Při útocích na jihovýchodě Turecka zemřeli tři vojáci a dva policisté

Při raketovém útoku, který podnikli kurdští radikálové, zahynuli v neděli ve městě Nusaybin na jihovýchodě Turecka tři turečtí vojáci a čtrnáct dalších utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nejmenované bezpečnostní zdroje. Ve městě Gaziantep rovněž na jihovýchodě země poblíž hranic se Sýrií pak došlo k bombovému útoku na policejní stanici, při kterém zahynuli dva policisté, dalších 23 osob utrpělo zranění. V provincii Diyarbakir pak bylo při bombovém útoku zraněno deset policistů.

Podle guvernéra provincie Gaziantep je mezi zraněnými při explozi 19 policistů. Jeden z policistů zemřel na místě, druhý podlehl zraněným v nemocnici. Na záběrech televize CNN Türk bylo vidět ohořelé kusy vozidla před branou do policejního velitelství, které se nachází na ulici, kde leží i několik dalších provinčních vládních budov. Na místě zasahovalo několik vozů záchranné služby. Výbuch byl slyšet po celém městě, popsali svědci. Podle nepotvrzených informací se po výbuchu na místě ozvala i střelba.

Turecká armáda zasahuje proti kurdským bojovníkům na jihovýchodě země od loňského léta, kdy skončilo příměří mezi povstalci ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) a vládou. Střety zesílily poté, co se Ankara zapojila do konfliktu v Sýrii a v Iráku. Od té doby zemřelo několik tisíc kurdských povstalců a stovky civilistů a vojáků.

Kurdové s plakáty odsuzující násilí v Nusaybinu v Turecku
Zdroj: Reuters

PKK bojuje od roku 1984 za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku; za teroristickou organizaci ji považuje i Evropská unie a USA. Naopak kurdské milice YPG jsou pro Spojené státy v Sýrii důležitým spojencem, což Ankara ostře kritizuje.

Počet útoků v Turecku se zvyšuje

V Turecku v posledních týdnech přibylo nejrůznějších útoků. Naposledy ve středu se ve městě Bursa na severozápadě země odpálila sebevražedná atentátnice, která zabila sebe a zranila 13 lidí. Šlo letos už o pátý velký atentát v některém z významných tureckých měst. Kromě Bursy útočili teroristé také dvakrát v Istanbulu a dvakrát v hlavním městě Ankaře.

K zodpovědnosti se přihlásil vždy buď Islámský stát, Kurdové ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), či skupiny Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK), která se označuje za odnož PKK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 25 mminutami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 1 hhodinou

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 5 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 6 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 7 hhodinami
Načítání...