Berlín - Finanční pomoc Německa pro zadlužené země eurozóny není protizákonná, větší vliv na ni ale má mít parlament. Rozhodl tak dnes německý ústavní soud v Karlsruhe, který zamítl stížnost skupiny německých euroskeptiků. Berlínská vláda tak bude muset do budoucna získat souhlas členů rozpočtového výboru Spolkového sněmu, než poskytne další garance. Jejich účel musí být navíc přesně defnovaný. To by ovšem mohlo zpomalit reakci eurozóny na dluhovou krizi.
„Tento verdikt nesmí být dezinterpretován jako ústavní bianko šek pro další záchranné balíky,“ zdůraznil prezident soudu Andreas Vosskuhle poté, co zamítl stížnosti skupiny euroskeptiků, podle nichž je finanční pomoc zadluženým státům v rozporu s německým i evropským právem. Jejich žaloby se týkaly především prvního záchranného balíku pro Řecko z loňského května ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Ty poskytnou země eurozóny, z nichž nejvíce dá právě Německo, a Mezinárodní měnový fond. „Vláda je povinna v případech velkých výdajů získat souhlas parlamentního rozpočtového výboru,“ doplnil následně Vosskuhle.
Guido Westerwelle, německý ministr zahraničí:
„Máme jasné očekávání - Řecko musí plnit své domácí úkoly. Solidarita není nikdy jednosměrná, ale je vždy založená na vzájemnosti. Očekáváme proto od Řecka, že začne realizovat své reformní projekty, aby dostálo politickým slibům. Činy jsou hlasitější než slova.“
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble už dříve před posílením role parlamentu v této záležitosti varoval, neboť podle něj pomoc nebude schopna dostatečně rychle reagovat na vývoj na trzích. Ty by tak podle expertů mohly být rozhodnutím německého ústavního soudu minimálně krátkodobě znejistěny.
Angela Merkelová:
„Soud svým nálezem potvrdil, že cestou ze současné krize je solidarita na jedné straně a rozpočtová odpovědnost na straně druhé. A to je ta správná cesta.“
S pokračující nejistotou na finančních trzích počítá například analytik Thorsten Polleit. Jeho kolega Carsten Brzeski naopak očekává mírné uvolnění: „Scénář totálního chaosu byl odvrácen, což by ale nemělo vést k euforii. Silnější slovo německého parlamentu při budoucích záchranných balících mohou snadno okopírovat další země eurozóny a podkopat tak vliv rozšířeného Evropského fondu finanční stability a budoucího Evropského stabilizačního mechanismu.“
Loni vytvořený Evropský fond finanční stability (EFFS) disponuje 440 miliardami eur (10,8 bilionu Kč) na případnou záchranu předlužených zemí eurozóny. Letos v červenci se vedoucí představitelé měnové unie dohodli na jeho zvýšení na 780 miliard eur (19 bilionů Kč) a na rozšíření jeho pravomocí. Od roku 2013 má EFSF nahradit trvalý záchranný fond eurozóny, Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
Německý příspěvek původně činil 123 miliard eur. V budoucnu to ale má být 211 miliard eur, tedy nejvíce ze všech členů eurozóny. Placení dluhů za jiné v Německu naráží na stále větší nesouhlas veřejnosti a rozšířený EFSF nechtějí podpořit ani někteří vládní poslanci. Jeho schválení v klíčové zemi eurozóny je tak nejisté.
