Ankara - Během prokurdských demonstrací v Turecku zemřelo od začátku týdne jednatřicet lidí. Dalších 360 jich bylo zraněno. Protestující žádají Ankaru o vojenskou pomoc Kurdům, kteří brání severosyrské město Kobani před radikálním Islámským státem; Turecko sice schválilo možný vojenský zásah, do operace se ale příliš nehrne.
Pomozte Kobani, křičí Kurdové napříč Tureckem. Při protestech zemřelo 31 lidí
Radikální sunnité z Islámského státu se snaží dobýt strategické kurdské město Kobani, které leží u turecké hranice, již více než tři týdny. Proti nim stojí kurdští bojovníci, kterým pomáhají Spojené státy a jejich spojenci leteckými údery na pozice islamistů.
Turecký parlament na začátku měsíce povolil vojenský zásah proti Islámskému státu, včera ale ministr zahraničí oznámil, že země sama pozemní operaci nepodnikne (detaily zde). Turecko jako významný regionální hráč totiž sleduje nejen spojenecké, ale i vlastní zájmy; tlačí na Washington, aby vedle plánu boje s islamisty předložil i plán na svržení syrského prezidenta Bašára Asada. To ale pro USA není téma dne, protože vládní syrské síly jsou jediné pozemní jednotky, které v zemi dokáží islamistům čelit.
Demonstrace? Spíš krvavé přestřelky, říká blízkovýchodní zpravodaj
Právě zdrženlivý postoj Ankary k boji o Kobani také vyhnal na začátku týdne do ulic tureckých měst tisíce lidí. Bouřlivé protesty začaly v pondělí večer poté, co největší kurdská strana v zemi vyzvala své stoupence, aby protestovali proti turecké vládě a její neochotě pomoci syrským Kurdům. Jednatřicet lidí během střetů demonstrantů s policisty zemřelo.
Jak totiž připomíná blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó, demonstrace v Turecku se jen vzdáleně podobají standardním evropským protestům; ve skutečnosti jde o krvavé pouliční přestřelky. Muži zákona prý dosud během protestů zadrželi více než tisícovku lidí, 58 z nich bylo již obviněno a uvězněno. „Tato vlna násilí musí být zastavena,“ prohlásil ministr vnitra Efkan Ala. „Každý se musí přičinit o to, aby tyto incidenty skončily,“ dodal s tím, že mezi zraněnými je i 139 policistů.
Szántó: Význam Kobani je spíš symbolický než strategický (zdroj: ČT24)
Kurdové a Turci? Velmi křehké vztahy
Vztah Ankary a Kurdů je problematický již řadu desetiletí. Početný kurdský národ na Blízkém východě nemá vlastní stát, etnicky se rozprostírá na pomezí Íránu a Iráku, v části severní Sýrie a z velké části na východě Turecka, kde žije 14 milionů Kurdů.
V roce 1978 začala v Turecku působit separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), která v 80. letech coby polovojenská organizace zahájila ozbrojený boj za kurdskou nezávislost na Ankaře, podílela se na únosech, sabotážích a ozbrojených útocích – a vztahy mezi oběma entitami tím výrazně napjala. Mírový proces mezi oběma stranami začal teprve před dvěma lety.
Oblast obývaná kurdskou populací