Alžír - Británie oznámila, že krize kolem rukojmích v Alžírsku ještě není u konce, což je v rozporu se čtvrtečním oznámením alžírské vlády, podle níž armádní zásah proti únoscům skončil. Islamističtí radikálové podle všeho stále zadržují v části areálu plynárenského podniku na jihovýchodě země zhruba tři desítky cizinců, 670 lidí už se armádě podařilo osvobodit. Ozbrojenci údajně nabídli Američanům výměnu zajatců – občany USA propustí za vydání dvou vězněných teroristů. Z Alžírska se vracejí také první rukojmí, které se podařilo zachránit. Situace je ale stále nepřehledná.
Zásah alžírské armády proti skupině teroristů, která ve středu zajala pracovníky plynařského závodu, skončil smrtí jedenácti ozbrojenců a také stále nejasného počtu rukojmích. Do světa se rozlétají kusé zprávy o osudu jednotlivých zadržovaných - dobré do Irska, horší do Velké Británie nebo Norska. „Měli bychom se připravit na možné další špatné zprávy, velmi těžké zprávy v této extrémně obtížné situaci,“ řekl britský premiér David Cameron. Podle Británie drama se zajatými dělníky stále není u konce.
Únosci podle místních zdrojů stále drží 30 zahraničních rukojmích. Jsou mezi nimi i Američané a mauritánská agentura ANI, která má kontakty s únosci, tvrdí, že je chtějí útočníci vyměnit za dva teroristy odsouzené a vězněné v USA. Jde o egyptského slepého šajcha Umara Abdar Rahmána a o Pákistánku Áfíu Siddíkíovou. ANI také oznámila, že únosci chtějí, aby Francie začala vyjednávat o ukončení intervence do Mali.
Podle dnešních zpráv se po středečním útoku dostalo do rukou únosců téměř 700 lidí. Hned při akci zahynuli dva lidé, při čtvrtečním zásahu alžírské armády pak zřejmě přes 30 dalších. Dnes se na svobodu dostalo dle alžírské agentury APS přes 570 alžírských rukojmích a asi stovka z původních více než 130 cizinců. Třicet zbylých se stále pohřešuje.
Armáda vyhodila do vzduchu auta plná rukojmích
V rozsáhlém komplexu ozbrojenci zadržovali na sedm stovek pracovníků, většinou Alžířanů. Části se podařilo uprchnout. Nejasné zatím zůstává i to, jestli alžírská armáda dopadla všechny ozbrojence a kolik rukojmích zemřelo v její palbě. Ta podle jednoho ze zachráněných totiž zasáhla i čtyři auta plná rukojmích.
Oficiální bilanci zásahu Alžírsko stále nezveřejnilo, podle únosců si vyžádal 50 mrtvých, z toho 35 rukojmích. Nejmenovaný bezpečnostní zdroj agentury AFP ale označil čísla uváděná únosci za „vyfantazírovaná“. Stejný zdroj také potvrdil, že skupina islámských únosců je stále ještě „opevněna“ v komplexu plynárenského provozu. Je prý ale „těžké mluvit o probíhající operaci“.
Do souvislosti s incidentem na jihovýchodě Alžírska se dávají boje v Mali. Odborníci a také někteří z politiků však přímou souvislost zpochybňují proto, že útok na zaměstnance plynové stanice musel být plánován delší dobu. Energetická zařízení jsou v Alžírsku většinou dobře zabezpečena a útok bez přípravy by nebyl úspěšný.
Alžírské speciální komando dopadlo jednoho z teroristů; vypověděl, že se útoku zúčastnilo 32 bojovníků. Potvrdil také, že operaci zorganizovala skupina Al-Mulasamín vedená teroristou Mochtárem Belmochtárem.
Svět kritizuje zásah alžírské armády
Ministerstvo zahraničí v Londýně dnes ráno ale oznámilo, že „teroristický incident (v Alžírsku) nadále pokračuje. Nejsme schopni aktuálně poskytnout další informace. Podle premiéra (Davida Camerona) bychom se ale měli připravit na špatné zprávy.“
Podle premiérova mluvčího nebyla Británie předem o zásahu alžírských sil proti teroristům informována. Není pochyb o tom, že alžírská vláda má právo patřičně odpovědět na teroristický akt, napsal v této souvislosti dnešní britský list The Times. „Vládní operace a skutečnost, že další vlády nebyly v této věci konzultovány, jsou ale sporné,“ soudí. Proti zásahu, který „ohrozil životy rukojmích“, protestoval i japonský premiér Šinzó Abe.
