Petrohrad – město, které spojuje Putina s Leninem

Petrohrad - Vladimír Putin se narodil v Petrohradě, strávil zde své dětství i mládí. Ve stejném městě, ve Smolném paláci, se psaly též dějiny Sovětského svazu i politické kariéry Vladimira Putina. Právě ze Smolného řídil v listopadu 1917 Vladimir Iljič Lenin bolševickou revoluci a následně i první sovětskou vládu, než v březnu 1918 přesídlil do Kremlu. Mimochodem Lenin absolvoval stejnou právnickou fakultu Petrohradské, tehdy ještě Leningradské, státní univerzity jako Putin.

Ze svého domu to Putin do školy neměl příliš daleko, dokonce nemusel ani přecházet ulici. Ve stejné čtvrti leží i jeho střední škola, zato na vysokou školu, na právnickou fakultu, musel dojíždět na sousední Vasiljevský ostrov. Byl to dobře promyšlený výběr studijního odboru. Už na střední škole se rozhodl pro práci rozvědčíka, ke které se studium mezinárodního práva hodilo. Jeho slibně se rozvíjející kariéra v KGB skončila ale dřív, než čekal. Vynutil si ji pád komunistického režimu v NDR, kde sloužil a odkud se musel předčasně vrátit, a pak i rozpad Sovětského svazu, který později, už v prezidentské funkci, označil za jednu z největších geopolitických katastrof 20. století. 

Podobně jako Lenin začínal ve Smolném paláci, ve stejné budově zahájil svou politickou kariéru i Putin. Od roku 1991 sídlila ve Smolném paláci městská administrativa v čele s prvním svobodně zvoleným starostou Anatolijem Sobčakem, někdejším Putinovým učitelem a známým z právnické fakulty. A Vladimir Putin tu na jeho přání od června roku 1991 pracoval jako šéf výboru pro vnější vztahy. Když Sobčak prohrál v roce 1996 volby, pomohl Putinovi sehnat místo v aparátu tehdejšího prezidenta Borise Jelcina v Moskvě. Málokdo tehdy tušil, že se z tohoto lokálního úředníka stane nejmocnější muž v zemi. 

Putin se vždy spoléhal na své konexe z Petrohradu a v Rusku se začalo mluvit o příchodu petrohradské kliky k moci. Mezi klíčovými posty, do nichž Putin jmenoval lidi, kterým může stoprocentně věřit, je i post šéfa ústřední volební komise. Ten už pět let zastává Vladimir Čurov, tedy člověk, který čtyři roky pracoval jako Putinův zástupce právě ve výboru pro vnější vztahy petrohradské radnice. 

4 minuty
Petrohrad: rodné město Vladimíra Putina
Zdroj: ČT24

Nikdy od dob bolševické revoluce neznamenal Petrohrad v ruské politice tolik jako po příchodu Vladimira Putina k moci. Spoustu lidí to těší, univerzální podporu ale Putin v tomto městě rozhodně nemá. Hned po Moskvě je Petrohrad druhým největším ohniskem odporu proti jeho režimu. Jestliže ale v hlavním městě chodí demonstrovat desítky tisíc lidí, v Petrohradě jde o nanejvýš tisíce. Částečně se to dá vysvětlit rozdrobeností zdejší opozice. Na 5. března svolávají všechny frakce opozice velké shromáždění přímo před sídlo zdejší oblastní volební komise, kde budou chtít dát najevo, že státní moc, ať už ztělesňovaná Putinem nebo kýmkoli jiným, musí napříště už napořád počítat s občanskou kontrolou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...