V Andách vyschlo druhé největší bolivijské jezero. Rybářská komunita má strach, aby se voda ještě někdy vrátila, jinak přijde o živobytí. V ohrožení jsou také stovky druhů zvířat. Bolivijská vláda viní jev El Niňo a změny klimatu, k ekologické katastrofě ale přispívá i těžba. Sucho trápí také Afriku. Zimbabwský prezident Robert Muqabe vyhlásil stav přírodní pohromy. Na Madagaskaru nebo v Malawi hrozí hladomor.
Obří bolivijské jezero nahradila poušť s vraky lodí
Místo vody jen písek, kamení a vraky lodí – druhé největší bolivijské jezero zmizelo z mapy. Z Poopó, které se nachází vysoko v horách na jihozápadě Bolívie, zbyla pouhá dvě procenta původní velikosti, která čítala tisíc kilometrů čtverečních – tedy dvojnásobek rozlohy Los Angeles.
Dnes je tu o 75 druhů ptáků méně než před lety a ryby, které zůstaly v kalužích, jsou polomrtvé. „Neprší. Zůstali jsme bez práce, bez zdroje našich příjmů,“ podotkl jeden z místních rybářů Abraham Quispe.
V oblasti došlo během sta let k oteplení o jeden stupeň Celsia, což urychlilo odpařování. Tento proces ještě urychlil nedostatek srážek v průběhu uplynulého roku.
S úbytky vody ale bojovaly bolivijské úřady celá desetiletí. Jezero zmizelo například ve čtyřicátých letech a potom v roce 1994. Tehdy se ale voda nakonec vrátila. „Hlavní příčinou je globální oteplování způsobené nezodpovědností industriálních zemí, které znečišťují 365 dní v roce,“ konstatoval guvernér provincie Oruro Victor Hugo Vasquez.
Vesnici Untavi u jezera už opustilo víc než 100 rodin. Zejména starší generace ale věří, že se situace změní. Začínat od nuly v nových regionech odmítá. „Myslíme si, že kdyby se jezero znovu objevilo za rok nebo dva, tak bychom nepřišli o naši rybářskou kulturu v oblasti,“ míní rybář Valerio Rojas.
Jedním z mála optimistů je i bolivijský prezident Evo Morales, který připomněl, že jeho otec kdysi jezdil na vyschlém jezeře na kole.
Podle odborníků se ale tentokrát voda do jezera už sama od sebe nevrátí. Zdroje v oblasti drancují zemědělství a těžba. Ty odvádějí vodu z řeky Desaguadero, jež teče z jezera Titicaca a na které bylo Poopó z devadesáti procent závislé.
„Musíme vybagrovat jeden z břehů řeky, abychom znovu získali jezero, které je důležité pro Oruro a pro zemi,“ konstatoval profesor Ruben Medina z Technické univerzity v provincii Oruro.
Podle ekoložky Lisy Borreové chybovala bolivijská vláda, která věděla, že jezero rychle vysychá a nedokázala zajistit zásobování. „Jezero už bylo nějakou dobu velmi mělké, jen několik desítek centimetrů hluboké,“ upozornila Borreová.
V některých afrických státech hrozí hladomor
Sucho v Zimbabwe mezitím donutilo Mugabeho k vyhlášení stavu přírodní pohromy. Více než čtvrtina obyvatel podle něj potřebuje naléhavou potravinovou pomoc. Nejvíce postiženy jsou venkovské oblasti. Vláda v Harare už uvedla, že zvýší dovoz kukuřice až na 700 tisíc tun, aby alespoň odvrátila hladomor.
Představitelé Světového programu pro výživu (WFP), který spadá pod OSN, v polovině ledna upozornili, že na jihu Afriky hrozí kvůli suchu hlad zhruba 14 milionům lidí. Nejhůře postiženými státy jsou podle nich Malawi, kde může nedostatkem jídla trpět až 2,8 milionu lidí, Madagaskar, kde je ohroženo až 1,9 milionu lidí, a Zimbabwe, kde hrozí hlad 1,5 milionu obyvatel.