Před deportací se ve Švédsku ukrývají tisíce migrantů, tlak na úřady po útoku roste

Útok ve Švédsku: Stovky výslechů, dva zadržení (zdroj: ČT24)

Tlak na švédské úřady po pátečním teroristickém útoku ve Stockholmu roste. Pravděpodobným útočníkem byl totiž hledaný Uzbek, který zmizel dřív, než mohl být ze země deportován. Na seznamu policie je přitom asi 12 tisíc osob, které jsou ve Švédsku hledány ze stejného důvodu, píše list Aftonbladet.

Páteční útok si vyžádal čtyři mrtvé a řadu zraněných. Švédsko uctilo oběti pietním shromážděním a minutou ticha. V poledne se uskutečnil hlavní ceremoniál v parku naproti stockholmské radnici. Zúčastnili se ho příslušníci královské rodiny, členové vlády, parlamentu a diplomatického sboru.

Stockholmská primátorka v proslovu ujistila, že švédská metropole přes zlo, které se v ní odehrálo, zůstane otevřeným a tolerantním městem. „Nikdy před násilím neustoupíme, nenecháme terorismus zvítězit,“ zdůraznila.

Situace ve Stockholmu se hodně zklidnila. Po dramatickém víkendu tu máme deštivý pracovní den.
Michaela Poláková
redaktorka ČT

Množství lidí se k pietě sešlo i na místě tragické události na nákupní třídě Drottninggatan u luxusního obchodního domu Ahléns, kde útočníkova vražedná jízda skončila. Další akce se uskutečnily i jinde v zemi.

Policie už uskutečnila v souvislosti s atentátem několik razií a vyslechla asi šest set osob. Hlavně ovšem dopadla dva podezřelé včetně Uzbeka, kterého média jmenují jako Rakhmata Akilova. Muž se měl policii k útoku přiznat.

Švédské státní zastupitelství proto v pondělí požádalo o uvalení vazby na hlavního podezřelého, což by úřadům umožnilo ho dále zadržovat. Devětatřicetiletý Uzbek
má být před vazebního soudce předveden v úterý.

Akilov si údajně psal s radikálem z IS přes WhatsApp

Švédská a ruská média v pondělí zveřejnila obsah šifrovaných zpráv, jež si měl Akilov posílat přes WhatsApp s přívržencem Islámského státu.

V jednom tvrdí: „Přejel jsem deset lidí.“ Islamisté prý konverzaci s tádžickým radikálem s pseudonymem Abu Fatyma zveřejnili na internetovém fóru. Podle listu Expressen Akilov ještě dříve psal, jaké má doma materiály včetně zapalovačů, a ptal se, jak vyrobit bombu. „Zítra najdu nějaké dobré auto a najedu do davu,“ informoval radikála.

V roce 2014 Akilov požádal o povolení k pobytu, úřady ale jeho žádost zamítly. Proto měl Švédsko opustit, což neučinil a policie po něm pátrala.

„Jestliže informace, které o tomto muži máme, jsou pravdivé, pak musíme požadovat, aby za to někdo nesl odpovědnost. Především někdo z vlády,“ prohlásil šéf pravicově populistické strany Švédští demokraté Jimmie Åkesson.

I z kabinetu ale zní podobná rétorika. Premiér Stefan Löfven se nechal slyšet, že jeho vláda chce zajistit, aby tito lidé byli skutečně ze země odsunuti, a také zabezpečit lepší kontrolu nebezpečných osob.

Podle listu Aftonbladet je v zemi 12 tisíc osob, které se snaží policie dohledat a zajistit jejich deportaci. Migrační úřad přitom předpokládá, že se v příštích letech jejich počet prudce zvýší vzhledem k tomu, že od roku 2015 se počet žádostí o udělení azylu výrazně zvyšuje. V roce 2021 by mohlo být ukrývajících se nežádoucích osob až 50 tisíc.

Panují obavy, že drtivá většina těchto lidí se uchýlí do ilegality a bude se živit kriminalitou nebo je budou využívat zločinci. „Je zřejmé, že ti, kterým bude odmítnut azyl a povolení k pobytu, nebudou chtít odejít,“ poznamenal ministr vnitra Anders Yngeman.

Máme tu obrovské množství lidí, kterým úřady odmítly přiznat azyl a právo zůstat v naší zemi. Myslím, že máme stejný problém jako všechny evropské státy: Je těžké vrátit lidi do zemí, které buď vlastní občany nepřijímají zpět, nebo v nich panuje režim, který je pak může trestat.
Dan Eliasson
policejní komisař
Pieta ve Stockholmu
Zdroj: Philip O'Connor/Reuters

O víkendu dorazily na pietní akce po celé zemi tisíce lidí. „Přesně před týdnem jsem říkal, že je pouze otázka času, kdy se něco podobného ve Švédsku stane. Švédsko je pro některé lidi symbolem míru, řešení konfliktu a tak. Ale myslel jsem si, že je jen otázkou času, kdy by se to mohlo stát,“ podotkl návštěvník piety Carl Forsaljare.

V severských zemích byla od soboty zavedena zvýšená bezpečnostní opatření. V centru norského Osla byla v sobotu objevena podomácku vyrobená bomba. Zatčen byl sedmnáctiletý občan Ruska, který v Norsku žádal o azyl a patřil ke kruhům „extrémního islamismu“.

Pieta ve Stockholmu
Zdroj: Philip O'Connor/Reuters
  • Švédsko s 9,5 miliony obyvatel přijalo v uplynulých letech 200 tisíc uprchlíků a imigrantů, což je na jednoho obyvatele nejvíc v Evropě. K prudkému nárůstu počtu žadatelů o azyl došlo v roce 2015, kdy se do země dostalo 160 tisíc lidí.
  • S přílivem přistěhovalců začaly protiimigrační demonstrace i ojedinělé útoky na imigranty. V lednu 2016 vzrostl tlak na vládu, aby vstřícný přístup přehodnotila poté, co jeden z žadatelů o azyl zabil 22letou ženu v jednom z center.
  • Počet přicházejících uprchlíků se loni snížil. Švédsko zavedlo kontroly na hranicích a zvýšilo finanční příspěvek pro osoby, které se dobrovolně vrátí do vlasti. K žádnému teroristickému útoku od zahájení politiky otevřených dveří v roce 2013 v zemi až dosud nedošlo.
  • Švédsko ale odhaduje, že má nejvyšší počet islámských bojovníků na obyvatele v Evropě. Asi 140 z 300, kteří odešli do Sýrie a Iráku, se vrátilo a úřady stále řeší, jak je nejlépe začlenit zpět do společnosti.