Pátek třináctého přinesl před rokem zkázu Costy Concordie

Řím - Dnes je to přesně rok, kdy u italského ostrova Giglio ztroskotala Costa Concordia: V troskách lodi větší, než byl legendární Titanic, našlo sto let po jeho zkáze smrt 30 lidí, dva lidé se stále pohřešují a vrak položený na bok se dosud navzdory veškerým snahám nepodařilo odstranit. U pobřeží už leží tak dlouho, že se dokonce dostal i na Google mapy.

Vyprošťovací práce, které se stále zpožďují, by měly podle posledních informací skončit do letošního září. Loď byla zajištěna proti dalšímu klesání a italská společnost Micoperi a americká firma Titan Salvage mají nyní za úkol plavidlo podepřít a napřímit. Úkol je to ale nesnadný - prázdná loď totiž váží stejně jako 100 Boeingů 747. Na jejím odstranění pracuje 24 hodin denně 400 expertů a 20 lodí. Stále přitom není jasné, do kterého přístavu by se měl vrak nakonec odtáhnout.

Luxusní loď Costa Concordia provozovala italská společnost Costa Crociere (operující pod značkou Costa Cruises), dceřiná firma britsko-americké firmy Carnival Corporation, největšího rejdařství světa. Na vodu byla loď spuštěna v září 2005, na první plavbu vyplula v červenci 2006. Postavení lodi, která je 290 metrů dlouhá a 36 metrů široká, stálo v přepočtu přes 11 miliard korun.

Co se vlastně stalo?

Costa Concordia vyplula v pátek 13. ledna 2012 v 19 hodin z přístavu Civitavecchia u Říma na sedmidenní výletní plavbu po Středomoří. Na palubě bylo 4 229 lidí, z toho 3 216 turistů z šedesátky zemí - nejvíce Italů (989) a Němců (asi 570). Ve 21:45 narazila asi 300 metrů od ostrova Giglio u pobřeží jižního Toskánska na útes. V boku 290metrové lodi se vytvořila asi 70metrová trhlina a do strojovny natekla voda, která způsobila výpadek proudu. Hodinu po nárazu hlásila pobřežní stráž, že loď uvízla na mělčině, což kapitán nejprve popřel a čtvrt hodiny nato oznámil, že nařídil evakuaci. Nehoda si vyžádala 32 obětí. Až koncem března se podařilo z vraku vyprostit posledních pět obětí, dvě těla se nenašla.

Vinu na ztroskotání zřejmě nese kapitán plavidla Francesco Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a přiblížil loď k pevnině manévrem zvaným inchino, jímž někdy výletní lodě rozsvícenými světly a sirénami zdraví obyvatele ostrova. Kapitánovi se rovněž klade za vinu podcenění situace. Evakuaci nařídil až více než hodinu po nárazu na útes; do té doby byli cestující ujišťováni, že jde jen o technický problém, i když loď už se nakláněla. Schettino je též obviněn z předčasného opuštění plavidla. O půlnoci už byl v záchranném člunu a odmítl uposlechnout rozkaz velitele pobřežní stráže, aby se vrátil na palubu koordinovat evakuaci, která trvala až do sobotního rána.

Jak pokračuje vyšetřování?

Kapitán Schettino, který byl po nehodě zatčen a do července byl v domácím vězení, dostal výpověď kvůli zanedbání služebních povinností. Koncem roku zažaloval společnost Costa Crociere, jež loď provozovala, za to, že ho prý propustila nespravedlivě.

V nejbližších měsících by mělo být uzavřeno vyšetřování podílu viny členů posádky a zaměstnanců společnosti Costa Crociere. Soud by pak měl stanovit datum zahájení procesu. Předvoláno by mělo být 12 lidí, včetně ředitele hotelového zařízení na Concordii, který zachránil spoustu lidí, sám skončil se zlomenou nohou ve vraku a byl vyproštěn až po řadě hodin. Předvolán bude i indonéský kormidelník, který podle Schettina nerozuměl příkazům, a nese tak na ztroskotání hlavní vinu. Před soudem nepochybně stane Schettino, jemuž hrozí 15 let vězení. Kapitán naopak tvrdí, že díky jeho manévru se podařilo zabránit daleko většímu neštěstí. Podle mnoha expertů ale byl jeho manévr čistě náhodný.

Cestujícím z lodi Costa Concordia bylo nabídnuto odškodnění 11 000 eur. Část z nich přistoupila na odškodnění, někteří se ale se společností Costa Crociere soudí, například ve Španělsku by měl koncem ledna začít soud, v němž čtyřicítka španělských poškozených žádá v průměru 100 000 eur. Devětatřicet amerických cestujících požaduje mnohamilionové odškodnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Šéf Bílého domu předtím také vyzval Teherán k odstranění všech min a pohrozil mu dosud nevídanými vojenskými důsledky v případě, že tak neučiní.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoČekání tankerů s LNG v Perském zálivu se prodražuje

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.
před 3 hhodinami
Načítání...