Nezasáhl nejvíce lidí, ani nebyl nejdelší, přesto se newyorský blackout neboli masivní výpadek elektřiny z roku 1977 zapsal do dějin černým písmem. Událost totiž vyvolala největší vlnu rabování v dějinách města. Policie zadržela asi 4 tisíce lidí, což byl ale jen zlomek, a dva lidé dokonce zemřeli. Rozsáhlý výpadek proudu přitom vyvolal jediný zásah blesku, který 13. července kolem půl deváté večer poškodil rozvodnou síť, a také chyba dispečerů.
Před 40 lety se New York ponořil do tmy a lidé se změnili v rabující lůzu
Za katastrofu mohla silná bouřka, blesky totiž postupně způsobily sérii výpadků a přetížení elektrického rozvodného systému. Kolem půl deváté večer se prakticky celý New York ocitl ve tmě. Zasažen nebyl pouze Queens, který byl napojen na jiný systém.
Lidé uvázli ve výtazích, obchodech nebo v metru, zkázu navíc umocňovalo velké vedro. Energetikům se podařilo provoz sítě obnovit až po 25 hodinách.
„Bouřka byla tak velká, že postupně došlo k výpadku i dalších linek. To se samozřejmě stát může a při bouřkové činnost je to dokonce běžné, nicméně v New Yorku nezabraly automatiky, které by měly linky uvést zpátky do provozu. To znamená – první linka se vypnula, ale to v tu chvíli žádné fatální následky nemělo. Nicméně po pár minutách se vypnulo další dvojité vedení, z něj se automaticky do provozu uvedla jen polovina, potom další vedení a v podstatě to začalo způsobovat domino efekt – postupně se začala přetěžovat další elektrická vedení a došlo k vypínání,“ popisoval ve Studiu 6 Zdeněk Müller z elektrotechnické fakulty ČVUT.
Navíc podle něj došlo k lidské chybě, když se dispečeři mezi sebou nebyli schopni domluvit. „Požádali o odlehčení přenosové soustavy, jenže místo toho, aby došlo k vypnutí velké skupiny zákazníků, aby New York zůstal v provozu, tak oni spustili pomalé odlehčování. Prostě nepochopili, že je síť těsně před kolapsem a během několika minut se ocitla skoro celá metropole potmě,“ dodává k příčinám blackoutu Müller.
Po rozednění prý město připomínalo Berlín na konci války
- O události tehdy informoval podrobně i komunistický tisk, pro který to byla vítaná záminka ke kritice Spojených států. „Mechanismus buržoazní společnosti se v newyorské noci zhroutil,“ hlásalo například tehdejší Rudé právo.
Až když se začalo rozednívat, ukázalo se, co se celou noc dělo. „Vypadá to tu jako v Berlíně v roce 1945,“ popisoval jeden ze zasahujících policistů. Rabování se městem šířilo jako lavina, zapojili se do něj muži, ženy, děti i starci. Po celém New Yorku bylo založeno přes tisíc požárů a vykradeno bylo 1600 obchodů. Celkové škody se odhadují na miliardu dolarů.
V ulicích města bylo nasazeno asi 18 tisíc mužů v uniformách, kteří za rabování zatkli asi 4 tisíce lidí. Sami policisté ale přiznávali, že šlo pouze o zlomek – zhruba desetinu všech pachatelů.
„Při minulém výpadku energie v roce 1965 jsme měli co dělat s lidmi. Nyní to byla lůza, která se jako hejna kobylek snesla na obchody a vykradla vše, co se dalo,“ řekl člen krizového týmu. Narážel tak na skutečnost, že při obřím výpadku z roku 1965, který zasáhl v USA a Kanadě přes 30 milionů lidí, nedošlo k rabování a lidé si naopak pomáhali.
Obrovské rabování, které zasáhlo nejvíce Bronx a Brooklyn, podle historiků souviselo z tehdejší neutěšenou hospodářskou situací a vysokou nezaměstnaností v nejvíce postižených oblastech. Svou roli podle amerických médií sehrála i panika a strach, které v té době šířil „Samův syn“, jak se označoval sériový vrah David Berkowitz.