Počet obětí v Sýrii překročil hranici 100 tisíc, tvrdí opozice

Bejrút/Ammán – Syrský konflikt má podle opozičních pozorovatelů už více než 100 tisíc obětí. Stal se tak nejdéle trvajícím a nejkrvavějším ze všech povstání v arabském světě. OSN eviduje 93 tisíc obětí. Podle Jordánska hrozí Sýrii rozpad.

Syrský konflikt si za více než dva roky vyžádal přes 100 tisíc obětí, oznámila to dnes Syrská organizace pro lidská práva (OSDH). Během bojů podle opozice zemřelo 36 600 civilistů, z toho zhruba desetina byly ženy a sedmina děti. V konfliktu také zahynulo 18 tisíc povstalců a 25 tisíc syrských vojáků a policistů, včetně 169 členů Hizballáhu.

Zpráva uvádí další podrobnosti týkající se povstalců. Z 18 tisíc mrtvých povstalců bylo na 13 500 civilistů, kteří se chopili zbraní, přes 2 500 bojovníků z ciziny a přes 2 000 vojenských zběhů. 

K situaci v Sýrii se dnes vyslovil jordánský král Abdalláh II. Podle něj zemi hrozí rozpad, což bude „zdrojem zkázy“ pro celou oblast„. Rozpad Sýrie by znamenal nekonečný konflikt, který by destabilizoval celou oblast a její národy po několik budoucích generací. Není v zájmu nikoho, aby se Sýrie rozdělila. Zahrávat si s její jednotou je jistým zdrojem zkázy,“ řekl král.

Urovnání konfliktu by se přitom mělo projednávat na chystané mezinárodní schůzce v Ženevě. Jenže nad konferencí o Sýrii visí stále spousta otazníků. Zástupci Spojených států, Ruska a OSN se na včerejší schůzce nedohodli, kdy se má konference konat, a neshodli se ani na tom, kdo se jí má účastnit. Není ani jasné, kdo by měl zastupovat syrskou opozici. Ministři zahraničí Ruska a Spojených států se mají k dalším jednáním sejít příští týden. 

„Shodli jsme se na celé řadě otázek, ale některé oblasti zůstávají zatím nedořešené. Zvláště to, kdo se má konference účastnit. Nejsme jednotní v tom, jestli se má zapojit například Írán. My máme za to, že ano, protože Írán je zástupce regionu, o který se jedná, a může proto hrát důležitou roli,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Genadij Gatilov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 42 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 53 mminutami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...