Obama se zdravotní reformou u soudu obstál

Washington – Americký nejvyšší soud podpořil zdravotní reformu prezidenta Baracka Obamy. Soud totiž neshledal, že by zavedení povinného zdravotního pojištění bylo protiústavní. Zdravotní reforma přitom byla jednou z Obamových priorit, když nastupoval do úřadu. Prezident si tak může před volbami připsat v této oblasti velké vítězství.

Americký nejvyšší soud podpořil reformu zdravotnictví prezidenta Baracka Obamy. „Zákon o cenově dostupné péči, který obsahuje individuální platby a finanční pokuty za nepořízení zdravotního pojištění, se dá považovat za daň,“ uvedl soudce nejvyššího soudu John Roberts. „A protože ústava povoluje takové daně, není naším úkolem zakázat to,“ dodal. Američané se tak budou muset pod hrozbou pokuty povinně pojistit od roku 2014.

Devítičlenný nejvyšší soud, ve kterém mají převahu jednoho hlasu konzervativci, podpořil Obamův zákon nejtěsnějším rozdílem 5:4. Na stranu liberálů se přidal právě konzervativní šéf soudu John Roberts. „Bez ohledu na politiku, dnešní rozhodnutí znamená vítězství pro všechny lidi v celé této zemi, jejich životy budou bezpečnější díky tomuto zákonu, verdikt nejvyššího soudu to potvrdil,“ okomentoval výrok soudu Obama.

Daniel Anýž, redaktor Hospodářských novin

„Je to obrovské vítězství, tím spíš, že se očekávalo, že nevyšší soud spíše Obamovu reformu shodí.“

Nejvyšší soud
Zdroj: ISIFA/Kristoffer Tripplaar/ Sipa

Verdikt je důležitý pro kampaň před letošními prezidentskými volbami. Právě starostí o desítky milionů nepojištěných Američanů současný šéf Bílého domu po nástupu do úřadu v roce 2009 odůvodnil svůj záměr reformovat zdravotnický systém. 

Obamovi přitom trvalo rok a půl, než reformu prosadil. Dnes nejsou ve Spojených státech pojištěny desítky milionů Američanů. Obama chtěl ale novým zákonem zpřístupnit těmto lidem zdravotní péči. 

Jak to fungovalo a jak to bude fungovat?

V Americe zajišťují zdravotní pojištění komerční pojišťovny, u nich se mohou lidé pojistit individuálně, nebo jim pojištění může zřídit zaměstnavatel. Velká část populace přitom u komerčních pojišťoven na pojištění nedosáhla.

  • V roce 2010 nemělo zdravotní pojištění skoro 50 milionů Američanů, to je 16,3 procenta populace.
  • Každé desáté dítě v zemi nemá zdravotní pojištění.
  • Téměř každý pátý člověk starší 65 let nemá zdravotní pojištění.

Základním článkem Obamovy reformy je takzvaný individuální mandát, který zavádí všeobecnou pojišťovací povinnost. Od roku 2014 by se všichni Američané měli pojistit, nebo zaplatit pokutu. Reforma rozšiřuje také pomoc lidem s nízkým příjmem, kteří na pojištění  dříve nedosáhli. Zákon rovněž zakazuje zdravotním pojišťovnám odmítat klienty na základě předem známých zdravotních komplikací.

Američané budou pojištění kupovat na zvláštních burzách, což by mělo snížit platby za pojistné. Náklady na zákon podle odhadů představují kolem bilionu dolarů během deseti let.

Barack Obama
Zdroj: Luke Sharrett/AP Photo

Reforma nicméně od počátku rozděluje americkou společnost. Zatímco podle liberálů jde o krok správným směrem a lidé, kteří si neplatí pojištění, už nebudou neadekvátně zatěžovat zdravotní systém, konzervativci zákon ostře odmítají. Podle nich jde o neústavní zásah do individuálních svobod.

John Boehner, republikán

„Prezidentův zákon poškozuje naši ekonomiku, protože žene nahoru náklady na zdravotní péči.“

A právě fakt, že povinné pojištění chápe soud jako daň, je teď novým argumentem odpůrců reformy. Republikáni po zveřejnění rozsudku upozornili na to, že pojištění jako daň Obama vždy odmítal. Prezident tak podle republikánů Američanům při prosazování zákona lhal. A tak i po dnešním rozhodnutí soudu neskládají republikáni zbraně.

Republikáni oznámili, že v Kongresu v dohledné době obnoví svoje úsilí o odvolání reformy. Mitt Romney prohlásil, že pokud bude zvolen, hodlá reformu zrušit. Zdravotnická reforma tak bude jedním z klíčových témat prezidentských voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kvůli bombě z druhé světové války se evakuovalo ve Pforzheimu třicet tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa muselo v neděli ráno opustit své byty a domy 27 tisíc až třicet tisíc lidí. Odpoledne byla bomba zneškodněna, obyvatelé se pak mohli vrátit do svých domovů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskvu a přilehlý region zasáhl velký ukrajinský dronový útok

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU uvádějí, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady také informují o ruských úderech a uvádějí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Krátí se čas.“ Trump znovu pohrozil Íránu zničením

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.
před 3 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 3 hhodinami

V areálu jaderné elektrárny v Emirátech vypukl po útoku dronu požár

Po zásahu dronu vypukl požár ve vnějším areálu jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech (SEA), jediné v arabském světě. Ministerstvo obrany uvedlo, že úřady vyšetřují původ útoku. Podle dosavadních informací si incident nevyžádal zraněné ani nevedl k úniku radioaktivity, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní úřady.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 5 hhodinami

Z osmi zraněných v Modeně zůstává pět v nemocnici, stav jedné ženy je kritický

Z osmi lidí, do nichž v sobotu odpoledne v italské Modeně najel muž autem, zůstává pět hospitalizováno a stav jedné ženy je kritický, informovala agentura ANSA. Zraněné navštívili ve dvou nemocnicích italský prezident Sergio Mattarella a premiérka Giorgia Meloniová, která kvůli tomu zrušila nedělní návštěvu Kypru. Čtyři zranění jsou členové jedné polské rodiny, která žije v Itálii, a mezi zraněnými je i devětašedesátiletá německá turistka, jejíž stav je vážný, ale stabilizovaný.
před 7 hhodinami

Demonstranti v Bolívii blokují zásobování La Pazu, policie zadržela desítky lidí

Po střetech s policií při sobotních blokádách silnic vedoucích do bolivijské metropole La Pazu bylo zadrženo nejméně padesát sedm demonstrantů žádajících zejména zvýšení platů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na oficiální zdroje. Blokády, které brání zásobování La Pazu, trvají už dva týdny. V La Pazu sídlí bolivijská vláda, oficiálním hlavním městem země je Sucre.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...