Plán EU a Ankary vracet migranty z Řecka do Turecka může být porušením mezinárodního práva. V reakci na novou dohodu vzniklou na summitu EU–Turecko to uvedl Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Jeho šéf Filippo Grandi europoslancům ve Štrasburku řekl, že je touto předběžnou dohodou „hluboce znepokojen“. Německá kancléřka Angela Merkelová jakoukoliv kritiku odmítá, klíčové je podle ní předejít umírání Syřanů a zastavit nelegální migraci. Jen do Řecka a Itálie už letos přišlo 141 tisíc běženců.
OSN je dohodou o vracení uprchlíků „hluboce znepokojena“, Merkelová kritiku odmítá
„Jsem hluboce znepokojen jakoukoli dohodou, která by zahrnovala nevybíravé vracení lidí z jedné země do druhé, aniž by se brala v potaz ochrana uprchlíků vyžadovaná mezinárodním právem,“ řekl Grandi ve svém projevu v Evropském parlamentu.
Stejně jako Grandi se na věc dívá i evropský ředitel UNHCR Vincent Cochetel. „Kolektivní vykazování cizinců je zakázáno Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Dohoda, která by se rovnala plošnému vracení všech cizinců do třetí země, není v souladu s evropským právem ani s právem mezinárodním,“ uvedl.
Mluvčí Evropské komise Alexander Winterstein ale řekl, že na detailech dohody, která byla domluvena jen „v principu“, teď pracuje Komise společně s Evropskou radou, a až je dopracují, bude „samozřejmě“ vše v plném souladu s evropským a mezinárodním právem.
Všichni říkají, že musíme chránit naše vnější hranice, všichni říkají, že musíme bojovat proti nelegální migraci, všichni se vyslovili pro zásah NATO v Egejském moři a všichni nyní přivítali nové návrhy… Je nelidské dostávat lidi do takto nebezpečných situací. Proto bychom se měli pokusit nabídnout jim legální cesty. Německo se každopádně k této odpovědnosti hlásí.
Merkelové se zastal Pan Ki-mun
Kancléřka Merkelová našla zastání u generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna. „Merkelová je skutečný morální hlas, hlas soucitu,“ řekl. „Lidé v nouzi potřebují naši podporu a kancléřka zde vystoupila a ukázala lidskost a naši humanitární povinnost,“ uvedl.
Naopak kritizoval restriktivní přístup některých zemí k běžencům. „V přibývající míře sledujeme, že se azylová politika jednotlivých zemí zpřísňuje. Silně to pohánějí nacionalistické zájmy. Musíme ale usilovat o harmonické řešení, místo abychom prosazovali politiku, která je zaměřena proti uprchlíkům,“ řekl. Zároveň uvedl, že všechny země Evropské unie mohou posílit své humanitární úsilí v uprchlické krizi a pomáhat lidem v nouzi.
GALERIE
Summit EU-Turecko
AI: Turecko není bezpečnou zemí pro občany třetích států
Naopak za krátkozraký a nelidský postoj k řešení uprchlické krize plán EU a Turecka označila organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Podle ní i podle UNHCR by plán měl negativní dopady především na běžence z Afghánistánu a z Iráku. Velké výhrady proti ujednání má také organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW).
Organizace tak reagovaly na vznikající dohodu oznámenou po pondělním summitu EU-Turecko, že Turci převezmou zpět všechny migranty, kteří se od zatím ještě nedohodnutého data nelegálním způsobem dostanou na řecké ostrovy. Za každého syrského občana, který bude tímto způsobem přes moře vrácen zpět do Turecka, by měly evropské státy přijmout od Turků jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl.
- Do Itálie a Řecka už od začátku letošního roku dorazilo na 141 tisíc běženců (132 tisíc do Řecka, 9 tisíc do Itálie). Oproti stejnému období loni jde o sedminásobek. Oznámila to Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Do Řecka přichází nejčastěji lidé ze Sýrie a Afghánistánu. Naopak mezi migranty přicházejícími do Itálie jsou početné skupiny Nigerijců. Při plavbě do Evropy podle organizace 444 lidí zahynulo.
Plán představený na pondělním summitu je nemorální, nezákonný a nebude dlouhodobě fungovat, uvedla dále AI. Podle organizace ani není možné, aby bylo Turecko označeno za bezpečnou zemi pro občany třetích států. „Turecko nuceně vracelo uprchlíky do Sýrie a mnoho migrantů v zemi žije v bídných podmínkách bez vhodného bydlení. Stovky tisíc dětí uprchlíků nemají přístup ke vzdělání. Turecko ani náhodou nemůže být považováno za bezpečné pro občany třetích států,“ uvedla evropská ředitelka AI Iverna McGowanová.
Ne všichni uprchlíci navíc pocházejí ze Sýrie a Turecko nemá podle McGowanové funkční azylový systém. „Devadesát procent příchozích tvoří kromě Syřanů také Iráčané a Afghánci. Poslat je zpět do Turecka s vědomím, že jejich volání po mezinárodní ochraně nebude nejspíš nikdy vyslyšeno, znamená, že tvrzení EU o ochraně práv uprchlíků jsou jen prázdná slova,“ uvedla McGowanová.
Rovněž podle HRW nemůže být Turecko považováno za bezpečnou azylovou zemi pro Syřany, Iráčany, Afghánce či příslušníky jiných zemí. Organizace připomíná, že Turecko sice ratifikovalo konvenci o uprchlících z roku 1951, ale jako jediná země na světě uplatňuje geografická omezení, takže uprchlický status zde mohou získat jen Evropané. Podle HRW navíc Ankara opakovaně zatlačuje žadatele o azyl zpět do Sýrie.