Porošenko v Kongresu: Agrese proti jednomu je agresí proti všem

Washington - Na solidaritu USA a dalších zemí s Ukrajinou apeloval ve svém projevu v Kongresu USA ukrajinský prezident Petro Porošenko. Požádal o pomoc pro ukrajinskou armádu a o udělení zvláštního spojeneckého postavení, umožňujícího bližší spolupráci s USA. Ocenil také protiruské sankce Západu. Před Kongresem vystoupil jako druhý ukrajinský prezident, jeho projev mnohokrát přerušil potlesk amerických zákonodárců, několikrát i ve stoje.

Porošenko poznamenal, že Ukrajina bojuje s ruskou agresí a usiluje o svobodu a demokracii. „Agrese proti jedné demokratické zemi je agresí proti všem. (…) Pokud ji nezastavíme teď, může se rozšířit do Evropy i do celého světa,“ varoval a zdůraznil, že iluze skončily 17. července, kdy podle něj ruská raketa vypálená separatisty na východní Ukrajině sestřelila malajsijské letadlo a 298 lidí zahynulo. „Šlo o chladnokrevnou vraždu,“ dodal k tragédii, z níž se vzájemně obviňují obě válčící strany.

Porošenko ocenil také ekonomické protiruské sankce Západu, které podle něj pomáhají rozlišit, kde je dobro a zlo. „Vyzývám vás, nenechte Ukrajinu samotnou,“ řekl a žádal jak pomoc pro ukrajinskou armádu, tak udělení zvláštního spojeneckého postavení, umožňujícího bližší spolupráci s USA, včetně dodávek moderních zbraní a poskytování citlivých zpravodajských informací.

Porošenko: Přikrývkami se válka nevyhraje

Porošenko v projevu žádal o další pomoc ukrajinské armádě, jejímž příslušníkům touto cestou poděkoval. Spojené státy a Západ požádal o poskytnutí vojenského materiálu včetně zbraní. „Přikrývky a zařízení pro noční vidění jsou také důležité, ale přikrývkami válku nevyhrajete,“ zdůraznil s poukazem na vojenský materiál, který již Západ Ukrajině poskytl.

Porošenko také vyzval Západ k uvalení dalších sankcí proti ruskému „agresorovi“, který zabral poloostrov Krym a podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny. Zdůraznil, že Ukrajina se nikdy nesmíří s ruskou okupací Krymu, kterou označil za jednu z „nejhorších zrad v historii“. Rusko se totiž po rozpadu Sovětského svazu spolu s dalšími jadernými velmocemi zavázalo respektovat ukrajinské hranice a chránit ukrajinskou celistvost výměnou za to, že se Kyjev vzdal jaderných zbraní. Smlouvy však Rusko nerespektovalo a podle Porošenka využilo příležitosti. Avšak ruští občané, které prý mají ochraňovat ruští vojáci, nežijí jen na Ukrajině, ale i v Gruzii, Kazachstánu, Pobaltí či v Německu, upozornil ukrajinský prezident.

„Demokracie se musí solidárně podporovat, jinak budou zničeny jedna po druhé,“ varoval. „Na rozuzlení této krize závisí naše budoucnost: zda bude světlá, či temná,“ dodal Porošenko. Je teprve druhým nejvyšším představitelem Ukrajiny, který z tribuny Kongresu USA promluvil. V dubnu 2005 pozvali američtí zákonodárci tehdejšího prezidenta Viktora Juščenka.

Ruská média si z projevu ukrajinského prezidenta nejvíce všímají především jeho snahy prosadit další sankce proti Rusku. List Komsomolskaja pravda uvedl, že Porošenkovo vystoupení bylo jako sitcom: každou minutu přerušované potleskem.

Po projevu v Kongresu se Porošenko sešel s americkým prezidentem Barackem Obamou.

USA poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 1,1 miliardy korun

USA jako gesto podpory Porošenkovi poskytnou Ukrajině další pomoc ve výši 53 milionů dolarů (1,1 miliardy korun). Vedle sedmimilionové humanitární pomoci to bude 46 milionů dolarů na posílení ukrajinské bezpečnosti - mimo jiné radarové vybavení k detekci minometné a dělostřelecké palby, vojenská vozidla a hlídkové lodě či ochranné prostředky pro vojáky. Doposud Washington na podporu ukrajinské armády vynaložil asi 60 milionů dolarů (asi 1,3 miliardy.

Projev Petra Porošenka v Kongresu USA
Zdroj: ČT24

Zbraně Kyjev z USA zřejmě nedostane

Obama sice spolu s dalšími západními vůdci odsoudil ruské akce na Ukrajině, zároveň ovšem zdůraznil, že jakákoli vojenská podpora Kyjeva bude zahrnovat pouze zařízení, která neslouží k zabíjení. Západ se vydává spíše cestou protiruských sankcí. Nejnovější hospodářské restrikce uvalil minulý týden.

Mluvčí Bílého domu Josh Earnest minulý týden prohlásil, že Porošenkova cesta do USA má demonstrovat americkou podporu ukrajinské snaze o demokracii, nezávislost a stabilitu. Americký prezident Barack Obama hodlá ukrajinského státníka ujistit, že Spojené státy stojí na straně stoupenců ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti.

Petro Porošenko
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Adrian Wyld

Porošenkův úspěch v Kanadě 

Jasné podpory se dočkal prezident Porošenko včera v Kanadě. Podle premiéra Stephena Harpera Kanada nikdy neuzná ilegální ruskou okupaci. „Vojáci pana Putina a jejich přívrženci stále více pronikají na ukrajinské území. Mnoho příslušníků ukrajinské armády bylo donuceno učinit tu nejvyšší oběť. Svět byl svědkem útoku na malajsijské letadlo, zavrženíhodného činu, který měl tolik nevinných obětí, včetně jedné kanadské,“ prohlásil kanadský premiér. 

Stephen Harper po jednání s Porošenkem oznámil, že Kanada s Ukrajinou připravují smlouvu o zóně volného obchodu. Kyjev získá i půjčku 200 milionů dolarů na obnovu ekonomiky.

Petro Porošenko s kanadským premiérem
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Sean Kilpatrick

Od dubna zemřelo během bojů mezi proruskými rebely a ukrajinskými vojáky na východě Ukrajiny přes 3 tisíce lidí. Křehké příměří dohodnuté 5. září zatím platí, obě strany se ale obviňují z jeho porušování. Ukrajinští poslanci v úterý schválili zákon, který by části Doněcké a Luhanské oblasti udělil zvláštní status. Boje na východě Ukrajiny následovaly po březnové ruské anexi Krymu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 44 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...