Po devíti měsících jednání má Irák novou vládu

Bagdád – Irák má po devíti měsících povolebních průtahů novou vládu. Staronovým premiérem se stal Núrí Málikí, parlament rovněž ve funkci potvrdil 29 ze 42 dvou navržených ministrů. Poslanci tak ukončili politickou krizi, která ochromila chod nejvyšších státních institucí. Zbytek kabinetu, který pro jeho chod už není bezprostředně nezbytný, by měl být schválen později na základě dodatečných kompromisních dohod vládní koalice. Mocenské vakuum sužovalo zemi od březnových parlamentních voleb, z nichž nevzešel jasný většinový vítěz. Završení procesu kvitují především Spojené státy americké.

Poslanci schvalovali jmenovitě každého z navržených ministrů, např. do čela ministerstva financí odsouhlasili vlivného sunnitu Rafu Isávího a do funkce vicepremiéra pro energetiku dosavadního ministra ropného průmyslu Husajna Šahristáního. V čele průmyslového rezortu jej nahradí jeho dosavadní náměstek Abdal Karím Luajbí. Zákonodárci rovněž odsouhlasili program vlády.

Parlament schválil jména všech navržených ministrů, neobsazené ale zůstávají tři klíčové resorty – vnitro, obrana a národní bezpečnost. Prozatímně je bude řídit sám Málikí a kritici už mluví o tom, že se snaží soustředit moc. Premiér chce tato místa obsadit například ženami. Ve vládě je zatím jen jedna ministryně bez portfeje. Jinak ji tvoří 20 šíitských a 10 sunitských politiků, rovněž čtyři Kurdové a křesťan.

Nahrávám video

Za hlavní cíle své vlády si Málikí vytyčil liberalizaci ekonomiky, rozvoj těžby ropy, boj proti terorismu, korupci a sektářství, povzbuzování investic a zlepšování vztahů se sousedními státy.

„Tato ministerstva jsou citlivá a bylo nutné vybrat nezávislé a kompetentní osobnosti, které musejí být zároveň akceptovány politickými uskupeními. To zabere pár dnů,“ vysvětlil zdlouhavost procesu sestavování kabinetu blízký Málikího poradce Alí Musáví.

Parlament učinil první krok k vyřešení ústavní krize 11. listopadu, kdy opětovně zvolil do čela země prezidenta Džalála Talabáního, který představuje kurdskou menšinu. Ten oznámil, že sestavením nové vlády pověří právě Málikího. Za svého předsedu si vybrali poslanci sunnitského poslance Usámu Nudžajfího. Dnešní schválení šíity Málikího v čele vlády tak završilo složitý proces, který zajistil, aby tři hlavní entity v Iráku, tedy šíité, sunnité a Kurdové, měly svého zástupce ve významné ústavní funkci.

Núrí Málikí:

„Sestavení vlády národní jednoty v zemi, kde je mnoho etnických, náboženských a politických skupin, je velmi těžká práce.“

Postup vítají především Spojené státy. Několikaměsíční mocenské vakuum ochromilo fungování státních institucí v zemi, nahrávalo teroristům a odrazovalo zahraniční investory. V Iráku i ve světě proto sílilo volání po dohodě mezi iráckými politiky a zformování fungující vlády v Bagdádu.

Americký prezident Barack Obama označil v písemném komuniké schválení kabinetu za „významný okamžik dějin Iráku a velký krok směrem k národní jednotě“. Podle něj tím iráčtí představitelé také jednoznačně odvrhli „sektářský extremismus“.

Irácká vláda:

Vládu tvoří sunnitsko-šíitská koalice Národní irácké hnutí (MNI) expremiéra Ajáda Alávího. Toto uskupení zvítězilo v březnových volbách ziskem 91 poslaneckých mandátů z celkového počtu 325. Se ztrátou pouhých dvou křesel se za ním umístil blok Právní stát premiéra Málikího. K zisku nadpoloviční většiny v zákonodárném sboru pomohla nejsilnějším stranám kurdská koalice Spojenectví Kurdistánu, která ve volbách skončila čtvrtá a má 43 poslanců. Převážně šíitská koalice Národní irácké spojenectví (NIA), která je se 70 mandáty třetí nejsilnější parlamentní stranou, je opět v opozici.

