Washington - Americký ministr obrany Chuck Hagel podal demisi. Informoval o tom na svém serveru americký deník New York Times. Americký prezident Barack Obama demisi přijal. Na tiskové konferenci pak Hagela chválil za to, že „věnoval svůj život bezpečnosti amerického národa a vedl armádu k tomu, aby byla mocí dobra“. Obamovo rozhodnutí podle listu lidé z americké administrativy vnímají jako přiznání, že hrozba ze strany Islámského státu vyžaduje jiný přístup než ten Hagelův.
Hagel byl jediným republikánským členem Obamova kabinetu. Prezident jeho demisi oficiálně oznámil na brífinku v Bílém domě. Podle Obamy odvedl mimořádnou práci, co se týče modernizace strategií a rozpočtu. Proto byla země dobře připravená na boj s Islámským státem či ebolou. „Naše vojska si stojí silně,“ podotkl šéf Bílého domu s tím, že Hagela považuje za přítele, jehož obdivuje. V posledních měsících se ale s ministrem radil o plánech pro poslední čtvrtinu Obamova prezidenství. „Dohodli jsme se, že to bude vhodná doba, aby i on ukončil svou službu jako ministr obrany,“ prohlásil americký prezident.
Jde o první odchod ministra poté, co Obamovi demokraté v nedávných volbách přišli o většinu v Senátu. Hagel zřejmě zůstane ve funkci do jmenování nástupce. Toho bude schvalovat nový Senát s republikánskou většinou.
Barack Obama, americký prezident
„Chuck Hagel nebyl obyčejným ministrem obrany. Byl první, kdo byl skutečným válečným veteránem. Rozumí našim vojákům tak jako málokdo jiný. Byl v bahně, ve špíně. Jejich životy byly ve středu všeho, co dělal. Věnoval svůj život bezpečnosti amerického národa a vedl armádu k tomu, aby byla mocí dobra.“
Chuck Hagel, končící šéf americké obrany
„Byla to pro mě veliká životní čest, že jsem mohl sloužit s muži a ženami na ministerstvu obrany. Jsem nesmírně hrdý na to, čeho jsme dosáhli. Připravili jsme se se svými spojenci, bezpečnostními složkami v Afghánistánu na úspěšnou změnu Afghánistánu. Úspěšně jsme reagovali na krize na celém světě. Celý náš národ má nasměrováno k prosperitě a stabilitě.“
Rozhodnutí mělo přijít po několika týdnech debat mezi Obamou a Hagelem. Může jít o reakci na kritiku USA, že je málo aktivní ve vztahu ke globálním hrozbám. „Hagel přišel do kabinetu v jiné situaci, než panuje teď. Přišel v defenzivnější době, kdy se Amerika stahovala z Iráku a Afghánistánu, kdy se snižoval rozpočet na obranu. Teď se ale Amerika zaměřuje na boj proti Islámskému státu a ebole a situaci na Ukrajině, nemluvě o dlouhodobé nervozitě ve vztahu k Číně,“ vysvětlil zpravodaj ČT Martin Řezníček s tím, že Obama chce zřejmě nabídnout světu novou tvář. „Nadcházející roky budou vyžadovat nový přístup,“ sdělil listu New York Times zdroj z Bílého domu.
List poukazuje na to, že Hagel obtížně pronikal do týmu nejbližších Obamových spolupracovníků. Lidé znalí prostředí tvrdí, že na schůzkách se příliš neprojevoval. Obhájci ministra ale tvrdí, že čekal, až bude s Obamou o samotě, čímž se chtěl vyhnout případným únikům. „Vím, že byl velmi frustrovaný,“ řekl republikánský senátor a kritik Obamovy politiky John McCain. „Nikdy nedokázal v Bílém domě proniknout do úzkého kruhu, jenž přijímá všechna rozhodnutí,“ dodal McCain. Nejmenovaný zdroj listu pak uvedl, že Hagel nebyl vyhozen, ale naopak sám před dvěma týdny inicioval jednání o své budoucnosti.
Mluvčí Bílého domu Josh Earnest později uvedl, že prezident Obama a Hagel k rozhodnutí o ministrově rezignaci dospěli společně. „Rozhodnutí, které jsme dnes oznámili, je výsledkem rozhovorů, které spolu prezident a ministr vedli více než měsíc. A v kontextu těchto rozhovorů oba společně dospěli k názoru, že Pentagon by mělo převzít nové vedení… na poslední dva roky prezidentova funkčního období,“ řekl Earnest. „Říkám vám, že ministr Hagel odchází z ministerstva obrany s dost přesvědčivými výsledky.“
Chuck Hagel byl dvanáct let senátorem za republikány. V roce 2013 se stal prvním šéfem Pentagonu, který bojoval ve Vietnamu. Republikánům vždy vadilo, že jeho názory nejsou příliš konzistentní. Například v roce 2003 podpořil válku v Iráku, krátce nato se ale postavil ostře proti. V minulosti hájil také řešení íránské otázky diplomatickou cestou a republikány nepřesvědčil ani výroky z roku 2008 o vlivu takzvané židovské lobby na americkou politiku. „Židovská lobby tady zastrašuje spoustu lidí. Jsem senátor Spojených států, nejsem izraelský senátor,“ prohlásil tehdy. Později tohoto výroku litoval.
