Pákistán spustil odvetu: Na severu země útočí na pozice Talibanu

Péšávar – Pákistánská armáda zahájila útoky proti pozicím pákistánské odnože Talibanu na severu země. Jde o odvetu za dnešní masakr na škole v Péšávaru, který podle nejnovější bilance nepřežilo 141 lidí, včetně 132 dětí. Masakr je označován za nejkrvavější útok povstalců v zemi za posledních sedm let. Krveprolití odsoudily mimo jiné Evropská unie a USA. Afghánský Taliban útok na školu, kterou spáchala jeho pákistánská odnož, odsoudil s tím, že zabíjení nevinných je proti islámu.

Údaje o počtu teroristů, kteří školu přepadli, se zatím rozcházejí, hovoří se o šesti nebo devíti. Podle pákistánského listu Dawn úřední zdroje uvádějí, že při osvobozovací operaci armády zahynulo „všech sedm“ útočníků. Zatím není jasné, kolik teroristů se během mnohahodinové operace samo vyhodilo do vzduchu a kolik jich bylo zabito bezpečnostními silami. Armáda nejprve naznačila, že operace skončila po šesti zabitých teroristech, vojenské pyrotechniky ale čekala ještě dlouhá vyčišťovací akce při pátrání po nastražených bombách.

Podle generálmajora Asíma Badžvy „teroristé začali střílet náhodně, když vstoupili do školy, takže neměli v úmyslu brát rukojmí“. Všichni útočníci měli vesty s výbušninami a střelivo a potraviny na několik dní. Péšávarskou školu vedenou armádou si vybrali záměrně, leží na hraně komplexu kasáren a chodí tam převážně děti vojáků a vysokých důstojníků. Útok na ně byl mstou jejich otcům.

Údaje o počtu obětí se liší; většina pákistánských zdrojů v posledních zprávách informuje o 141 mrtvých a 124 zraněných, z toho 132 obětí a 121 zraněných tvoří žáci zařízení, které navštěvuje řada dětí pákistánských vojáků. Premiér Naváz Šaríf označil masakr za „národní tragédii“ a vyhlásil třídenní státní smutek. Talibanu vzkázal, že si země takové činy líbit nenechá. Na středu svolal do Péšávaru předsedy všech parlamentních stran. 

Podle generálmajora Badžvy už podnikla armáda několik odvetných útoků proti islamistům, včetně deseti náletů v péšávarské oblasti.

Afghánský Taliban útok odsoudil

Pákistánská odnož Talibanu přijala odpovědnost za akci v telefonátu médiím prostřednictvím svého mluvčího Muhammada Churasáního, podle něhož bylo cílem zaútočit na děti vojáků. Do školy, která se nachází na okraji vojenského komplexu, chodí i děti z rodin civilistů. Mluvčí afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid naopak vydal písemné prohlášení, že záměrné zabíjení nevinných je proti základům islámu, což je kritérium, jež by měly dodržovat všechny muslimské strany a vlády. Obě organizace jsou přitom spojenci v boji za svržení vlád ve svých zemích.

Incident v péšávarské škole už odsoudil americký prezident Barack Obama, šéfka diplomacie Evropské unie Federika Mogheriniová, americký ministr zahraničí John Kerry, generální tajemník OSN Pan Ki-mun, britský premiér David Cameron, český prezident Miloš Zeman nebo nositelka Nobelovy ceny za mír Malala Júsufzaiová. „Rodiče posílají děti do armádní školy v Pákistánu s vírou, že jednou budou sloužit své vlasti. A místo toho o své potomky dnes přišli. Zabili je vrazi Talibanu, kteří slouží své černé a středověké vizi světa,“ prohlásil šéf americké diplomacie John Kerry.

Nejde o první případ, kdy se děti staly terčem teroristů. Nejkrvavější událost v tomto směru zažil před deseti lety Beslan v Severní Osetii. První školní den tam pročečenští ozbrojenci vtrhli do školy a zadrželi přes jedenáct set lidí. Po zásahu Moskvy zemřelo 331 rukojmích, z toho 186 dětí. Loni v červenci zabili islamisté z organizace Boko Haram při útoku na internátní školu v severovýchodní Nigérii 41 žáků a jejich učitele. Americký terorista Timothy McVeigh vyhodil v dubnu 1995 do vzduchu budovu federálních úřadů v Oklahoma City – s nimi i školku, v níž bylo 19 dětí. Před dvěma lety si útočník v Pákistánu vybral konkrétní školačku. V autobuse střelil do hlavy patnáctiletou Malalu Jusúfzaiovou, která bojovala za právo dívek na vzdělání. Přežila a letos získala Nobelovu cenu míru.

Dosud byl v Pákistánu co do počtu obětí největší atentát v Karáčí z roku 2007, který byl namířen proti bývalé pákistánské premiérce Bénazír Bhuttové. Tehdy zahynulo 139 lidí. Bhuttová byla zavražděna při dalším atentátu o dva měsíce později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...