Propuštěné členky Pussy Riot vyzvaly k bojkotu olympiády v Soči

Moskva - Dvě členky Pussy Riot vyšly díky amnestii z vězení. Do konce dvouletého trestu za protiputinovskou píseň v moskevském chrámu zbývalo Naděždě Tolokonnikovové i Mariji Aljochinové čtvrt roku. Propuštění proto označily za propagandu. Ženy vyjádřily odhodlání pokračovat v boji proti politickým poměrům v Rusku. Okamžitě tak vyzvaly k bojkotu zimní olympiády, která se v únoru uskuteční v Soči na jihu Ruska.

Pětadvacetiletá Aljochinová si ve vězeňském táboře IK-2 v Nižném Novgorodu odpykávala dvouletý trest za předvolební výtržnost v pravoslavném chrámu. Po svém propuštění se setkala se svými obhájci a s ochránci lidských práv z humanitární organizace Výbor proti mučení. Čtyřiadvacetiletá Tolokonnikovová si dvouletý trest odpykávala v sibiřském Krasnojarsku. Po dlouhé protestní hladovce byla hospitalizována v krasnojarské vězeňské nemocnici pro tuberkulózní pacienty, její zdravotní stav je ale údajně už dobrý. Oběma by trest vypršel v březnu.

Aljochinová v prvním rozhovoru po propuštění televizní stanici Dožď řekla, že nynější prezidentská amnestie není ničím jiným než propagandistickým tahem Kremlu. Ona osobně by se prý nejraději osvobození zřekla. „Kdyby bylo možné amnestii odmítnout, udělala bych to. (…) Nepovažuju tuto amnestii za humanitární akt, je to propaganda.“ Svého demonstrativního činu v moskevském kostele nelituje. „Dozpívaly bychom to do konce, píseň je třeba vyslechnout celou, nejen jednu sloku,“ odpověděla na dotaz novinářů, zda by svůj skutek zopakovala.

Marija Aljochinová po propuštění:

„Chtěla jsem amnestii odmítnout, ale vězení dostalo příkaz; to je důvod, proč mě vzali sem. Teď se chci setkat s lidskoprávními aktivisty. Chtěla bych se zabývat vězeňskou problematikou a chci se angažovat v oblasti lidských práv.“

Naděžda Tolokonnikovová po propuštění:

„S odchodem z vězení pro mě teprve všechno začíná. Hranice mezi svobodou a nesvobodou je v Rusku úzká, žijeme v autoritářském státě. Po osvobození na mně leží odpovědnost za ty, kdo ve vězení zůstávají.“

Pussy Riot neskončily

Skupina Pussy Riot, jejíž dvě členky z kostela při „punkové modlitbě“ loni stačily utéct a trestu se vyhnuly, se podle Aljochinové znovu sejde a poradí se, co dál. „Kapela samozřejmě existuje dál,“ ujistila novináře Aljochinová. Pohublá, ale bojovně naladěná Tolokonnikovová při odchodu z krasnojarského vězení skandovala „Rusko bez Putina“.

Aljochinová a Tolokonnikovová ve svých prvních vyjádřeních potvrdily, že se chtějí sejít a společně založit organizaci na ochranu vězněných. Obě potvrdily, že mají pocit odpovědnosti a povinnosti vůči těm, kdo zůstali za branami vězení. „Vyzývám k bojkotu (olympiády). Vyzývám (Západ), aby neustupoval kvůli dodávkám ropy a plynu z Ruska,“ prohlásila Tolokonnikovová. Ve vězení 'jsem uviděla totalitní mašinerii' a pochopila, že je to vlastně 'model ruského státu', a tak 'vězeňský tábor a vězení jsou tváří země'." 
   
Kampaň za bojkot olympiády vedou už některé skupiny ochránců lidských práv, pobouřených hlavně ruským zákonem zakazujícím „propagandu netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilými“, v čemž vidí nástroj použitelný proti právům gayů a lesbiček.

Bohorodičko, vyžeň Putina

Pussy Riot se proslavily loni v únoru svou punkovou modlitbou „Bohorodičko, vyžeň Putina“ v hlavním moskevském chrámu Krista Spasitele, kterou chtěly upozornit na rostoucí vliv pravoslavné církve na politiku Kremlu. Tři dopadené členky kapely byly odsouzeny za výtržnost na dva roky, Jekatěrině Samucevičové však byl trest změněn na podmíněný.

Sám Putin před dvěma dny prohlásil, že amnestie pro členky Pussy Riot je spjata výlučně s humanitárními důvody a neznamená přehodnocení jejich činu. Aljochinová a Tolokonnikovová jsou matkami malých dětí. Ruská vězeňská správa připravuje propuštění stovek amnestovaných vězňů. Očekává se také ukončení trestního stíhání aktivistů Greenpeace, kteří protestovali proti těžbě ropy v Arktidě. S amnestií ale řada Rusů nesouhlasí.

