Policie dopadla střelce z kostela v Charlestonu

Charleston - Americká policie zatkla muže podezřelého ze střelby v kostele v Charlestonu ve státě Jižní Karolína. Středeční masakr v kostele navštěvovaném převážně černochy nepřežilo devět lidí. Policie případ vyšetřuje jako rasově motivovaný čin. Prezident Barack Obama po útoku znovu vyzval k debatě o střelných zbraních v USA.

Střelec byl dopaden ve městě Shelby v Severní Karolíně. Podle policie byl 21letý Dylann Roof zadržen v automobilu a nekladl odpor. Jeho dopadení předcházelo upozornění jednoho z místních obyvatel. Policie je přesvědčena, že Roof jednal sám a komplice neměl.

Střelba se z kostela Africké metodistické episkopální církve v centru Charlestonu ozvala ve středu v devět hodin večer, kdy zde probíhalo pravidelné týdenní setkání ke studiu bible. 

Mezi oběťmi je šest žen a tři muži, včetně pastora kostela Clementa Pinckneyho, který byl zároveň demokratickým senátorem v jihokarolínském zákonodárném sboru. „Věřím, že to byl zločin z nenávisti,“ řekl šéf charlestonské policie Gregory Mullen.

„Milý chlapec“ dostal pistoli od otce k narozeninám

Policie uvedl, že Roof dostal pistoli od otce k letošním 21. narozeninám. Obrázky v jeho pokoji údajně potvrzují, že zastával extrémní rasistické názory. Z pokoje prý často nevycházel. Podle svědectví z Roofova okolí se ale muž jako rasista veřejně neprojevoval. Měl údajně i přátele tmavé pleti. Matka jednoho z nich ho označila za „milého a tichého chlapce“, který mnoho kamarádů neměl. Pode jeho strýce byl Roof příliš uzavřený do sebe. 

Podle přeživší svědkyně citované místním listem The Post and Courier se podezřelý v kostele nejprve na chvíli posadil, načež vstal a začal střílet. Ženě údajně řekl, že ji nechá žít, aby mohla vyprávět, co se stalo. Některá média nicméně na základě policejních zdrojů uvádějí, že muž strávil před střelbou v kostele až hodinu a poslouchal výklad bible.

Starosta města Joseph Riley nabídl finanční odměnu za informace, které umožnístřelce dopadnout. „Vstoupit do kostela a někoho zastřelit, to je akt čisté nenávisti,“ řekl. Jihokarolínská guvernérka Nikki Haleyová vyzvala občany, aby se „za oběti tohoto nepochopitelného zločinu pomodlili“.

Obama vyzval k debatě o zbraních

„Nevinní lidé byli znovu zabiti, protože kdosi, kdo chtěl způsobit bolest, neváhal vzít do ruky zbraň,“ řekl Barack Obama. „Nechť je jasno: Musíme připustit, že násilnosti tohoto typu se v jiných vyspělých zemích nedějí,“ dodal a vyzval k nové celospolečenské debatě o zacházení se střelnými zbraněmi. Americká společnost podle něj jako celek musí změnit způsob, jakým o násilném použití zbraní smýšlí. 

Rasové nepokoje v USA

Kostel byl vybudován v devatenáctém století, patří k nejstarším v USA, navštěvují ho primárně černošští obyvatelé města. Vzbuzuje to tedy otázky, zda šlo o rasově motivovaný útok. Každý středeční večer v kostele probíhá studium bible. Po útoku se členové místní komunity sešli k modlitbě na ulici nedaleko místa činu.

Rasová otázka se ve Spojených státech dostala za poslední rok do popředí společenské debaty po několika incidentech, při nichž bělošští policisté zabili neozbrojené černochy. Zvláště zastřelení Michaela Browna v missourském Fergusonu, udušení Erica Garnera v New Yorku a případ Freddieho Graye, jehož baltimorští policisté vážně zranili a neposkytli mu pomoc, vyvolaly rozsáhlé demonstrace. 

Místní z Charlestonu se po střílení sešli k modlitbě
Zdroj: David Goldman/ČTK/AP

Na incident už reagovali politici. Prezidentská kandidátka demokratů Hillary Clintonová, která byla v rámci své kampaně v Charlestonu ve středu, na střelbu reagovala na Twitteru: „Hrozné zprávy z Charlestonu - mé myšlenky a modlitby jsou s vámi se všemi.“ Republikánský uchazeč o prezidentský úřad Jeb Bush pak odvolal dnešní setkání s voliči a na svém twitterovém účtu uvedl, že je třeba se soustředit na oběti a rodiny „postižené tragickými událostmi v Charlestonu“. Podle původního oznámení agentury AFP mělo jeho setkání s voliči proběhnout v Severní Karolíně, ale podle amerických sdělovacích prostředků mělo být právě v Charlestonu.

Výběr případů střelby v USA

16. září 2013 - V budově amerického vojenského námořnictva ve Washingtonu postřílel dvanáct lidí bývalý příslušník záloh vojenského námořnictva Aaron Alexis.

14. prosince 2012 -  Adam Lanza postřílel na základní škole v Newtownu dvacet dětí ve věku šest až sedm let a šest dospělých; předtím zastřelil svou matku a nakonec i sám sebe.

19. července 2012 -  James Holmes při premiéře filmu Temný rytíř povstal postřílel 12 lidí na předměstí Denveru v americkém státě Colorado.

5. listopadu 2009 -  Psycholog americké armády a major Nidal Malik Hasan na vojenské základně Fort Hood v Texasu postřílel 13 lidí a asi 29 osob zranil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...