Počet obětí zemětřesení stále roste. Do zasažených regionů míří materiální pomoc ze zahraničí

Zemětřesení, které minulé pondělí zasáhlo jih Turecka a sousední Sýrii, si už vyžádalo téměř 45 tisíc obětí. I více než deset dní po silných otřesech nalézali záchranáři živé lidi pod troskami budov.

Turecká bilance od čtvrtečního rána stoupla téměř o další dva tisíce na 39 672 mrtvých. V Sýrii je hlášeno na 5,8 tisíce úmrtí. Šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martin Griffiths o víkendu uvedl, že počet mrtvých pravděpodobně přesáhne padesát tisíc.

Podle tureckých médií pod troskami i deset dní po prvním silném otřesu o síle 7,8 stupně zůstávali přeživší. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca oznámil, že po 261 hodinách od zemětřesení se podařilo vytáhnout dva živé muže z trosek nemocnice ve městě Antakya. Z jiné budovy ve stejném městě se podařilo zachránit 260 hodin od otřesu dvanáctiletého chlapce. 

O poslední záchraně živého z trosek informovala v pátek odpoledne agentura Anadolu, podle níž se záchranářům v provincii Hatay po 278 hodinách (tedy po více než 11 dnech) podařilo vyprostit pětačtyřicetiletého muže. Takovéto případy jsou ale podle Reuters čím dál vzácnější a s umírající nadějí prý „doutná hněv“.

V Turecku mezitím ukončují operace zahraniční záchranářské týmy, které do země minulý týden zamířily. Do Česka se v pátek vrátili i čeští záchranáři, kteří ze sutin v Turecku vyprostili 78 mrtvých a asistovali při odvozu dvou přeživších. Do Turecka přicestovali jako jeden z prvních mezinárodních týmů.

OSN se snaží dál zvyšovat pomoc

Zemětřesení připravilo ve dvou zemích o střechu nad hlavou miliony lidí, z nichž mnozí teď přespávají ve stanech, mešitách, školách nebo v autech.

Do zasažených regionů proudí mezinárodní pomoc, kterou se OSN snaží dál vystupňovat. Nejdříve vyhlásila sbírku s cílovou částkou 400 milionů dolarů (téměř devět miliard korun) na pomoc lidem v Sýrii, ve čtvrtek pak zveřejnila výzvu k poskytnutí miliardy dolarů Turecku.

Do Sýrie odjelo do pátečního dne přes 140 kamionů s humanitární pomocí OSN, uvedla agentura AP. Cílem je podle představitelů organizace pomoc dále posílit. Odborníci z Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) spolupracují s Tureckem na zjišťování škod, které zemětřesení způsobilo zemědělské výrobě v obou zemích. 

Zemětřesení postihlo oblasti, kde žilo více než milion uprchlíků ze Sýrie. Ve středu, což byl první den, kdy to bylo možné, se zhruba osmnáct set Syřanů vrátilo z Turecka do vlasti. Španělský ministr pro migraci José Luis Escrivá oznámil, že jeho země převezme z Turecka sto syrských uprchlíků, které zasáhlo zemětřesení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 39 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 48 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...