Praha - Dvacet let hospodářského i kulturního rozkvětu začalo právě 10. září 1919, kdy byla ve francouzském městě Saint-Germain-en-Laye podepsána mírová smlouva mezi mocnostmi Dohody a Rakouskem. Úmluva sestávala i z tzv. „malé minoritní smlouvy“, podle níž připadlo území Podkarpatské Rusi Československé republice. Podkarpatská Rus neboli Zakarpatská Ukrajina nebo jen Zakarpatsko byla od konce 11. století až do roku 1918 pod uherskou nadvládou. Území bylo osídleno převážně Rusíny.
Právě Rusíni žijící v Americe a vedení doktorem Grigorijem Žatkovičem se po rozpadu Rakousko-Uherska dohodli v USA s Tomášem Garriguem Masarykem, že Podkarpatská Rus se jako samosprávná část připojí k nově vzniklému Československu. Dohoda byla uzavřena 19. listopadu 1918 a mírová konference ve Versailles ji schválila 8. května následujícího roku.
Pamětníci rádi vzpomínají na „panování“ Československa
Ještě dnes je možné v zapadlých vesnicích hornatého Zakarpatska potkat pamětníky, kteří s obdivem vzpomínají na období mezi světovými válkami. Na samosprávné území ČSR tehdy proudily české elity, aby pomohly vybudovat tamní hospodářství. Rozvoj zaostalé oblasti přilákal i mnohé podnikatele. V polovině dvacátých let zde působilo téměř 30 000 Čechů.
Jak uvedl historik a publicista Ivan Pop, klíčem k rozvoji Zakarpatska byla radikální agrární reforma. Poté ale přišla na počátku třicátých let minulého století světová hospodářská krize, která mohutně dolehla i na Podkarpatskou Rus. Přesto se země z ekonomických neduhů okolního světa dostala mnohem dříve, než by tomu tak bylo bez pomoci Československa.
Podkarpatská Rus - dnešní Ukrajina
Závěr vcelku bezproblémovému soužití znamenala první Vídeňská arbitráž, která v listopadu 1938 rozhodla o odstoupení území Jižního Slovenska a většiny Podkarpatské Rusi Maďarsku. Maďarsko na Podkarpatskou Rus zaútočilo v březnu 1939 a okupovalo ji až do roku 1944. Po osvobození Sovětským svazem schválilo prozatímní národní shromáždění v listopadu 1945 zákon o připojení Zakarpatska k Ukrajinské SSR.
Odpojením Zakarpatska ztratilo Československo téměř desetinu svého území. Češi a Slováci, kteří museli oblast opustit po maďarské okupaci, zanechali v zemi majetek, jehož hodnota byla odhadována na více než čtyři miliardy předválečných korun. Podle původní dohody měli být tito občané odškodněni, českoslovenští a sovětští komunisté však podepsali tajný dodatkový protokol a rozhodli, že nedostanou téměř nic. Někteří byli alespoň symbolicky odškodněni až v 60. a 70. letech.
