Peking - Žádné trosky ani důkazy o tom, co se přihodilo na palubě. Už půl roku uplynulo od chvíle, kdy z leteckých radarů beze stopy zmizel malajsijský Boeing 777. Z Kuala Lumpuru mířil do Pekingu. Na palubě bylo 239 lidí, většinou Číňanů. Jejich rodiny si připomněly smutné výročí v buddhistickém chrámu. Někteří dál doufají v zázrak. Podle leteckého experta Stanislava Fialy stroj zřejmě někdo unesl. Po letadle se začalo pátrat pozdě, což dosud nikdo nevysvětlil. Černé skříňky sice už nevysílají, záznam je v nich ale uchován na řadu let dopředu, připomněl Fiala. Hledat je tak stále má smysl.
Smutné výročí
Emoce ovládly Peking. Desítky rodinných příslušníků pohřešovaných čínských cestujících se dnes sešly v jednom z nejznámějších buddhistických chrámů. Někteří z nich plakali, když jeden z mužů četl báseň. Policie se pokusila akci ukončit, což vyvolalo podle BBC rozhořčení shromážděných. Někteří rodinní příslušníci si již dříve stěžovali, že s nimi čínské úřady
začaly jednat jako s disidenty. Později se členové rodin sešli na lavičkách a jedli ovoce. Někteří si oblékli modrá a bílá trička s nápisem „MH370, vraťte se v pořádku domů“, které nosili na další demonstrace. „Čekáme a trpíme. Když jsi nás opustila, na tak dlouho opustila, pořád nám víc chybíš. Proč je dnešek tak depresivní? Proč není Měsíc tak jasný, jako byl v minulosti?“ pronesl otec jedné z cestujících.
Taj Šu-čchin, sestra jedné z cestujících
„Myslím si, že společnost Malaysia Airlines a malajsijská vláda podvádějí lidi. Nikdo nám nic neřekne. Nevíme, jestli (čínský prezident) Si Ťin-pching něco ví, ale jestli ano, doufáme, že nám to řekne.“
Příbuzní vytvořili na internetu vlastní fórum, kde se snaží vyřešit záhadu letu MH370. Procházejí letecké blogy, kontaktují odborníky a pátrají po jakékoli stopě, která mohla být přehlédnuta. Skupina si říká „Hlas 370“. Má 300 členů z několika zemí. Rodinám každého zmizelého nabídla Malajsie odškodné 50 tisíc dolarů. Jen sedm přijalo. Vzít kompenzaci totiž pro většinu znamená vzdát se naděje.
Co se stalo 8. března 2014?
Malajsijské letadlo odstartovalo z letiště v Kuala Lumpuru 8. března 41 minut po půlnoci.
Malaysia Airlines tvrdí, že se strojem ztratilo kontakt necelou hodinu po startu. Piloti nevyslali žádný nouzový signál. Letoví kontroloři na zemi zachytili jako poslední zprávu z kokpitu letadla rozloučení „Dobrou noc, MH370“. Uvolněným hlasem to měl pronést kapitán nebo druhý pilot. O pár minut později byl vypnut sekundární radar: stroj právě vletěl do vietnamského vzdušného prostoru nad Jihočínské moře. Záznamy z thajských vojenských radarů potvrdily, že se letoun posléze obrátil na západ a pak na sever přes Andamanské moře. Podle BBC existují důkazy, že se letoun snažil navázat kontakt ještě po osmé hodině ráno. Pak zmizel úplně.
Teorií, co se s letem MH370 mohlo stát, existuje mnoho – od únosu, sebevraždy, pojišťovacího podvodu až po technickou poruchu. „Podle mě je nejpravděpodobnější variantou únos. Letadlo přestalo vysílat svou polohu takzvaným sekundárním radarem. To znamená, že ho musel vypnout někdo, kdo věděl, že ho vypnout lze. Musel to být někdo z posádky nebo někdo, kdo se s letectvím již setkal,“ poznamenal Fiala. „Moderní motory vysílaly své údaje ještě čtyři hodiny po zmizení letadla – ty se totiž vypnout nedají,“ zdůraznil odborník.
Podezřelí piloti a opožděné pátrání
V letadle cestovalo celkem 227 lidí – 153 Číňanů a 38 Malajsijců a dalších národností. Podezřelí byli nejdříve dva Íránci, kteří cestovali na falešné pasy, nic se ale neprokázalo. Celkem čtyři cestující sice provedli check-in, do letadla ale nenastoupili, oznámily malajsijské aerolinky.
