Bratislava - Slovenskému bezdomovci Peterovi Sorátovi včera vyšla kniha. Jmenuje se Pouliční divák a popisuje v ní své téměř desetileté zkušenosti se životem na ulici. Dřív měl dobře placenou práci, rodinu a domov, jenže propadl hazardu a stal se gamblerem. Přišel o všechno a skončil na ulici. Díky nové knize má teď naději, že se jeho život opět obrátí k lepšímu.
Posledních několik let prožil Peter Sorát na ulici. „Já jsem pět - šest let hrál ruletu, byl jsem gambler. To mi rozbilo celý osobní i rodinný život, samozřejmě i finance,“ líčí Sorát svůj životní příběh. Od pádu na úplné dno ho zachránil prodej pouličního časopisu Nota Bene. Ten prodávají lidé bez domova a mohou si tak vydělat nějaké peníze. Sorát jej prodával u jednoho velkého bratislavského nákupního centra.
Tady ho potkal známý slovenský spisovatel Daniel Hevier, který si od Soráta koupil výtisk a dal se s ním do řeči. Nakonec se začali oba muži přátelit. „Když jsem zjistil, že je dobrý vypravěč, tak jsem mu řekl, že by byla škoda, pokud by zůstal jen u prodeje časopisu,“ říká Hevier.
A tak se Sorát pustil do psaní. Podkladem pro knihu se stal jeho deník. „Já jsem si už od roku 2003, když jsem byl na ulici, začal psát vlastní deník. Na ulici se děje mnoho věcí. Já jsem zvědavý člověk, rád komunikuji s lidmi a dozvídám se jejich životní příběhy,“říká autor knihy, která vyšla v nákladu 2000 kusů.
Knihu psal přitom nadvakrát. Ztratil totiž paměťový disk, na kterém měl text uložený. Všechno zlé je ale pro něco dobré. Sorát by za to nakonec totiž rád: "Já jsem spokojen, že jsem ten USB klíč ztratil. První verze knížky nebyla až tak dobrá.“
Do budoucna už má plány na vydání další knihy, pro kterou chce rovněž využít své dřívější zápisky z ulice. Mezitím s prodejem pouličního časopisu končí, bude ale do něj přispívat jako externí redaktor.
