Propuštěné členky Pussy Riot vyzvaly k bojkotu olympiády v Soči

Moskva - Dvě členky Pussy Riot vyšly díky amnestii z vězení. Do konce dvouletého trestu za protiputinovskou píseň v moskevském chrámu zbývalo Naděždě Tolokonnikovové i Mariji Aljochinové čtvrt roku. Propuštění proto označily za propagandu. Ženy vyjádřily odhodlání pokračovat v boji proti politickým poměrům v Rusku. Okamžitě tak vyzvaly k bojkotu zimní olympiády, která se v únoru uskuteční v Soči na jihu Ruska.

Pětadvacetiletá Aljochinová si ve vězeňském táboře IK-2 v Nižném Novgorodu odpykávala dvouletý trest za předvolební výtržnost v pravoslavném chrámu. Po svém propuštění se setkala se svými obhájci a s ochránci lidských práv z humanitární organizace Výbor proti mučení. Čtyřiadvacetiletá Tolokonnikovová si dvouletý trest odpykávala v sibiřském Krasnojarsku. Po dlouhé protestní hladovce byla hospitalizována v krasnojarské vězeňské nemocnici pro tuberkulózní pacienty, její zdravotní stav je ale údajně už dobrý. Oběma by trest vypršel v březnu.

Aljochinová v prvním rozhovoru po propuštění televizní stanici Dožď řekla, že nynější prezidentská amnestie není ničím jiným než propagandistickým tahem Kremlu. Ona osobně by se prý nejraději osvobození zřekla. „Kdyby bylo možné amnestii odmítnout, udělala bych to. (…) Nepovažuju tuto amnestii za humanitární akt, je to propaganda.“ Svého demonstrativního činu v moskevském kostele nelituje. „Dozpívaly bychom to do konce, píseň je třeba vyslechnout celou, nejen jednu sloku,“ odpověděla na dotaz novinářů, zda by svůj skutek zopakovala.

Marija Aljochinová po propuštění:

„Chtěla jsem amnestii odmítnout, ale vězení dostalo příkaz; to je důvod, proč mě vzali sem. Teď se chci setkat s lidskoprávními aktivisty. Chtěla bych se zabývat vězeňskou problematikou a chci se angažovat v oblasti lidských práv.“

Naděžda Tolokonnikovová po propuštění:

„S odchodem z vězení pro mě teprve všechno začíná. Hranice mezi svobodou a nesvobodou je v Rusku úzká, žijeme v autoritářském státě. Po osvobození na mně leží odpovědnost za ty, kdo ve vězení zůstávají.“

Pussy Riot neskončily

Skupina Pussy Riot, jejíž dvě členky z kostela při „punkové modlitbě“ loni stačily utéct a trestu se vyhnuly, se podle Aljochinové znovu sejde a poradí se, co dál. „Kapela samozřejmě existuje dál,“ ujistila novináře Aljochinová. Pohublá, ale bojovně naladěná Tolokonnikovová při odchodu z krasnojarského vězení skandovala „Rusko bez Putina“.

Aljochinová a Tolokonnikovová ve svých prvních vyjádřeních potvrdily, že se chtějí sejít a společně založit organizaci na ochranu vězněných. Obě potvrdily, že mají pocit odpovědnosti a povinnosti vůči těm, kdo zůstali za branami vězení. „Vyzývám k bojkotu (olympiády). Vyzývám (Západ), aby neustupoval kvůli dodávkám ropy a plynu z Ruska,“ prohlásila Tolokonnikovová. Ve vězení 'jsem uviděla totalitní mašinerii' a pochopila, že je to vlastně 'model ruského státu', a tak 'vězeňský tábor a vězení jsou tváří země'." 
   
Kampaň za bojkot olympiády vedou už některé skupiny ochránců lidských práv, pobouřených hlavně ruským zákonem zakazujícím „propagandu netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilými“, v čemž vidí nástroj použitelný proti právům gayů a lesbiček.

Bohorodičko, vyžeň Putina

Pussy Riot se proslavily loni v únoru svou punkovou modlitbou „Bohorodičko, vyžeň Putina“ v hlavním moskevském chrámu Krista Spasitele, kterou chtěly upozornit na rostoucí vliv pravoslavné církve na politiku Kremlu. Tři dopadené členky kapely byly odsouzeny za výtržnost na dva roky, Jekatěrině Samucevičové však byl trest změněn na podmíněný.

Sám Putin před dvěma dny prohlásil, že amnestie pro členky Pussy Riot je spjata výlučně s humanitárními důvody a neznamená přehodnocení jejich činu. Aljochinová a Tolokonnikovová jsou matkami malých dětí. Ruská vězeňská správa připravuje propuštění stovek amnestovaných vězňů. Očekává se také ukončení trestního stíhání aktivistů Greenpeace, kteří protestovali proti těžbě ropy v Arktidě. S amnestií ale řada Rusů nesouhlasí.

