Po devíti měsících jednání má Irák novou vládu

Bagdád – Irák má po devíti měsících povolebních průtahů novou vládu. Staronovým premiérem se stal Núrí Málikí, parlament rovněž ve funkci potvrdil 29 ze 42 dvou navržených ministrů. Poslanci tak ukončili politickou krizi, která ochromila chod nejvyšších státních institucí. Zbytek kabinetu, který pro jeho chod už není bezprostředně nezbytný, by měl být schválen později na základě dodatečných kompromisních dohod vládní koalice. Mocenské vakuum sužovalo zemi od březnových parlamentních voleb, z nichž nevzešel jasný většinový vítěz. Završení procesu kvitují především Spojené státy americké.

Poslanci schvalovali jmenovitě každého z navržených ministrů, např. do čela ministerstva financí odsouhlasili vlivného sunnitu Rafu Isávího a do funkce vicepremiéra pro energetiku dosavadního ministra ropného průmyslu Husajna Šahristáního. V čele průmyslového rezortu jej nahradí jeho dosavadní náměstek Abdal Karím Luajbí. Zákonodárci rovněž odsouhlasili program vlády.

Parlament schválil jména všech navržených ministrů, neobsazené ale zůstávají tři klíčové resorty – vnitro, obrana a národní bezpečnost. Prozatímně je bude řídit sám Málikí a kritici už mluví o tom, že se snaží soustředit moc. Premiér chce tato místa obsadit například ženami. Ve vládě je zatím jen jedna ministryně bez portfeje. Jinak ji tvoří 20 šíitských a 10 sunitských politiků, rovněž čtyři Kurdové a křesťan.

2 minuty
Irák má po devíti měsících novou vládu
Zdroj: ČT24

Za hlavní cíle své vlády si Málikí vytyčil liberalizaci ekonomiky, rozvoj těžby ropy, boj proti terorismu, korupci a sektářství, povzbuzování investic a zlepšování vztahů se sousedními státy.

„Tato ministerstva jsou citlivá a bylo nutné vybrat nezávislé a kompetentní osobnosti, které musejí být zároveň akceptovány politickými uskupeními. To zabere pár dnů,“ vysvětlil zdlouhavost procesu sestavování kabinetu blízký Málikího poradce Alí Musáví.

Parlament učinil první krok k vyřešení ústavní krize 11. listopadu, kdy opětovně zvolil do čela země prezidenta Džalála Talabáního, který představuje kurdskou menšinu. Ten oznámil, že sestavením nové vlády pověří právě Málikího. Za svého předsedu si vybrali poslanci sunnitského poslance Usámu Nudžajfího. Dnešní schválení šíity Málikího v čele vlády tak završilo složitý proces, který zajistil, aby tři hlavní entity v Iráku, tedy šíité, sunnité a Kurdové, měly svého zástupce ve významné ústavní funkci.

Núrí Málikí:

„Sestavení vlády národní jednoty v zemi, kde je mnoho etnických, náboženských a politických skupin, je velmi těžká práce.“

Postup vítají především Spojené státy. Několikaměsíční mocenské vakuum ochromilo fungování státních institucí v zemi, nahrávalo teroristům a odrazovalo zahraniční investory. V Iráku i ve světě proto sílilo volání po dohodě mezi iráckými politiky a zformování fungující vlády v Bagdádu.

Americký prezident Barack Obama označil v písemném komuniké schválení kabinetu za „významný okamžik dějin Iráku a velký krok směrem k národní jednotě“. Podle něj tím iráčtí představitelé také jednoznačně odvrhli „sektářský extremismus“.

Irácká vláda:

Vládu tvoří sunnitsko-šíitská koalice Národní irácké hnutí (MNI) expremiéra Ajáda Alávího. Toto uskupení zvítězilo v březnových volbách ziskem 91 poslaneckých mandátů z celkového počtu 325. Se ztrátou pouhých dvou křesel se za ním umístil blok Právní stát premiéra Málikího. K zisku nadpoloviční většiny v zákonodárném sboru pomohla nejsilnějším stranám kurdská koalice Spojenectví Kurdistánu, která ve volbách skončila čtvrtá a má 43 poslanců. Převážně šíitská koalice Národní irácké spojenectví (NIA), která je se 70 mandáty třetí nejsilnější parlamentní stranou, je opět v opozici.

Vítěz březnových voleb, bývalý premiér Ajád Aláví, se dlouho nechtěl práva na sestavování vlády vzdát. Za svůj ústupek dostal hlavní slovo v nově vzniklém Národním shromáždění pro politickou strategii. Na starosti bude mít dohled nad zahraniční politikou a bezpečnostními otázkami. Jaké přesně budou jeho pravomoci, ale zatím není jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39AktualizovánoPrávě teď

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 12 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami
Načítání...