Brusel - Patnáctiletý Belgičan Giel se dostal do učení na buddhistického mnicha. Jeho příběh zná v Belgii každý. Kamery ho sledovaly od stání u soudu, který mu nejdřív zakázal odletět, až po vítěznou cestu na letiště, odkud do Indie nakonec po všech průtazích odcestoval.
Buddhistickým mnichem se chtěl stát už od svých šesti let. Tahle touha ho neopustila ani o 9 roků později. Jakmile ohlásil svůj plán, tvrdě narazil.
Když úřady v Belgii zjistily, že hodlá odletět do Indie v pouhých 15 letech, spustily vyšetřování - zda je psychicky v pořádku a zda ho jeho matka neizoluje od většinové belgické společnosti. Giel se tomu jen smál a dál si stál za svým – chtěl se stát mnichem. Byl si jistý tím, že se rozhodl správně. „Možná neví dost nebo se jim to nelíbí. Každý to vidí jinak. Mně to nevadí,“ tvrdil.
Belgii a její školy chtěl opustit, aby se „zbavil západního způsobu života a negativních pocitů“. Toužil po buddhistickém osvícení. „Na začátku mi chyběla Belgie i moje máma. Ale to už přešlo a já jsem zjistil, jak moc dobře se o mne mniši starají,“ říká chlapec, který přijal jméno Lobsang Choetschi Nyima.
Už v Belgii se na svou cestu dlouho připravoval. Věděl, že bez tibetštiny ničemu neporozumí: „Myslím, že se ji naučím rychle. Používá se tu všude. Veškeré vyučování je v tibetštině. Jen filozofii nerozumím,“ přiznává.
Času na pochopení buddhismu jakožto nábožensko-filosofického směru má dost. Učením na mnicha by měl strávit dalších patnáct let.
