Odklad, milost, či individuální amnestie: Co udělá Ukrajina s vězni-pacienty?

Kyjev - Ukrajinský parlament by měl hlasovat o návrhu zákona upravujícího léčení vězněných osob v zahraničí. Zákon by umožnil přesun nemocné opoziční političky a bývalé premiérky Julie Tymošenkové do Německa. Na řešení situace závisí i případný vstup Ukrajiny do Evropské unie. „Ve hře jsou stále tři návrhy, mezi nimiž existují značné rozpory,“ podotkl Jan Šír z Institutu mezinárodních studií, FSV UK. Vážnou překážkou připravovaného vycestování vězněné expremiérky do Německa se ale mohou stát údajné vyprané peníze, která má mít Tymošenková na kontech v zahraničí.

Na tahu jsou ukrajinští poslanci

Ukrajinský parlament by měl o změně trestního zákoníku hlasovat ve čtvrtek. Podle prvního návrhu, který podporuje europarlament, by mohli vyjet mimo Ukrajinu všichni pacienti, u nichž by nedošlo do roka ke změně zdravotního stavu dotyčného ve vězení. „Tím výjezdem do zahraničí má být prominut zbytek trestu,“ upozornil zpravodaj ČT Josef Pazderka. 

Ve hře je ale i druhý návrh. „Ten předpokládá zavedení institutu, který by rovněž umožnil vycestovat léčeným vězňům. Nicméně v tomto případě by došlo jen k odkladu výkonu trestu,“ podotkl Šír. Zástupci ukrajinské opozice pak přišli se třetím návrhem zákona. „Ten by předpokládal individuální amnestii pro Tymošenkovou,“ dodal Šír.

Julija Tymošenková se po roce ukázala na videu
Zdroj: ČT24

Ukrajinské úřady se nyní snaží prostřednictvím amerických a švýcarských soudů dostat k půl miliardě dolarů (9,5 miliardy korun), které má mít údajně Tymošenková na zahraničních kontech. Podle ukrajinské prokuratury, na niž se odvolává list Segodňa, vůdkyně opozice údajně získala peníze nezákonně ve spolčení s bývalým předsedou ukrajinské vlády Pavlem Lazarenkem. Ten si loni v USA odpykal desetiletý trest za praní špinavých peněz.
   
Informaci o novém vyšetřování finančních aktivit Tymošenkové předal novinářům poslanec ukrajinské vládní Strany regionů Volodymyr Olejnyk. Peníze byly podle něj ilegálně převedeny na zahraniční konta v roce 2006. Později byly zablokovány z rozhodnutí amerického soudu, který Lazarenka za praní špinavých peněz soudil.

Jan Šír z Institutu mezinárodních studií, FSV UK:

„Problém je, že s Julijí Tymošenkovou jsou spojeny i další kauzy, které dosud nebyly ukončeny. Jedná se o kauzu, kdy Tymošenková ještě v 90. letech působila v čele Jednotných energetických systémů, což byl největší importér ruského plynu na Ukrajině. V souvislosti s její činností mělo dojít k praní špinavých peněz a vývodům majetku do zahraničí. Dále je ve hře nevyšetřené řízení ve věci nájemné vraždy Jevhana Ščerbaně.“

Svět žádá rychlé řešení

Dokud nebude vyřešená situace okolo Tymošenkové, nemůže Ukrajina vstoupit do Evropské unie. Brusel proto naléhá na prezidenta Viktora Janukovyče. Včera se s ním sešla i zástupkyně Spojených států. Amerika plánuje Ukrajinu podpořit, pokud splní nutné podmínky. „Doručila jsem prezidentovi dopis od ministra zahraničí Johna Kerryho. Ukrajina podle něj udělala obrovský pokrok na svojí cestě do Evropy,“ podotkla asistentka Úřadu vlády USA Victoria Nulandová. 

Dohoda je zásadní pro summit ve Vilniusu, který se koná na konci listopadu. Už 18. listopadu se ale k jednání sejdou ministři zahraničí Evropské unie. „Hodiny tikají a čas se krátí, je to problém, který už měl být poměrně dlouho vyřešený. A bez zelené od nich nepřijde zelená od nás - to je politická realita dne,“ konstatoval švédský ministr zahraničí Carl Bildt. 

Ve čtvrtek navštívili Tymošenkovou v nemocnici v Charkově dva zástupci Evropské unie. Setkali se také s davem jejích příznivců. „Čím víc se summit blíží, tím víc mám pochybností. Nemyslím si, že budou souhlasit, protože Janukovyč si nejspíš říká o vysokou cenu nebo se prostě jen bojí,“ obává se jedna z podporovatelek expremiérky Ludmila Arnosová. 

Podle nedávného prohlášení německých lékařů se bez operace v Berlíně nemůže Tymošenková zcela uzdravit. Opoziční politička byla před dvěma lety odsouzena za zneužití pravomocí k sedmi letům vězení. Už skoro rok a půl se ale léčí s vyhřezlou meziobratlovou ploténkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 4 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 9 hhodinami
Načítání...