Káhira - Írán musí mít přístup k jaderné energetice. V projevu na káhirské univerzitě to dnes řekl americký prezident Barack Obama. Uvedl také, že islám a USA spolu nemusejí soupeřit. Za napětí, které nyní panuje mezi Západem a muslimským světem, nesou podle Obamy odpovědnost extremisté, nikoli islám. Americký prezident chce na své cestě po Blízkém východě získat muslimský svět pro spolupráci při řešení blízkovýchodních problémů.
Náboženství muslimů podle Obamy není součástí problému, nýbrž prostředkem k šíření míru. „Islám a USA mezi sebou nemusejí soupeřit,“ řekl Obama.
Obama se snaží přesvědčit umírněné muslimské kruhy o tom, že spolupráce s USA při řešení blízkovýchodních problémů je možná. Jedním z hlavních blízkovýchodních témat je Írán a jeho jaderné ambice. Obama prohlásil, že jakýkoli stát, včetně Íránu, má právo rozvíjet jadernou energetiku „ve shodě se závazky vyplývajícími ze členství ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní“.
Dalším problémem je izraelsko-palestinský konflikt. K tomu řekl, že zůstává příznivcem řešení, které předpokládá vznik palestinského státu. Zdůraznil ale také, že Palestinci musejí zanechat násilí proti Izraeli a židovský stát zase zastavit budování osad na palestinském území.
Připomenul také utrpení, v němž žijí Palestinci. „Přes 60 let žijí bez domovů, mnozí čekají v uprchlických táborech na život v míru a bezpečí. Musejí překonávat ponížení, jež znamená okupace. Jejich situace je nesnesitelná, USA se k legitimním nárokům Palestinců neotočí zády,“ prohlásil Obama.
Barack Obama v Káhiře:
„Přátelství USA a Izraele se nedá rozbít.“
Ujistil, že USA nehodlají ponechat své vojáky v Afghánistánu a nehodlají tam držet ani vojenské základny. „Přivedli bychom domů všechny své vojáky, kdybychom si byli jisti, že v Afghánistánu a Pákistánu nejsou extremisté odhodlaní zabít co nejvíc Američanů. Tak to ale bohužel není,“ prohlásil.
Obyvatelé muslimských zemí očekávali Obamův projev s napětím. V Indonésii, v níž Obama strávil část dětství, zaznívaly hlasy, že si prezident vybral špatné místo, jelikož nejvíc muslimů žije právě v této asijské zemi, a ne v arabských státech. Egypt byl ale vybrán jako srdce muslimského světa a jako významný americký spojenec na Blízkém východě. „Dal najevo, že je připraven se na ty věci podívat znova a že Spojené státy jsou připraveny konstruktivně začít spolupracovat s muslimským světem,“ komentoval Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.
Usáma bin Ládin: Obama zasel semena nenávisti k USA
Obamovu snahu oslovit umírněné muslimy se pokusil zastínit vůdce teroristické skupiny al-Káida Usáma bin Ládin. Řekl, že Obama zasel semena další nenávisti k USA svou podporou pákistánské ofenzivy proti Talibanu v údolí Svát. O nenávisti dnes hovořil také íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, když v Teheránu řekl, že blízkovýchodní národy USA hluboce nenávidí a na tom žádné proslovy nic nezmění.
Politolog: Islám nemá náboženskou autoritu
„Problém islámu, z mého pohledu, je ten, že nemá žádnou centrální náboženskou autoritu. Jakýkoliv nárok, že toto je islámské, ať už soucit s jinověrci, nebo zabíjení jinověrců, může legitimně tvrdit kdejaký fanatik,“ uvedl politolog z Občanského institutu Roman Joch.
Podle průzkumů ale pro většinu muslimů šéf Al-Káidy vůdčí autoritou není. „Usáma bin Ládin není vnímán jako dobrý člověk většinou muslimů. Podle průzkumů veřejného mínění v muslimských zemích asi 15 procent souhlasí s cíli Usámy bin Ládina a pět procent souhlasí s jeho prostředky - vražděním civilistů,“ doplnil Joch.