„Velký počet rukojmích byl osvobozen a velký počet teroristů zlikvidován. Litujeme těch několika mrtvých a zraněných,“ řekl alžírský ministr informací.
Podnik u Ajn Amanásu řídí alžírská energetická skupina Sonatrach spolu s britskou společností BP a norským Statoilem. V podniku se zpracovává plyn těžený z ložiska v provincii Adrár. Sonatrach celý komplex odstavil, aby se zabránilo výbuchu, který by ohrozil životy lidí.
Svědectví osvobozených rukojmích
Z Alžírska se vracejí také první rukojmí, které se podařilo zachránit. Teprve od těch, kteří se dostali ze zajetí, přicházejí první přesné informace o tom, co se na stanici vlastně děje. Jeden osvobozený Francouz například popsal, že strávil 40 hodin schovaný pod postelí. Po celou dobu o něm nevěděli. Jiní seděli společně v místnostech a poslouchali, zda se blíží armáda. Při jejím prvním zásahu ve čtvrtek přitom řada unesených zemřela. Většina z propuštěných rukojmích dnes ale dávala najevo vděčnost za profesionální práci alžírských vojáků. Alžírská armáda do akce nasadila vrtulníky a také speciální komanda.
Skupina islámských radikálů, která stojí za únosem, oznámila, že plánuje další podobné akce. Zároveň varovala Alžířany, aby se drželi dál od od provozů zahraničních společností působících v zemi. Zahraniční společnosti začaly ze země stahovat své zaměstnance.
Armáda v Mali zatlačuje islamisty, lidé prchají
Maliská armáda podporovaná francouzskými jednotkami mezitím obnovila svůj postup na sever země. Podařilo se jí znovu dobýt město Konna. OSN podle nejnovějších odhadů očekává, že násilí v Mali vyžene z domovů až 700 000 lidí, z toho přes 400 000 by mohlo v příštích měsících uprchnout do sousedních zemí. „Soudíme, že v blízké budoucnosti může počet vnitřních uprchlíků v Mali vzrůst o dalších 300 000 osob a 400 000 lidí uprchne do sousedních zemí,“ řekla podle agentury Reuters mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Melissa Flemingová na brífinku v Ženevě.
Od loňského propuknutí krize v Mali uteklo už do sousedních zemí jako Mauritánie, Nigeru, Burkiny Faso a Alžírska kolem 147 000 Malijců, včetně 2 744 uprchlíků od počátku francouzské vojenské intervence před týdnem.
Francie posílá další vojáky
Francie posílila svůj maliský kontingent na 1 400 vojáků. Na cestě do Mali jsou stovky vojáků z afrických zemí, kteří mají do bojů zasáhnout v rámci rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Evropská unie se dohodla na vyslání cvičitelů, kteří pomohou zlepšit výkonnost maliské armády. ČR svou účast v této misi zatím zvažuje. V Mali se bojuje proti islámským radikálům, kteří se od loňska zmocňují stále větší části území této saharské země.
Francie trvá na tom, že její postup v Mali je správný a že jeho účelem je uchránit Mali před rozpadem. Islamisté od loňského jara ovládli sever země a nedávno začali postupovat na jih, k Bamaku. Už za francouzských náletů v pondělí obsadili posádkové město Diabaly v centru země. Francie je připravena vyslat do Mali až 2 500 lidí a nasadila už pozemní síly.
Mali pomůžou evropští cvičitelé
Maliské armádě by mohli pomoci cvičitelé, které chce vyslat EU. Poskytnou základní vojenský výcvik a pomohou s logistikou či velením, avšak nebudou zasahovat do bojových operací. Do těch se naopak zapojí státy západní Afriky a některé, jako například Čad nebo Nigérie, už začaly posílat první vojáky i vojenskou techniku. Zúčastní se rovněž Burkina Faso, Niger a Togo. V operaci logisticky pomáhají Kanada, Belgie, Dánsko a také Německo.
