Prezidenti středoevropských zemí z takzvané visegrádské čtyřky (V4) na jednání v maďarském Szekszárdu podpořili integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie a vyslovili se pro urychlení tohoto procesu. Podle českého prezidenta Miloše Zemana, který se dvoudenní schůzky s kolegy z Maďarska, Polska a Slovenska zúčastnil, se hlavy států také shodly, že hlavně v Bosně je riziko šíření radikálního islámu.
Prezidenti na summitu hovořili také o ekologii či digitalizaci a s tím spojenými problémy.
„Všichni čtyři prezidenti se jasně shodli na tom, že zejména v Bosně dochází k nebezpečí dalšího šíření radikálního islámu. Jsem rád, že zejména mí kolegové upozornili na to, že toto šíření je ze značné míry financováno zdroji ze Saudské Arábie,“ řekl Zeman.
Dodal, že tyto peníze neslouží k obohacení Bosny či sousedních zemí, ale spíše na investice do mešit a minaretů, což může vzbudit ohnisko náboženské nesnášenlivosti.
Zeman uvedl, že zcela souhlasí s myšlenkou usilovat o integraci zemí západního Balkánu do EU, byť v otázce západního Balkánu za otazník označil Kosovo, které několik členských zemí Unie neuznalo.
Podle slovenského prezidenta Andreje Kisky se zemím západního Balkánu ekonomicky příliš nedaří a mezi státy regionu přetrvávají historické křivdy. „Co ale všichny ty lidi spojuje, je touha být v Evropské unii,“ řekl Kiska. Dodal, že těmto zemím je třeba dát ohledně evropské integrace naději, což jim lze pomoci v řešení problémů.
Kvalita potravin a cirkulární ekonomika
Prezidenti se zabývali také dvojí kvalitou potravin, která byla jedním z témat i na pátečním setkání premiérů České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska v Bratislavě. „Nesouhlasíme s prodejem horších výrobků našim spotřebitelům, v moderní Evropě není místa pro diskriminaci,“ zdůraznil polský prezident Andrzej Duda. Způsob řešení problému podle něj bude zkouškou evropského společenství. „Jsme stejnými členy EU a máme stejná práva,“ poznamenal jeho maďarský protějšek János Áder.
Tématem jednání hlav států byla i otázka tzv. cirkulární ekonomiky, tedy systému odpadového hospodářství, v němž se maximum použitých materiálů vrací do výrobního procesu a minimum jich končí na skládkách.
„Existuje setrvalý spor mezi lidmi, kteří se zastávají spaloven jako efektivního způsobu využívání odpadu pro energetické účely. Pak existuje odpor vůči spalovnám. Naše diskuse spíše prokázala, že bychom mohli být nikoli fanatickými, ale realistickými zastánci spaloven,“ řekl Zeman.
Jeho maďarský kolega Áder upozornil na nadměrné využívání přírodních zdrojů a nutnost zabývat se nejen řešením ekologických problémů, ale i uspokojením požadavků průmyslu.
