Petrohrad – město, které spojuje Putina s Leninem

Petrohrad - Vladimír Putin se narodil v Petrohradě, strávil zde své dětství i mládí. Ve stejném městě, ve Smolném paláci, se psaly též dějiny Sovětského svazu i politické kariéry Vladimira Putina. Právě ze Smolného řídil v listopadu 1917 Vladimir Iljič Lenin bolševickou revoluci a následně i první sovětskou vládu, než v březnu 1918 přesídlil do Kremlu. Mimochodem Lenin absolvoval stejnou právnickou fakultu Petrohradské, tehdy ještě Leningradské, státní univerzity jako Putin.

Ze svého domu to Putin do školy neměl příliš daleko, dokonce nemusel ani přecházet ulici. Ve stejné čtvrti leží i jeho střední škola, zato na vysokou školu, na právnickou fakultu, musel dojíždět na sousední Vasiljevský ostrov. Byl to dobře promyšlený výběr studijního odboru. Už na střední škole se rozhodl pro práci rozvědčíka, ke které se studium mezinárodního práva hodilo. Jeho slibně se rozvíjející kariéra v KGB skončila ale dřív, než čekal. Vynutil si ji pád komunistického režimu v NDR, kde sloužil a odkud se musel předčasně vrátit, a pak i rozpad Sovětského svazu, který později, už v prezidentské funkci, označil za jednu z největších geopolitických katastrof 20. století. 

Podobně jako Lenin začínal ve Smolném paláci, ve stejné budově zahájil svou politickou kariéru i Putin. Od roku 1991 sídlila ve Smolném paláci městská administrativa v čele s prvním svobodně zvoleným starostou Anatolijem Sobčakem, někdejším Putinovým učitelem a známým z právnické fakulty. A Vladimir Putin tu na jeho přání od června roku 1991 pracoval jako šéf výboru pro vnější vztahy. Když Sobčak prohrál v roce 1996 volby, pomohl Putinovi sehnat místo v aparátu tehdejšího prezidenta Borise Jelcina v Moskvě. Málokdo tehdy tušil, že se z tohoto lokálního úředníka stane nejmocnější muž v zemi. 

Putin se vždy spoléhal na své konexe z Petrohradu a v Rusku se začalo mluvit o příchodu petrohradské kliky k moci. Mezi klíčovými posty, do nichž Putin jmenoval lidi, kterým může stoprocentně věřit, je i post šéfa ústřední volební komise. Ten už pět let zastává Vladimir Čurov, tedy člověk, který čtyři roky pracoval jako Putinův zástupce právě ve výboru pro vnější vztahy petrohradské radnice. 

Nahrávám video

Nikdy od dob bolševické revoluce neznamenal Petrohrad v ruské politice tolik jako po příchodu Vladimira Putina k moci. Spoustu lidí to těší, univerzální podporu ale Putin v tomto městě rozhodně nemá. Hned po Moskvě je Petrohrad druhým největším ohniskem odporu proti jeho režimu. Jestliže ale v hlavním městě chodí demonstrovat desítky tisíc lidí, v Petrohradě jde o nanejvýš tisíce. Částečně se to dá vysvětlit rozdrobeností zdejší opozice. Na 5. března svolávají všechny frakce opozice velké shromáždění přímo před sídlo zdejší oblastní volební komise, kde budou chtít dát najevo, že státní moc, ať už ztělesňovaná Putinem nebo kýmkoli jiným, musí napříště už napořád počítat s občanskou kontrolou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 23 mminutami

Norsko zadrželo ruskou loď, chce s ní vymáhat náhradu škod ukrajinské firmě

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
před 1 hhodinou

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 1 hhodinou

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 2 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.