Žalobu odsouzených členek Pussy Riot na ruský stát dnes přijal k posouzení Evropský soud pro lidská práva. Advokáti rockerek v již dříve podané žalobě žádají, aby soud Rusko uznal vinným z potlačování svobody projevu, z omezování osobní svobody, z mučení a omezování práva na spravedlivý soud. Štrasburský soud žalobu přijal a zároveň sestavil sedm otázek, které má ruská justice zodpovědět.

Ruská církev nabízí punkerkám dialog

Ruská pravoslavná církev dnes nabídla členkám Pussy Riot dialog. Jejich čin v moskevském chrámu Krista spasitele byl sice přímo namířen proti rostoucímu politickému vlivu pravoslavných popů, církev nicméně chová naději, že názory dívek „prošly vývojem“. Podle mluvčího moskevského patriarchátu jsou duchovní připraveni s Aljochinovou a Tolokonnikovovou o jejich postojích diskutovat. „Jsme připraveni k dialogu. Nikomu ho ale vnucovat nebudeme,“ řekl dnes ruským novinářům mluvčí patriarchátu Vsevolod Čaplin. K určitému kontaktu podle něj došlo už během věznění obou dívek - několik vzkazů si prý vyměnili přes advokáty, Aljochinová se na vedení církve obrátila i dopisem. „K radikální změně jejich názorů ale dialog zatím nevedl,“ připustil Čaplin.

  • 21. února 2012 - Pět členek punkové skupiny Pussy Riot (založena v říjnu 2011, bojuje za rovnoprávnost pohlaví, kritizuje Kreml a vládu a hájí například práva homosexuálů) proniklo do moskevského chrámu Krista Spasitele. Tam zazpívaly punkovou modlitbu „Bohorodičko, vyžeň Putina“, aby tak protestovaly proti výzvám hlavy pravoslavné církve, patriarchy Kirilla, hlasovat pro favorita prezidentských voleb Vladimira Putina. Představení ukončila chrámová ochranka.
  • 3. března 2012 - Policie zatkla dvě členky skupiny, jež vystoupily v chrámu - Naděždu Tolokonnikovovou a Mariju Aljochinovou. Vyšetřovatelé je obvinili z výtržnictví spáchaného organizovanou skupinou z důvodů náboženské nenávisti. Třetí účinkující Jekatěrina Samucevičová byla zatčena 16. března. Mladým ženám hrozilo až sedm let vězení. Jejich akce vyvolala pobouření věřících, ale i solidaritu liberálních Rusů a mnoho akcí v zahraničí.
  • 30. července 2012 - U moskevského obvodního soudu začal proces, v jehož úvodu se obžalované omluvily věřícím.
  • 8. srpna 2012 - Závěrečná vystoupení obžalovaných vyzněla jako obžaloba Putinova režimu a také špiček církve. Žalobce navrhl trest tři roky vězení.
  • 17. srpna 2012 - Soud udělil ženám dvouletý trest vězení. Rozsudek vyvolal pobouření u části Rusů i v zahraničí.
  • 7. října 2012 - Prezident Putin řekl, že rozsudek považuje za správný a že „děvčata dostala, co chtěla“.
  • 10. října 2012 - Odvolací soud zmírnil Samucevičové trest na podmíněný, Tolokonnikovové a Aljochinové dva roky „natvrdo“ potvrdil.
  • 18. října 2012 - Moskevský soud nevyhověl žádosti obhájců, aby dvěma odsouzeným, jež mají malé děti, odložil nástup k výkonu trestu, než jejich děti dosáhnou čtrnácti let věku. Obě skončily v trestaneckých koloniích - v Permské oblasti a v Mordvinské republice, asi 600 a 1500 km východně od Moskvy.
  • Březen-květen 2013 – Soud zamítl Aljochinové i Tolokonnikovové žádosti o podmínečné propuštění; v květnu odvolací soud zamítl žádost obhájců vězněných mladých žen na zrušení rozsudku.
  • 22. května - Aljochinová zahájila na protest proti poměrům ve věznici hladovku, kterou ukončila po 11 dnech.
  • 23. září 2013 - Tolokonnikovová zahájila hladovku proti podmínkám ve věznici a údajným výhrůžkám smrtí.
  • 1. října 2013 - Putinova komise pro lidská práva potvrdila oprávněnost stížnosti Tolokonnikovové na podmínky ve věznici. Ta přerušila hladovku po slibu, že bude přemístěna. V listopadu byla převezena do sibiřského Krasnojarska a umístěna do vězeňské nemocnice pro tuberkulózní pacienty.
  • 10. prosince 2013 - Ruský nejvyšší soud rozhodl, že moskevský městský soud musí případ Pussy Riot znovu otevřít. Soudci prý mimo jiné nepřihlédli dostatečně k polehčujícím okolnostem, neuvedli v rozsudku motivy činu a nezabývali se možností odkladu trestu.
  • 18. prosince 2013 - Státní duma potvrdila prezidentskou amnestii k 20. výročí ruské ústavy.
  • 23. prosince 2013 - Tolokonnikovová a Aljochinová byly propuštěny; původně měly vyjít na svobodu v březnu 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 4 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 7 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 8 hhodinami
Načítání...