Žalobu odsouzených členek Pussy Riot na ruský stát dnes přijal k posouzení Evropský soud pro lidská práva. Advokáti rockerek v již dříve podané žalobě žádají, aby soud Rusko uznal vinným z potlačování svobody projevu, z omezování osobní svobody, z mučení a omezování práva na spravedlivý soud. Štrasburský soud žalobu přijal a zároveň sestavil sedm otázek, které má ruská justice zodpovědět.

Ruská církev nabízí punkerkám dialog

Ruská pravoslavná církev dnes nabídla členkám Pussy Riot dialog. Jejich čin v moskevském chrámu Krista spasitele byl sice přímo namířen proti rostoucímu politickému vlivu pravoslavných popů, církev nicméně chová naději, že názory dívek „prošly vývojem“. Podle mluvčího moskevského patriarchátu jsou duchovní připraveni s Aljochinovou a Tolokonnikovovou o jejich postojích diskutovat. „Jsme připraveni k dialogu. Nikomu ho ale vnucovat nebudeme,“ řekl dnes ruským novinářům mluvčí patriarchátu Vsevolod Čaplin. K určitému kontaktu podle něj došlo už během věznění obou dívek - několik vzkazů si prý vyměnili přes advokáty, Aljochinová se na vedení církve obrátila i dopisem. „K radikální změně jejich názorů ale dialog zatím nevedl,“ připustil Čaplin.

  • 21. února 2012 - Pět členek punkové skupiny Pussy Riot (založena v říjnu 2011, bojuje za rovnoprávnost pohlaví, kritizuje Kreml a vládu a hájí například práva homosexuálů) proniklo do moskevského chrámu Krista Spasitele. Tam zazpívaly punkovou modlitbu „Bohorodičko, vyžeň Putina“, aby tak protestovaly proti výzvám hlavy pravoslavné církve, patriarchy Kirilla, hlasovat pro favorita prezidentských voleb Vladimira Putina. Představení ukončila chrámová ochranka.
  • 3. března 2012 - Policie zatkla dvě členky skupiny, jež vystoupily v chrámu - Naděždu Tolokonnikovovou a Mariju Aljochinovou. Vyšetřovatelé je obvinili z výtržnictví spáchaného organizovanou skupinou z důvodů náboženské nenávisti. Třetí účinkující Jekatěrina Samucevičová byla zatčena 16. března. Mladým ženám hrozilo až sedm let vězení. Jejich akce vyvolala pobouření věřících, ale i solidaritu liberálních Rusů a mnoho akcí v zahraničí.
  • 30. července 2012 - U moskevského obvodního soudu začal proces, v jehož úvodu se obžalované omluvily věřícím.
  • 8. srpna 2012 - Závěrečná vystoupení obžalovaných vyzněla jako obžaloba Putinova režimu a také špiček církve. Žalobce navrhl trest tři roky vězení.
  • 17. srpna 2012 - Soud udělil ženám dvouletý trest vězení. Rozsudek vyvolal pobouření u části Rusů i v zahraničí.
  • 7. října 2012 - Prezident Putin řekl, že rozsudek považuje za správný a že „děvčata dostala, co chtěla“.
  • 10. října 2012 - Odvolací soud zmírnil Samucevičové trest na podmíněný, Tolokonnikovové a Aljochinové dva roky „natvrdo“ potvrdil.
  • 18. října 2012 - Moskevský soud nevyhověl žádosti obhájců, aby dvěma odsouzeným, jež mají malé děti, odložil nástup k výkonu trestu, než jejich děti dosáhnou čtrnácti let věku. Obě skončily v trestaneckých koloniích - v Permské oblasti a v Mordvinské republice, asi 600 a 1500 km východně od Moskvy.
  • Březen-květen 2013 – Soud zamítl Aljochinové i Tolokonnikovové žádosti o podmínečné propuštění; v květnu odvolací soud zamítl žádost obhájců vězněných mladých žen na zrušení rozsudku.
  • 22. května - Aljochinová zahájila na protest proti poměrům ve věznici hladovku, kterou ukončila po 11 dnech.
  • 23. září 2013 - Tolokonnikovová zahájila hladovku proti podmínkám ve věznici a údajným výhrůžkám smrtí.
  • 1. října 2013 - Putinova komise pro lidská práva potvrdila oprávněnost stížnosti Tolokonnikovové na podmínky ve věznici. Ta přerušila hladovku po slibu, že bude přemístěna. V listopadu byla převezena do sibiřského Krasnojarska a umístěna do vězeňské nemocnice pro tuberkulózní pacienty.
  • 10. prosince 2013 - Ruský nejvyšší soud rozhodl, že moskevský městský soud musí případ Pussy Riot znovu otevřít. Soudci prý mimo jiné nepřihlédli dostatečně k polehčujícím okolnostem, neuvedli v rozsudku motivy činu a nezabývali se možností odkladu trestu.
  • 18. prosince 2013 - Státní duma potvrdila prezidentskou amnestii k 20. výročí ruské ústavy.
  • 23. prosince 2013 - Tolokonnikovová a Aljochinová byly propuštěny; původně měly vyjít na svobodu v březnu 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...