Pět výzev pro papeže

Vatikán - Papež František nastupuje do čela katolické církve ve velmi těžkých dobách. S čím vším se bude muset papež poprat? Na Západě stále ubývá věřících, ale i samotných kněží. Katolická církev je v krizi. Nový papež bude muset znovu získat důvěru věřících, která je pochroumaná po sérii sexuálních skandálů kněží. Stejně tak bude muset sjednotit rozhádanou vatikánskou kurii a vyjádřit jasný postoj k právům homosexuálů nebo třeba k potratům.

Úbytek věřících i kněží

Na světě se ke katolické víře hlásí 1,2 miliardy lidí, dvě pětiny z nich jsou Latinoameričané. Zato v Evropě, historické kolébce katolické církve, stále věřících ubývá. A to už dlouho – více jak čtyřicet let. Stále více lidí se tady nehlásí k žádné víře. Papež František by si měl dát za úkol to změnit. 

Odborník na náboženství Elio Masferrer tvrdí, že lidé se od katolické církve odvracejí především kvůli jejím konzervativním názorům třeba na rozvody, antikoncepci nebo na postavení žen. „Zastávají názory, které už prostě nevyhovují moderním potřebám,“ říká Masferrer. Podle něj by se měla katolická církev poučit z toho, jak se s těmito otázkami vyrovnali třeba protestanti, kteří jsou v tomto ohledu flexibilnější. 

Navíc by měl papež František zapracovat i na tom, aby nadále neubýval počet kněžích. Zatímco v roce 1970 bylo na světě 650 milionů katolíků, o které pečovalo 419 tisíc kněží, v současnosti, kdy je katolíků více jak miliarda, je počet kněží dokonce o několik tisíc nižší. V roce 2010 jich bylo 412 tisíc. Můžou za to možná do jisté míry i stále velmi přísná pravidla celibátu

Vatileaks a rozhádaná kurie

Po úniku tajných dokumentů z Vatikánu se ukázala papežská kurie jako totálně rozhádaná instituce. Kauza Vatileaks upozornila na to, že římská kurie „je prošpikovaná soupeřícími frakcemi. Lidé na vysokých pozicích čelí vážným podezřením z korupce“, říká analytik Clifford Longley. 

Za vynášení tajných dokumentů byl k 18 měsícům vězení odsouzen komorník papeže Benedikta XVI. Paolo Gabriele. Dokumenty, které Gabriele ukradl z papežovy rezidence, vypovídají o ostrých osobních sporech některých hodnostářů či o nevybíravých způsobech boje o moc a postup v církevní hierarchii. 

„Reforma Vatikánu, kterou Benedikt XVI. sotva stihl započít, má před sebou ještě dlouhou cestu. Je nezbytná decentralizace,“ míní proto Longley. Nový papež by měl zavést jakýsi systém kontroly, který by zabránil podobným bojůvkám. Také by měl zajistit, aby byly vatikánské finanční transakce transparentnější. 

Sexuální zneužívání

I když se Benedikt XVI. několikrát za zločiny pedofilních kněží omluvil, svět stále nemá pocit, že by se k otázce sexuálního zneužívání postavil Vatikán dostatečně zodpovědně. Kritikům se nelíbí, že kolem skandálů dělá katolická církev stále tajnosti a že všechny zločiny nebyly nikdy řádně prošetřeny. 

Nový papež by tedy měl zaručit, že všichni viníci budou řádně potrestáni a že biskupové přijmou taková opatření, která ochrání děti a která zajistí, aby k podobným zločinům už nikdy nedošlo. „Měl by se přestat omlouvat a dělat různá gesta, místo toho by měl odstranit biskupy, kteří stále kryjí takové ohavné zločiny,“ říká David Clohessy, šéf organizace sdružující oběti zneužívání kněžími. 

Rovnost práv

Katolická církev v současnosti čelí především v západním světě ze všech stran tlakům na rovnost práv, ať už homosexuálů nebo třeba žen. Zatímco papež Benedikt XVI. se jasně postavil proti sňatkům homosexuálů, stále více zemí svatby osob stejného pohlaví povoluje. Nový papež František je také znám silně kritickými názory vůči homosexualitě.  

Zatímco různé státy zavádějí legální svazky osob stejného pohlaví, odmítavý postoj katolické církve by mohl znamenat, že bude postupně vytlačována z veřejného prostoru, domnívá se komentátor Austen Ivereigh. 

Nový papež by se měl také čelem postavit k otázce žen v katolické církvi. Papež Benedikt XVI. měl jasný názor na vysvěcování žen kněžími. Byl rezolutně proti. V roce 2011 dokonce odvolal australského biskupa, který volal po vysvěcování žen. 

Náboženské střety

Nástupce Benedikta XVI. bude mít za úkol najít společnou řeč s islámem, který se na mnoha místech v Africe nebo v Asii střetává právě s katolickou vírou. Papež František by měl opatrně stavět mosty mezi katolickým a muslimským světem, aniž by si znepřátelil židy, nebo aniž by se podbízel islámským extremistům.