Pět výzev pro papeže

Vatikán - Papež František nastupuje do čela katolické církve ve velmi těžkých dobách. S čím vším se bude muset papež poprat? Na Západě stále ubývá věřících, ale i samotných kněží. Katolická církev je v krizi. Nový papež bude muset znovu získat důvěru věřících, která je pochroumaná po sérii sexuálních skandálů kněží. Stejně tak bude muset sjednotit rozhádanou vatikánskou kurii a vyjádřit jasný postoj k právům homosexuálů nebo třeba k potratům.

Úbytek věřících i kněží

Na světě se ke katolické víře hlásí 1,2 miliardy lidí, dvě pětiny z nich jsou Latinoameričané. Zato v Evropě, historické kolébce katolické církve, stále věřících ubývá. A to už dlouho – více jak čtyřicet let. Stále více lidí se tady nehlásí k žádné víře. Papež František by si měl dát za úkol to změnit. 

Odborník na náboženství Elio Masferrer tvrdí, že lidé se od katolické církve odvracejí především kvůli jejím konzervativním názorům třeba na rozvody, antikoncepci nebo na postavení žen. „Zastávají názory, které už prostě nevyhovují moderním potřebám,“ říká Masferrer. Podle něj by se měla katolická církev poučit z toho, jak se s těmito otázkami vyrovnali třeba protestanti, kteří jsou v tomto ohledu flexibilnější. 

Navíc by měl papež František zapracovat i na tom, aby nadále neubýval počet kněžích. Zatímco v roce 1970 bylo na světě 650 milionů katolíků, o které pečovalo 419 tisíc kněží, v současnosti, kdy je katolíků více jak miliarda, je počet kněží dokonce o několik tisíc nižší. V roce 2010 jich bylo 412 tisíc. Můžou za to možná do jisté míry i stále velmi přísná pravidla celibátu

Vatileaks a rozhádaná kurie

Po úniku tajných dokumentů z Vatikánu se ukázala papežská kurie jako totálně rozhádaná instituce. Kauza Vatileaks upozornila na to, že římská kurie „je prošpikovaná soupeřícími frakcemi. Lidé na vysokých pozicích čelí vážným podezřením z korupce“, říká analytik Clifford Longley. 

Za vynášení tajných dokumentů byl k 18 měsícům vězení odsouzen komorník papeže Benedikta XVI. Paolo Gabriele. Dokumenty, které Gabriele ukradl z papežovy rezidence, vypovídají o ostrých osobních sporech některých hodnostářů či o nevybíravých způsobech boje o moc a postup v církevní hierarchii. 

„Reforma Vatikánu, kterou Benedikt XVI. sotva stihl započít, má před sebou ještě dlouhou cestu. Je nezbytná decentralizace,“ míní proto Longley. Nový papež by měl zavést jakýsi systém kontroly, který by zabránil podobným bojůvkám. Také by měl zajistit, aby byly vatikánské finanční transakce transparentnější. 

Sexuální zneužívání

I když se Benedikt XVI. několikrát za zločiny pedofilních kněží omluvil, svět stále nemá pocit, že by se k otázce sexuálního zneužívání postavil Vatikán dostatečně zodpovědně. Kritikům se nelíbí, že kolem skandálů dělá katolická církev stále tajnosti a že všechny zločiny nebyly nikdy řádně prošetřeny. 

Nový papež by tedy měl zaručit, že všichni viníci budou řádně potrestáni a že biskupové přijmou taková opatření, která ochrání děti a která zajistí, aby k podobným zločinům už nikdy nedošlo. „Měl by se přestat omlouvat a dělat různá gesta, místo toho by měl odstranit biskupy, kteří stále kryjí takové ohavné zločiny,“ říká David Clohessy, šéf organizace sdružující oběti zneužívání kněžími. 

Rovnost práv

Katolická církev v současnosti čelí především v západním světě ze všech stran tlakům na rovnost práv, ať už homosexuálů nebo třeba žen. Zatímco papež Benedikt XVI. se jasně postavil proti sňatkům homosexuálů, stále více zemí svatby osob stejného pohlaví povoluje. Nový papež František je také znám silně kritickými názory vůči homosexualitě.  

Zatímco různé státy zavádějí legální svazky osob stejného pohlaví, odmítavý postoj katolické církve by mohl znamenat, že bude postupně vytlačována z veřejného prostoru, domnívá se komentátor Austen Ivereigh. 

Nový papež by se měl také čelem postavit k otázce žen v katolické církvi. Papež Benedikt XVI. měl jasný názor na vysvěcování žen kněžími. Byl rezolutně proti. V roce 2011 dokonce odvolal australského biskupa, který volal po vysvěcování žen. 

Náboženské střety

Nástupce Benedikta XVI. bude mít za úkol najít společnou řeč s islámem, který se na mnoha místech v Africe nebo v Asii střetává právě s katolickou vírou. Papež František by měl opatrně stavět mosty mezi katolickým a muslimským světem, aniž by si znepřátelil židy, nebo aniž by se podbízel islámským extremistům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Speciální vysílání: Trump se stal prezidentem USA

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a nyní přednáší svůj projev. Později zamíří do Bílého domu, chopí se svých pravomocí a podepíše řadu prezidentských dekretů. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
14:41Aktualizovánopřed 2 mminutami

Někde výhodné, jinde konec na ulici, říká o zdravotním pojištění v USA expert

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.
před 1 hhodinou

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin.
13:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump chce mluvit s Putinem, vyšší cla podle médií odkládá

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
07:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Pomst společnosti“ v Číně přibývá, cenzura omezuje i frustraci

Desítky lidí zemřely loni v Číně při masových útocích, kdy si pachatelé vybírají cíle náhodně a snaží se tak vybít svou frustraci. „Pomstu společnosti“ pohání stagnující ekonomika, krize kolem bydlení i vysoká nezaměstnanost mladých Číňanů. Ti pociťují nespokojenost se systémem a ocitají se v pasti, kdy kvůli cenzuře nemají hněv kde ventilovat. Někteří experti spekulují, že Peking by se mohl pokusit odvrátit pozornost od domácích problémů směrem ven – třeba na Tchaj-wan.
před 2 hhodinami

Česko a Vietnam uzavřely strategické partnerství, chtějí zintenzivnit obchod

Posílení obchodních vztahů, ale také užší spolupráci ve vědě a výzkumu mezi Českem a Vietnamem si slibují premiér Petr Fiala (ODS) a jeho vietnamský protějšek Pham Minh Chinhem od strategického partnerství, na které obě země povýšily své vzájemné vztahy. Politici to oznámili v pondělí po jednání ve Strakově akademii.
před 3 hhodinami

Biden preventivně omilostnil Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil preventivní milosti generálu Marku Milleymu, epidemiologovi Anthonymu Faucimu a členům vyšetřovacího výboru Kongresu a svědkům ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Předpokládá se, že se je snaží ochránit před potenciální „mstou“ nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa.
13:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelci propustili dle dohody devadesát palestinských vězňů

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.
06:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...