Zavražděný slovenský novinář Ján Kuciak obdržel posmrtně německou mediální cenu Zlatá Viktorie v kategorii svoboda tisku. Když jeho otec ocenění přebíral, vestoje tleskal zaplněný sál, včetně kancléřky Angely Merkelové. „Sami bychom nic nedokázali. I tím, že se za nás postavili všichni slušní lidé, hlavně celá novinářská obec, za to jsem jim velmi vděčný,“ uvedl Jozef Kuciak.
Ocenění Zlatá Viktorie podle organizátorů patří i pozůstalým. Jejich boj označili za znamení, že svobodná média se nepodaří umlčet. Jozef Kuciak se na pódiu sešel s rodinou zavražděné maltské novinářky Daphne Caruanové Galiziové. V Berlíně zaznělo, že její a Jánův osud připomínají, že o život žurnalistům nejde jen ve válkách, ale i v srdci Evropy.
„Ani ve snu by mě nenapadlo, že něco takového je možné i u nás, ale stalo se to. Až teď vidím, že jsem byl zaslepený, jako většina lidí. Zejména náš bývalý premiér (Robert Fico) se vždy chlubil tím, že se přibližujeme západní demokracii, jsme jedním z nejbezpečnějších států v Evropě a patříme do jádra a podobné kecy,“ prohlásil Jozef Kuciak.
„No a co, zabijí tady novináře, což se děje v rozvojových zemích, sice v poslední době to už ani tak není, ale je to spíš tím, že politici se bojí. Hlavně proto, že ti novináři píšou pravdu, politici se bojí, proto je označují všelijakými tituly,“ dodal Kuciak.
Zbývá hodně práce při vyšetřování
Berlínský ceremoniál připomněl osudy, které přesáhly hranice Slovenska a Malty. A upozornil na kauzy, které novináři odhalili, i na zatím neuzavřené pátrání po vinících. Právě toto zmínila Zlatica Kušnírová, matka Martiny Kušnírové, zavražděné snoubenky Jána Kuciaka.
„Policisti, ti mladí chlapci nás přesvědčili, ale stále ještě je na tom třeba hodně dělat, protože ti hlavní, kteří si to objednali, ještě jsou stále na svobodě a i tam je třeba udělat hodně práce, aby je našli a usvědčili. Mě osobně to táhne stále nahoru k našim politikům. Nevím, možná, že je to jen můj blbý pocit, ale stále mi to říká, že je to tam nahoře,“ řekla Kušnírová.
„Já jsem sice měl obavy z toho, že vedoucí těch vyšetřovacích týmů byli poměrně mladí lidé. Možná to bylo dobře, že nebyli ještě zkorumpovaní nebo se nedali zkorumpovat a dokázali to dovést tam, kam to dovedli. Na druhé straně zase nevěřím tomu, že se to vzájemně neprolíná. Nic není vyloučeno. Ani stopa k italské nebo albánské mafii,“ poznamenal Jozef Kuciak.
Kuciak: Fico má stále hlavní slovo
Téměř z každé odpovědi rodičů byla cítit skepse a nedůvěra k politice. Bez ohledu na změny, které se na Slovensku odehrály. „Lidé, kteří odstoupili, jsou tam stále a rozhodují pomalu o všem, proto říkám, u nás v parlamentní demokracii většina v parlamentu rozhoduje a v koalici má hlavní slovo pan Fico jako předseda nejmocnější strany. Takže to, že už není předsedou vlády, že je tam pan Pellegrini, to na věci nic nemění,“ konstatoval Jozef Kuciak.
„Já si často, když se toto stalo, až vyčítám, jestli bylo třeba je takto vychovat, že radši mohli být šedé myšky, nevyčnívat z průměru nebo se přidat ke všem, aby žili dodnes. Ale zase na druhé straně si říkám, co by bylo dobrého na tom,“ přiznala Kušnírová.
„Nechtěli to proto, že chtěli bohatství, moc. Ne. Oni byli ve stínu a dělali to nanejvýš zodpovědně. Hlavně Janko. Moje Maťa ho podporovala. Každý musí začít sám u sebe. Protože pokud se budeme vymlouvat jeden na druhého, nikdy nic neuděláme. A hlavně politici by si z toho měli vzít příklad, protože to, co oni mají, že u nich zvítězí moc a peníze nad lidským životem, to je špatné, to je úplně špatné,“ zdůraznila Kušnírová.
