Obama se zdravotní reformou u soudu obstál

Washington – Americký nejvyšší soud podpořil zdravotní reformu prezidenta Baracka Obamy. Soud totiž neshledal, že by zavedení povinného zdravotního pojištění bylo protiústavní. Zdravotní reforma přitom byla jednou z Obamových priorit, když nastupoval do úřadu. Prezident si tak může před volbami připsat v této oblasti velké vítězství.

Americký nejvyšší soud podpořil reformu zdravotnictví prezidenta Baracka Obamy. „Zákon o cenově dostupné péči, který obsahuje individuální platby a finanční pokuty za nepořízení zdravotního pojištění, se dá považovat za daň,“ uvedl soudce nejvyššího soudu John Roberts. „A protože ústava povoluje takové daně, není naším úkolem zakázat to,“ dodal. Američané se tak budou muset pod hrozbou pokuty povinně pojistit od roku 2014.

Devítičlenný nejvyšší soud, ve kterém mají převahu jednoho hlasu konzervativci, podpořil Obamův zákon nejtěsnějším rozdílem 5:4. Na stranu liberálů se přidal právě konzervativní šéf soudu John Roberts. „Bez ohledu na politiku, dnešní rozhodnutí znamená vítězství pro všechny lidi v celé této zemi, jejich životy budou bezpečnější díky tomuto zákonu, verdikt nejvyššího soudu to potvrdil,“ okomentoval výrok soudu Obama.

Daniel Anýž, redaktor Hospodářských novin

„Je to obrovské vítězství, tím spíš, že se očekávalo, že nevyšší soud spíše Obamovu reformu shodí.“

Nejvyšší soud
Zdroj: ISIFA/Kristoffer Tripplaar/ Sipa

Verdikt je důležitý pro kampaň před letošními prezidentskými volbami. Právě starostí o desítky milionů nepojištěných Američanů současný šéf Bílého domu po nástupu do úřadu v roce 2009 odůvodnil svůj záměr reformovat zdravotnický systém. 

Obamovi přitom trvalo rok a půl, než reformu prosadil. Dnes nejsou ve Spojených státech pojištěny desítky milionů Američanů. Obama chtěl ale novým zákonem zpřístupnit těmto lidem zdravotní péči. 

Jak to fungovalo a jak to bude fungovat?

V Americe zajišťují zdravotní pojištění komerční pojišťovny, u nich se mohou lidé pojistit individuálně, nebo jim pojištění může zřídit zaměstnavatel. Velká část populace přitom u komerčních pojišťoven na pojištění nedosáhla.

  • V roce 2010 nemělo zdravotní pojištění skoro 50 milionů Američanů, to je 16,3 procenta populace.
  • Každé desáté dítě v zemi nemá zdravotní pojištění.
  • Téměř každý pátý člověk starší 65 let nemá zdravotní pojištění.

Základním článkem Obamovy reformy je takzvaný individuální mandát, který zavádí všeobecnou pojišťovací povinnost. Od roku 2014 by se všichni Američané měli pojistit, nebo zaplatit pokutu. Reforma rozšiřuje také pomoc lidem s nízkým příjmem, kteří na pojištění  dříve nedosáhli. Zákon rovněž zakazuje zdravotním pojišťovnám odmítat klienty na základě předem známých zdravotních komplikací.

Američané budou pojištění kupovat na zvláštních burzách, což by mělo snížit platby za pojistné. Náklady na zákon podle odhadů představují kolem bilionu dolarů během deseti let.

Barack Obama
Zdroj: Luke Sharrett/AP Photo

Reforma nicméně od počátku rozděluje americkou společnost. Zatímco podle liberálů jde o krok správným směrem a lidé, kteří si neplatí pojištění, už nebudou neadekvátně zatěžovat zdravotní systém, konzervativci zákon ostře odmítají. Podle nich jde o neústavní zásah do individuálních svobod.

John Boehner, republikán

„Prezidentův zákon poškozuje naši ekonomiku, protože žene nahoru náklady na zdravotní péči.“

A právě fakt, že povinné pojištění chápe soud jako daň, je teď novým argumentem odpůrců reformy. Republikáni po zveřejnění rozsudku upozornili na to, že pojištění jako daň Obama vždy odmítal. Prezident tak podle republikánů Američanům při prosazování zákona lhal. A tak i po dnešním rozhodnutí soudu neskládají republikáni zbraně.

