Káhira - Írán musí mít přístup k jaderné energetice. V projevu na káhirské univerzitě to dnes řekl americký prezident Barack Obama. Uvedl také, že islám a USA spolu nemusejí soupeřit. Za napětí, které nyní panuje mezi Západem a muslimským světem, nesou podle Obamy odpovědnost extremisté, nikoli islám. Americký prezident chce na své cestě po Blízkém východě získat muslimský svět pro spolupráci při řešení blízkovýchodních problémů.
Obama: Írán musí mít přístup k jaderné energetice
Náboženství muslimů podle Obamy není součástí problému, nýbrž prostředkem k šíření míru. „Islám a USA mezi sebou nemusejí soupeřit,“ řekl Obama.
Obama se snaží přesvědčit umírněné muslimské kruhy o tom, že spolupráce s USA při řešení blízkovýchodních problémů je možná. Jedním z hlavních blízkovýchodních témat je Írán a jeho jaderné ambice. Obama prohlásil, že jakýkoli stát, včetně Íránu, má právo rozvíjet jadernou energetiku „ve shodě se závazky vyplývajícími ze členství ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní“.
GALERIE
videogallery_106692
Dalším problémem je izraelsko-palestinský konflikt. K tomu řekl, že zůstává příznivcem řešení, které předpokládá vznik palestinského státu. Zdůraznil ale také, že Palestinci musejí zanechat násilí proti Izraeli a židovský stát zase zastavit budování osad na palestinském území.
Připomenul také utrpení, v němž žijí Palestinci. „Přes 60 let žijí bez domovů, mnozí čekají v uprchlických táborech na život v míru a bezpečí. Musejí překonávat ponížení, jež znamená okupace. Jejich situace je nesnesitelná, USA se k legitimním nárokům Palestinců neotočí zády,“ prohlásil Obama.
Barack Obama v Káhiře:
„Přátelství USA a Izraele se nedá rozbít.“
Ujistil, že USA nehodlají ponechat své vojáky v Afghánistánu a nehodlají tam držet ani vojenské základny. „Přivedli bychom domů všechny své vojáky, kdybychom si byli jisti, že v Afghánistánu a Pákistánu nejsou extremisté odhodlaní zabít co nejvíc Američanů. Tak to ale bohužel není,“ prohlásil.
Obyvatelé muslimských zemí očekávali Obamův projev s napětím. V Indonésii, v níž Obama strávil část dětství, zaznívaly hlasy, že si prezident vybral špatné místo, jelikož nejvíc muslimů žije právě v této asijské zemi, a ne v arabských státech. Egypt byl ale vybrán jako srdce muslimského světa a jako významný americký spojenec na Blízkém východě. „Dal najevo, že je připraven se na ty věci podívat znova a že Spojené státy jsou připraveny konstruktivně začít spolupracovat s muslimským světem,“ komentoval Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.
Usáma bin Ládin: Obama zasel semena nenávisti k USA
Obamovu snahu oslovit umírněné muslimy se pokusil zastínit vůdce teroristické skupiny al-Káida Usáma bin Ládin. Řekl, že Obama zasel semena další nenávisti k USA svou podporou pákistánské ofenzivy proti Talibanu v údolí Svát. O nenávisti dnes hovořil také íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, když v Teheránu řekl, že blízkovýchodní národy USA hluboce nenávidí a na tom žádné proslovy nic nezmění.
Politolog: Islám nemá náboženskou autoritu
„Problém islámu, z mého pohledu, je ten, že nemá žádnou centrální náboženskou autoritu. Jakýkoliv nárok, že toto je islámské, ať už soucit s jinověrci, nebo zabíjení jinověrců, může legitimně tvrdit kdejaký fanatik,“ uvedl politolog z Občanského institutu Roman Joch.
Podle průzkumů ale pro většinu muslimů šéf Al-Káidy vůdčí autoritou není. „Usáma bin Ládin není vnímán jako dobrý člověk většinou muslimů. Podle průzkumů veřejného mínění v muslimských zemích asi 15 procent souhlasí s cíli Usámy bin Ládina a pět procent souhlasí s jeho prostředky - vražděním civilistů,“ doplnil Joch.
GALERIE
Barack Obama