Petra - růžové tajemství vykouklo ze skal

Ammán – Dnes jen těžko uvěřit, že bylo možné na jordánské skalní město Petra zapomenout. Archeologická perla, která krášlí seznam památek UNESCO od 80. let, přitom v poušti Blízkého východu spala víc než 500 let, než ji pro západní svět znovu objevil švýcarský cestovatel a orientalista Johann Ludwig Burckhardt. Stalo se tak 22. srpna 1812, přičemž cestovatel se musel přestrojit za muslimského poutníka.

Město Petra dosáhlo vrcholu svého rozvoje během zhruba 700 let, od 3. století př. n. l. do 4. století n. l., kdy bylo metropolí kočovných Nabatejců. Tehdy se zde zastavovaly kupecké karavany s kadidlem z Arábie, indickým kořením a čínským hedvábím. Místo bylo ale zároveň velmi dobře utajeno a jen málokterý cestovatel o něm věděl. Zlom v historii města nastal v roce 106 n. l., kdy bylo začleněno do římské říše. Petra se rozrostla o lázně, fórum, divadlo a další prvky římské kultury. Tehdy zde žilo na 40 000 lidí a také tehdy vznikla většina dochovaných staveb.

Postupem času ale začal význam města upadat, paradoxně kvůli obchodu. Centrem výměny zboží se totiž stala syrská Palmýra severovýchodně od Damašku, což znamenalo odklon obchodních cest z Petry. Po křižáckých výpravách město de facto zmizelo západní civilizaci z očí, jako poslední jej nejspíš spatřil v červnu 1276 mamlúcký sultán Bajabars. Pak upadla Petra na půl tisíciletí v zapomnění, její tajemství střežili jen beduíni, kteří ve skalních obydlích žili.

Teprve v roce 1812 se o existenci tajuplného města doslechl jistý šajch Ibráhím ibn Abdalláh, vlastním jménem Johann Ludwig Burckhardt. Později proslulý švýcarský badatel, vydávající se za muslimského obchodníka původem z Indie, se během svého dvouletého pobytu v syrském Aleppu (nyní Halab) zdokonalil v arabštině a znalostech koránu natolik, že se stal uznávanou místní autoritou.

Jak objevit Petru? Za pomoci kozy

Tehdy ani ne třicetiletý Burckhardt si vymyslel historku, že slíbil obětovat kozu starozákonnímu proroku Áronovi (bratr Mojžíše) u jeho hrobky na Džabal Hárun (Áronova hora) v Petře. Tím si vynutil vstup do města, kde tajně pořídil náčrtky a poznámky. Petra byla znovu objevena a Burckhardtův cestopis Cestování Sýrií a Svatou zemí vzbudil v roce 1822 senzaci. Tohoto vydání se ale Burckhardt nedožil. Cestovatel, který se do dějin egyptologie zapsal objevem Abú Simbelu a jenž byl zřejmě prvním Evropanem, který vstoupil do Mekky, zemřel v 32 letech v roce 1817 v Káhiře.

Po znovuobjevení Petry začali do pouštního města přijíždět malíři, básníci a první archeologové, první obrázky z Petry pak rozpoutaly doslova „orientální horečku“. V roce 1929 byl zahájen odborný průzkum areálu.

K objasnění historie a kultury Nabatejců přispěl také moravský orientalista a cestovatel Alois Musil, přezdívaný „český Lawrence z Arábie“. Musil navštívil Petru jako první Čech a v roce 1907 vydal čtyřdílný popis Petry a okolí pod názvem Arabia Petraea.

Petra má tvar amfiteátru, od východu na západ měří asi kilometr a od severu k jihu půl kilometru. Ve městě se mísí vlivy různých stylů, lze zde nalézt egyptský, řecký i římský styl. Nejznámějším objektem je klenotnice Chazní, která je pravděpodobně místem odpočinku jednoho z posledních vládců Nabatejské říše.

Přes 40 metrů vysoké průčelí zdobí v dolní části šest sloupů s korintskými hlavicemi a v horní části šest menších a ústřední válcovitá malá věž, zakončená pohřební urnou. Klenotnice byla vytesána zřejmě mezi lety 100 př. n. l. a 200 n. l. Její průčelí učarovalo mnoha filmařům, kteří do toho mystického skalního průsmyku zasadili byť jen jednu scénu z celého snímku. Důkazem je například Spielbergův Indiana Jones a poslední křížová výprava.

V roce 1985 byla Petra zapsána na seznam UNESCO a v červenci 2007 byla zařazena mezi sedm nových divů světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 8 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 8 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 9 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 11 hhodinami

Hútíové po roce propustili posádku ukořistěné lodi

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...