Poslední potomek ruského cara prý stále žije

Moskva - V Rusku stále žije potomek posledního ruského cara, zastřeleného bolševiky v roce 1918. Nebo se za něj aspoň vydává 56letý Rus Oleg Filatov. Tvrdí, že jeho otec nebyl obyčejný venkovský učitel, nýbrž carevič Alexej, syn zavražděného cara Mikuláše II. Mladík prý jako zázrakem popravě unikl a žil v Rusku pod jménem Filatov. Vědecké expertizy jsou proti - celá carská rodina je prý přes 90 let mrtvá, žádní potomci neexistují. Oleg Filatov ale stále trvá na svém.

Olegu Filatovi je 56 let, povoláním je učitel, bydlí na petrohradském sídlišti a tvrdí, že je poslední carský potomek. Otec Olega Filatova Vasilij byl prý zvláštní. Prostý venkovský učitel, který ale mluvil několika světovými jazyky, měl fenomenální paměť a vybrané chování. O dětství nikdy nemluvil, měl údajně obrovský strach z komunistického režimu. Podle syna se prořekl až v roce 1983 - 5 let před smrtí. „Otec nám řekl, že je uprchlý Alexej, syn posledního ruského cara,“ vzpomíná Oleg Filatov. 

Historici se ale Olegu Filatovi smějí. Všichni Romanovci jsou totiž od roku 1918 mrtví. „Pana Filatova znám, často jsme spolu mluvili. Je mi ho líto, ale za následníka carské rodiny ho považovat nemůžeme. Stejně jako kohokoli jiného. Tragédie z roku 1918 je bohužel skutečná a nikdo z poslední carské rodiny nezůstal naživu. To je fakt,“ tvrdí Ivan Arciševskij, zástupce rodiny Romanovců v Rusku. 

6 minut
Poslední potomek ruského cara prý stále žije
Zdroj: ČT24

Oleg Filatov ale trvá na svém. O otci napsal několik knih. Přinutil vědce, aby srovnali jeho obličej a tvář careviče Alexeje. Většina rysů prý sedí. Stejně jako další fotografie a fakta. Jen okolí tomu nechce věřit. Oleg Filatov si stěžuje: „Místo toho, aby lidé zkoumali nové informace, které jim předkládám a společně jsme hledali pravdu, všichni říkají: 'My tady máme napsané, že carská rodina je mrtvá. A tím to hasne.'“ 

Vyvraždění Romanovců – masakr pod taktovkou bolševiků

Poslední carská rodina vždycky přitahovala pozornost. Car Mikuláš II. měl 4 dcery a jediného následníka, careviče Alexeje. Když je v roce 1918 zajali bolševici, drželi rodinu v domě kupce Ipaťjeva v Jekatěrinburgu. Tam ji také v noci z 16. na 17. července postříleli. 

Vedoucí popravčí čety Jakov Jurovskij o vraždě carské:

„Přišel jsem dolů do místnosti a přikázal jsem celé rodině stoupnout si ke zdi. Nikdo z nich netušil, co bude následovat. Car Mikuláš držel syna v rukou, carevna seděla na židli, vedle ní dcery a služebnictvo. (…) Vystřelil jsem nejdřív na cara a na místě ho zabil. Ostatní spustili překotnou střelbu. Místnost byla malá, každý střílel, jak chtěl, někteří přes dveře. Střelba ještě zesílila, když začaly oběti křičet. Zastavil jsem střelbu jen s velkými obtížemi. Někteří byli ještě živí. Tak jsme je dorazili.“


Ostatky carské rodiny se našly u Jekatěrinburgu v 70. letech. Nejdřív chyběla dvě těla – carevič Alexej a princezna Anastasija. Pak se našly i jejich kosti. Pochyby ale zůstaly. Jsou ostatky pravé? Nebo ne? 

Poslední chvíle carské rodiny rozvášnila fantazii amatérských historiků 

V Rusku se ale kromě verze Olega Filatova objevují i daleko bláznivější teze, jak to vlastně s carskou rodinou bylo. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že celá carská rodina vůbec nezemřela. Amatérský historik Ivan Gerasimov říká: „Podle mých informací bolševici popravili dvojníky carské rodiny. Byli to příbuzní cara. Cara Mikuláše nahradil jeho bratranec. Tajná výměna proběhla těsně před popravou - 13. července roku 1918 a účastnil se jí můj dědeček.“ 

Kromě Olega Filatova žije dnes v Rusku dalších minimálně 30 lidí, kteří tvrdí, že patří k tajným potomkům carské rodiny. Genetické testy ostatků, které proběhly ve Spojených státech, ale jasně dokázaly, že kosti patří carské rodině, včetně careviče Alexeje a princezny Anastasie. 

Samotní příbuzní Romanovců ale také mají pochyby. Podle kněžny Olgy Kulikovové-Romanovové se některé testy DNA neshodovaly, vědci prý o tom ale záměrně mlčí. A na své verzi nadále trvá i Oleg Filatov. Spor už dovedl až k moskevskému soudu. Ať ten prý rozhodne, zda je carský potomek, nebo ne. „Budu bojovat do konce. Nedočkají se. Moji rodiče bojovali do konce. My budeme také,“ říká možná poslední potomek carské rodiny.

  • Vasilij Filatov byl údajně ve skutečnosti carevič Alexej autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1154/115400.jpg
  • Carevna Alexandra a car Mikuláš II. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1155/115406.jpg
  • Carevič Alexej autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1155/115405.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 1 hhodinou

SledujteTisíce lidí se ve Vatikánu naposledy loučí s papežem

Veřejnost se od pátečního brzkého rána může v bazilice svatého Petra naposledy rozloučit se zesnulým papežem Františkem. V několik stovek metrů dlouhé frontě před nejvýznamnějším katolickým chrámem stále stojí tisíce lidí. Ráno na vstup čekaly asi hodinu. Dosud se s v pondělí zesnulým osmaosmdesátiletým papežem rozloučilo téměř 130 tisíc lidí.
08:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 3 hhodinami

Při vzpomínce na oběti šoa promluvila v Jeruzalémě i rodačka z Děčína

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.
před 5 hhodinami

Sovětské názvy ulic či zabírání bytů. Jak se Rusové chovají na okupovaných územích

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již přes tři roky a Rusové mezitím pokračují v osídlování okupovaných území. Server BBC informoval o tom, jak okupanti zabavují ukrajinské byty v Mariupolu, přičemž zároveň vystavují domy nové. Podle stejného schématu postupují Rusové také v Berďansku, který chtějí podle plánu přestavět. Odstranit při tom mají například i školu či ulici. Některé názvy berďanských ulic už navíc nesou sovětské názvy.
před 6 hhodinami

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
před 7 hhodinami

Americký soud zablokoval část Trumpova výnosu o pořádání voleb

Americký soud zablokoval část exekutivního výnosu prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Vedení demokratů a řada občanských sdružení tento výnos kritizovaly s tím, že hrozí, že oprávněným občanům bude odepřeno volební právo. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AP.
před 7 hhodinami

Se zesnulým papežem se rozloučilo už skoro sto tisíc lidí

Po krátké přestávce se ve čtvrtek ráno znovu otevřela bazilika svatého Petra ve Vatikánu, aby se veřejnost mohla rozloučit s papežem Františkem. Už více než 90 tisíc lidí se od středečních jedenácti hodin do čtvrtečních 19:00 přišlo do baziliky svatého Petra ve Vatikánu rozloučit s hlavou katolické církve, která zemřela v pondělí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...