Ploty příliv uprchlíků nezastavily, kritizuje opatření Amnesty International

Rozhodnutí zemí Evropské unie bránit stavbou plotů a dalšími opatřeními migrantům v přístupu do Evropy vede k porušování lidských práv, píše ve své zprávě mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Poukázala na to, že uprchlíci jsou z těchto důvodů vystavováni nebezpečné cestě po moři, špatnému zacházení a je jim odpírána možnost žádat o azyl. Navíc zmíněná opatření příliv běženců stejně nezastavila, konstatovala AI.

Zpráva cituje výpovědi běženců, kteří byli při pokusu překročit řecké, bulharské či španělské hranice zatlačeni zpět pohraničníky a nedostali tak příležitost požádat v EU o azyl. Podle AI to představuje jasné porušení mezinárodního práva. Při zastavování migrantů na hranicích je navíc prý často používáno násilí.

„Regulovat přístup (migrantů) do EU je jedna věc. Odpírat jej běžencům zcela je něco úplně jiného. První strategie je rozumná a legitimní, druhá je nehumánní a nelegální a musí skončit,“ uvedl ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii John Dalhuisen.

Amnesty International rovněž poukazuje na to, že Evropská unie se stále více spoléhá na třetí země jako Turecko či Maroko při omezování proudu migrantů mířících do Evropy. Tyto země přitom podle AI opakovaně práva běženců porušují. Turecko prý kupříkladu v posledních měsících zadržuje migranty bez přístupu k právníkům a nuceně je vrací do Sýrie a Iráku. Mnoho uprchlíků s jiným než syrským občanstvím čeká v Turecku na vyřízení žádosti o azyl přes pět let. Marocké pohraničníky zase AI obviňuje ze špatného zacházení s migranty, kteří se pokoušejí překonat ploty kolem španělských enkláv v zemi.

  • Aby zajistila uprchlíkům přístup na území EU na svých vnějších hranicích a učinila přítrž odhánění běženců od hranic EU
  • Zásadně zvýšila kapacitu přijímacích center pro uprchlíky v zemích EU v přední linii a zlepšila krátkodobou humanitární pomoc v těchto státech
  • Urychlila a rozšířila realizaci plánu na přerozdělování běženců

„EU by se neměla obracet na státy, které nerespektují práva uprchlíků, a žádat je o to, aby za ni udělaly špinavou práci,“ zdůraznil Dalhuisen, podle něhož uprchlická krize představuje pro Evropskou unii velkou výzvu, ale nikoli ohrožení její existence.

Ploty uprchlíky nezastavily, jen mění jejich směr

AI uvedla, že členské státy EU postavily na vnějších hranicích Evropy více než 235 kilometrů plotů v ceně přes 175 milionů eur. Jde o 175 km dlouhý plot na hranici Maďarska a Srbska, 30 km dlouhý plot na bulharsko-turecké hranici, 18,7 km dlouhou bariéru na hranici španělských enkláv Ceuta a Melilla v Maroku a 10,5 km dlouhý plot v oblasti Evros na řecko-turecké hranici.

Tyto ploty ovšem uprchlíky nezastavily, ale pouze změnily jejich trasy po pevnině či je odkázaly na podniknutí nebezpečnější plavby přes moře. Po moři letos do EU podle Amnesty International dorazilo 792 883 běženců a k 10. listopadu bylo registrováno 512 lidí, kteří na moři zahynuli. Za celý loňský rok bylo běženců, kteří dorazili po pevnině či po moři do Evropy, 280 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 42 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...