Republikáni oznámili, že v Kongresu v dohledné době obnoví svoje úsilí o odvolání reformy. Mitt Romney prohlásil, že pokud bude zvolen, hodlá reformu zrušit. Zdravotnická reforma tak bude jedním z klíčových témat prezidentských voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump souhlasí s jednáním. Další země zvažují údery na Írán

Americký prezident Donald Trump souhlasí s jednáním s íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dvou dnů, řekl v rozhovoru pro časopis The Atlantic. Poznamenal, že k tomu měli přistoupit už dříve. Čekali podle něj příliš dlouho, napsala agentura Reuters. V jiném rozhovoru šéf Bílého domu sdělil, že americké a izraelské údery zabily 48 vysokých íránských činitelů. Operace podle Trumpa bude pokračovat, dokud nebudou splněny její cíle. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s pokračováním úderů počítá. Údery na Írán zvažují také Francie, Británie a Německo.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Íránská střela zničila izraelský kryt s lidmi. Mrtví jsou i v SAE

Íránské rakety a drony v neděli opět směřovaly na cíle v Izraeli. Ve městě Bejt Šemeš jedna z nich zabila devět lidí, píše server Times of Israel (ToI) a informuje asi o padesáti dalších zraněných. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE), podle ministerstva obrany tu údery připravily o život tři lidi a vyšší desítky dalších zranily. Jeden mrtvý a zranění jsou také v Kuvajtu. Terčem byly i Dauhá, Manáma či ománský přístav Dakm.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Štáb ČT natáčel v podzemní porodnici v Ruskem terorizovaném Chersonu

Ukrajinské úřady rozšířily v ostřelovaném Chersonu povinnou evakuaci rodin s dětmi. V červené zóně jsou i některé nemocnice a prenatální centrum. V únoru se tam narodilo už dvanáct dětí. Celá porodnice teď funguje v podzemí, horní patra budovy jsou opakovaně terčem Rusů. Pacientky jsou však odhodlané ve svém domovském městě zůstat, přestože jejich těhotenství jsou teď kvůli stálému stresu riziková. Chersonské úřady počítají, že na město za týden zaútočí přes 250 dronů. Na místě natáčel štáb ČT.
před 3 hhodinami

Nejméně 23 lidí zemřelo v Pákistánu. Dav vpadl na konzulát USA v Karáčí

Nejméně 23 lidí bylo zabito při nepokojích v Pákistánu, sdělila agentura Reuters. Veřejnost rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Stovky lidí vpadly na americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Desítky osob utrpěly zranění při prudkých střetech s bezpečnostními silami, někteří jsou v kritickém stavu a počet obětí může ještě stoupnout. Protesty probíhaly i v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské úřady hlásí 165 obětí po úderu na školu. USA zprávy prověřují

Íránský prokurátor, jehož citovala státní agentura IRNA, sdělil, že počet obětí útoku na dívčí základní školu na jihu Íránu vzrostl dle tamních úřadů na 165 a nejméně 96 lidí utrpělo zranění. Dosavadní informace uváděly 108 mrtvých. Izraelská armáda si podle íránské agentury není vědoma žádných úderů v této oblasti. Americká armáda uvedla, že zprávy prověřuje.
před 4 hhodinami

Údery Izraele a USA zabily desítky íránských představitelů

Vzdušný úder USA a Izraele na budovu pohraniční stráže na západě Íránu v neděli zabil 43 členů bezpečnostních složek a desítky lidí zranil, tvrdí íránská média. Americký prezident Donald Trump řekl, že údery zabily 48 vysokých íránských představitelů. Při vojenské operaci Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu započaté v sobotu byli zabiti v akci také tři američtí vojáci a dalších pět bylo vážně zraněno.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Přetížené linky, plné hotely. Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Satelitní snímky ukazují následky úderů na Blízkém východě

Izrael pokračuje v rozsáhlém útoku na Írán, který společně s USA zahájil v sobotu. Teherán v reakci spustil protiútok na Tel Aviv a další země v regionu, ve kterých se nachází americké základny. Podívejte se na satelitní snímky z vybraných zasažených míst.
před 7 hhodinami
Načítání...