Pytláci zabijí každý rok v Africe až třicet tisíc slonů. Změnit to měl nový zákon přijatý Čínou, která je největším odbytištěm tohoto vzácného a krví vykoupeného materiálu. Navzdory tomu, že Peking v lednu veškerý obchod s předměty ze slonoviny zakázal, vybíjení zvířat pokračuje.
Rezervace Niassa v Mosambiku byla kdysi bohatou oblastí, kvůli řádění pytláků ale dá dnes velkou námahu, tu nějaká zvířata najít. V oblasti by mělo žít až deset tisíc slonů, správci rezervace ale odhadují, že jejich reálné počty jsou jen pětinové.
Většina místní slonoviny končí v Číně, i když nově přijatý zákon zakazující obchodování se slonovinou měl být klíček k definitivnímu uzavření trhu a záchraně ohroženého druhu. Vraždění zvířat ale pokračuje.
„Schovávali jsme se v keřích, když přišlo stádo slonů. Střelil jsem prvního, hned po něm druhého. Chystali jsme se odebrat slonovinu, v tom ale přijeli strážníci a zatkli nás,“ vypráví jeden z pytláků. Lov slonů je podle něj jediná možnost, jak se v zemi uživit.
Poptávka po slonovině sice klesá, zájemců je ale stále dost. „Číňani posílili, cestu sem si vykoupili. Zaplatili si ochranu. Je to hodně, hodně zlé. Jestli to v Niasse bude takto pokračovat, žádný slon tady nezůstane,“ říká vyšetřovatel, který v Mosambiku pátrá po pytlácích.
Neutuchající zájem o slonovinu potvrdil i policejní zátah v mosambické metropoli Maputu. V dubnu tam vyšetřovatelé zabavili tři tuny v kontejneru čínské obchodní společnosti. Podezřelí stihli zmizet. Vyšetřování sice pokračuje, ve státě prolezlém korupcí ale zřejmě nikam nepovede.
Čína sice zakázala s věcmi ze slonoviny obchodovat, jejich vlastnictví ale nepostihuje. Zájemci si je tak mohou pořídit například v Myanmaru nebo Laosu a doufat, že je nechytí na celnici. Kontrole se navíc občas vymkne i prodej věcí ze slonoviny na internetu.