Vítěz březnových voleb, bývalý premiér Ajád Aláví, se dlouho nechtěl práva na sestavování vlády vzdát. Za svůj ústupek dostal hlavní slovo v nově vzniklém Národním shromáždění pro politickou strategii. Na starosti bude mít dohled nad zahraniční politikou a bezpečnostními otázkami. Jaké přesně budou jeho pravomoci, ale zatím není jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Belgii se srazil vlak se školním autobusem, na místě jsou mrtví

V Buggenhoutu na severu Belgie se v úterý ráno srazil vlak se školním autobusem, na místě je několik mrtvých, píší agentury a belgická média. Tamní ministr vnitra Bernard Quintin bez dalších podrobností na síti X vyjádřil soustrast rodinám obětí a popřál mnoho sil zraněným. Podle médií se v autobuse kromě řidiče nacházelo sedm žáků a jedna doprovázející osoba.
11:26Aktualizovánopřed 3 mminutami

Demonstrace v Bolívii pokračují i přes příslib prezidenta snížit platy vládě

Bolivijský prezident Rodrigo Paz v pondělí oznámil, že si nechá snížit svůj plat o polovinu. O stejný podíl se sníží také platy ministrů, píše agentura EFE. Pazovo rozhodnutí souvisí s protivládními protesty, které se v posledních týdnech odehrávají v hlavním městě. Plat bolivijského prezidenta je pětadvacet tisíc boliviano měsíčně, což je zhruba 75 tisíc korun. Ani úsporný plán však neodradil tisíce lidí od pokračování demonstrací.
před 24 mminutami

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po úderech řekl, že dohoda s Teheránem je stále možná. Íránské gardy následně uvedly, že sestřelily americký dron a že mají právo na odvetu.
01:57Aktualizovánopřed 52 mminutami

KLDR ze západního pobřeží odpálila několik raket, včetně balistické, uvedl Soul

Severní Korea ze západního pobřeží vystřelila do Žlutého moře několik raket, včetně alespoň jedné balistické rakety krátkého doletu. S odvoláním na jihokorejskou armádu to napsala agentura Reuters. Podle agentury AP se jedná zřejmě o nejnovější zbrojní test izolované země, která naposledy 19. dubna vypustila několik raket krátkého doletu, což tamní média označila za demonstraci hlavic kazetových bomb.
před 3 hhodinami

Turecko a Izrael soupeří o vliv v Africkém rohu

Africký roh se stává dějištěm rostoucího soupeření regionálních i globálních mocností, zejména Turecka a Izraele. Obě země zde posilují vliv v rámci širšího boje mimo jiné o kontrolu nad klíčovými námořními trasami. Podle expertů hrozí, že napětí může dále eskalovat a proměnit region v zástupné bojiště rivalů v Ankaře a Jeruzalémě.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali stupňující se útoky Ruska proti Ukrajině

Rusko v pondělí ohlásilo údery proti Kyjevu, které mají údajně cílit na vojensko-průmyslová zařízení, velitelská stanoviště a vládní budovy. Moskva svůj záměr zdůvodňuje pátečními ukrajinskými útoky na cíle v Ruskem okupované Luhanské oblasti. Kyjev se přitom cílem ruského bombardování stal už o víkendu – ve městě a bezprostředním okolí při něm zahynuli čtyři lidé, sto dalších utrpělo zranění. Podle poslance Radka Kotena (SPD) nelze vyloučit, že za stupňováním útoků ze strany Ruska stojí ve skutečnosti frustrace Kremlu z toho, že na frontě nepostupuje tak, jak by si představovalo. Uvedl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Podle poslance Ivana Bartoše (Piráti) situace na frontě hraje spíše ve prospěch Ukrajiny. Podotkl také, že ukrajinská armáda například v oblasti moderních technologií výrazně posiluje.
před 3 hhodinami

Japonsko končí s praxí odstřiženého rodiče. Zavádí možnost sdílené péče po rozvodu

Japonsko nově umožňuje rozvedeným rodičům dosáhnout společné péče o děti – jde o největší právní změnu v této oblasti za sto let, která vyvolala v zemi smíšené reakce. Kritici dosavadní praxe, tedy výhradní péče, argumentovali psychickou újmou i častými únosy dětí. Podle průzkumu z roku 2021 třetina dětí úplně ztratí kontakt s druhým rodičem, napsal list The Guardian. Odpůrci změn se obávají, že stát nedokáže ochránit oběti zneužívání.
před 4 hhodinami

Sítě z optických vláken dronů zahlcují východ Ukrajiny

Miliony kilometrů průhledných sítí pokrývají krajinu i obce na východě Ukrajiny. Jde o pozůstatky dronů, které fungují na kabelech s optickými vlákny. Oproti dálkově řízeným bezpilotním strojům jsou odolné proti rušení, a proto je v rusko-ukrajinské válce hojně využívají obě strany. Dopad zahlcení krajiny vlákny na životní prostředí není zcela jasný, stejně jako způsob jejich likvidace, která může ztížit budoucí odminování.
před 4 hhodinami
Načítání...