Letadlo řídil kapitán Zaharie Ahmed Shah a kopilot Fariq Abdul Hamid. Pilotovi kolegové sdělili, že Zaharie byl aktivním stoupencem malajsijské opozice vedené politikem Anwarem Ibrahimem, který byl jen několik hodin před startem letadla odsouzen v kontroverzním procesu k pětiletému vězení za homosexuální praktiky. Podle přátel ale pilot Zaharie neprojevoval extremistické názory. Druhý pilot Fariq měl prý krátce před svatbou. Policie prohledala jejich domovy a z kapitánova domu si odvezla letový stimulátor. Nic, co by dokazovalo, že plánovali trestný čin, ale nenašla.
Po letounu se začalo pátrat až v momentě, kdy bylo pravděpodobně vzdáleno tisíce kilometrů od posledního bodu kontaktu. „Po každém civilním letadle, které je pod službou řízení letového provozu, se podle předpisů po 30 minutách po ztrátě kontaktu musí vyhlásit pátrání. Proč se tedy po malajsijském letadle začalo pátrat až po několika hodinách?“ vznesl Fiala otázku v rozhovoru pro ČT24 s tím, že pokud by se dodržela pravidla, řízení letového provozu by se pokusilo navázat s letounem kontakt na celosvětové nouzové frekvenci. „K tomu evidentně nedošlo,“ konstatoval letecký expert.
Stanislav Fiala, letecký odborník:
„Kdyby se postupovalo podle pravidel, tak máme kružnici o velikosti České republiky. Nyní máme kružnici o několika tisících kilometrech.“
Hledá se zase trochu jinde
Předpokládá se, že Boeing 777 se zřítil v jižní části Indického oceánu západně od pobřeží Austrálie. První fáze pátrání byla neúspěšná. Koncem srpna australské úřady oznámily, že letoun se zřejmě stočil k jihu dříve, než se předpokládalo. Vyšetřovatelé k tomu dospěli při analýze telefonátu, kterým se zaměstnanci společnosti Malaysia Airlines snažili navázat s posádkou letounu kontakt. Pátrací týmy se proto nyní zaměří na jižní část zóny určené k hledání trosek stroje.
Už tento měsíc má být zahájen intenzivnější podmořský průzkum na území o rozloze 60 tisíc kilometrů čtverečních. Zapojit se do něj mají tři plavidla, která za sebou potáhnou robotické ponorky vybavené sonary a videokamerami. Hledání potrvá až rok a odhadem vyjde na 48 milionů dolarů (asi miliardu korun).
BBC: Příbuzní cítí hněv, smutek, ale hlavně bezmoc
„Můj život je obrácený naruby, je to pro mě hrozně těžké,“ říká čtyřiadvacetiletá Li Ling a chová na klíně syna. „Když vidím jeho fotku, rve mi to srdce.“ Před šesti měsíci se připravovala na návrat manžela, který pracoval v zahraničí, aby si doma v Číně mohl splnit svůj sen. Poprvé za poslední rok měl Pien Liang-ťing na vlastní oči vidět, jaké pokroky udělal jeho dvouletý syn Chao-chao. Nyní žije v přízemním venkovském domku společně s rodiči a bratrem svého muže.
„To nejhorší je nevědět,“ říká jednatřicetiletý Jimmy Wang, který přerušil studia ve Švédsku, aby podpořil svou truchlící matku v Číně. Čtyřiadvacetiletý Liang-wej zase cestuje každý týden do Pekingu vzdáleného čtyři hodiny jízdy a snaží se získat odpovědi. Jednou ho na několik hodin zadržela policie, když se snažil přespat s dalšími příbuznými v kanceláři letecké společnosti Malaysia Airlines, protože neměli peníze na hotel. „Čínská vláda nám vůbec nijak nepomohla,“ říká Liang-wej. „Chtějí, abychom se spokojili s odškodněním, co jsme dostali, zůstali doma a čekali.“ Zmizení letadla jeho rodinu zničilo, dodal. „Nemůžu se ani podívat na svého synovce. Když to udělám, vidím oči svého bratra. Pro naši rodinu je to hrozná katastrofa. Ale pořád čekáme. Pořád doufáme, že je ještě naživu.“
