O Ukrajině lžete, tvrdí USA. K ruským tvrzením uvádějí protiargumenty

Kyjev - Konec ukrajinské krize je zatím v nedohlednu. Nepřinesla ho ani ruská anexe Krymu, kterou Západ neuznal. Krize se teď naplno rozhořela na jihovýchodě země. Podle Spojených států se Rusko snaží ospravedlnit své protiprávní jednání na Ukrajině pomocí „propagandistické mašinérie“. Násilí podněcuje tím, že vytváří falešné hrozby, tvrdí americké ministerstvo zahraničí. Na svém webu publikovalo seznam deseti údajně nepravdivých ruských tvrzení i s protiargumentací. USA trvají kupříkladu na tom, že se na Ukrajině nacházejí ruští špioni. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to přitom dál popírá.

1. Ruské tvrzení: Na Ukrajině nejsou aktivní ruští agenti

Lavrov dnes opět jednoznačně odmítl, že by na Ukrajině působila ruská civilní nebo vojenská rozvědka. Rusko prý nezasahuje do dění na Ukrajině, jelikož by to bylo proti jeho zájmům. Podle ministra Moskva chce, aby Ukrajina zůstala jednotná - všichni občané ale musí mít stejná práva. Tomu však nevěří odborníci. „Vojenský expert Dmitrij Tymčuk hovoří o tom, že už od roku 2010 ruská rozvědka na východě Ukrajiny začala vytvářet agenturní síť a začala se připravovat na možné složitosti v tomto regionu, aby je mohla využít ke svému prospěchu,“ upozornil spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. Ukrajinské ministerstvo zahraničí už oznámilo, že je vzhledem k pronikání ruských agentů a dalším provokacím Moskvy připraveno uzavřít společné hranice.

Podle Američanů jsou fakta jasná - ukrajinské úřady v posledních týdnech zadržely více než tucet podezřelých ruských zpravodajských agentů, z nichž mnozí byli v okamžiku zatčení ozbrojeni. V prvním dubnovém týdnu měla ukrajinská vláda informace, že důstojníci GRU (ruská vojenská rozvědka) instruovali v Charkově a v Doněcku některé osoby o tom, jak organizovat protesty či jak se zmocnit vládních budov.

Dvanáctého dubna pak ozbrojení proruští bojovníci obsadili při koordinované a profesionální akci vládní budovy v šesti městech na východě Ukrajiny. Mnozí z nich měli neprůstřelné vesty, maskovací uniformy s odstraněnými identifikačními znaky a zbraně ruské výroby jako například útočné pušky AK-74 nebo ostřelovačské pušky Dragunov. Příslušníci těchto ozbrojených jednotek, z nichž někteří měli černooranžové svatojiřské stuhy připomínající oslavy ruského Dne vítězství, vztyčili ruské a separatistické vlajky na obsazených budovách a volali po referendu o odtržení a připojení k Rusku. USA upozorňují na nápadné podobnosti s Krymem.

Barack Obama, americký prezident

„Žádná propaganda na světě nemůže udělat něco dobrého z toho, o čem svět ví, že je špatné.“

2. Ruské tvrzení: Proruských demonstrací se účastní dobrovolně výhradně Ukrajinci - stejně jako na Majdanu

Podle USA je skutečnost jiná. Základem v tomto případě není ukrajinský občanský aktivismus, jako je tomu u hnutí Euromajdan, které z protestů hrstky studentských demonstrantů přerostlo v akce statisíců Ukrajinců ze všech částí země a ze všech oblastí života. Ruské internetové servery otevřeně rekrutují dobrovolníky k cestě z Ruska na Ukrajinu a k podněcování násilí. Existují důkazy, že mnozí z těchto takzvaných demonstrantů jsou placeni za svoji účast na násilnostech a nepokojích. Podle Američanů je zřejmé, že tyto incidenty nejsou spontánní, ale spíše jsou součástí dobře zorganizované ruské kampaně podněcování, separatismu a sabotáže ukrajinského státu. Ukrajinské úřady pokračují v zatýkání dobře připravených a dobře vybavených ruských provokatérů působících po celém regionu.

3. Ruské tvrzení: Separatisté na východní Ukrajině mají širokou podporu veřejnosti

Nedávné demonstrace na východní Ukrajině nemají podle Spojených států v regionu širokou
podporu. Podle průzkumu doněckého Ústavu pro sociální výzkum a politické analýzy z konce března velká většina obyvatel Doněcka (65,7 procenta) chce žít ve sjednocené Ukrajině a odmítá spojení s Ruskem. Proruské demonstrace na východní Ukrajině jsou skromné co do velikosti, zvláště ve srovnání s prosincovými majdanovskými protesty ve stejných městech, a s postupem času se zmenšují. 

„To, že jsou na východě Ukrajiny etničtí Rusové nebo rusky mluvící populace, ještě neznamená, že se ti lidé chtějí stát součástí Ruska,“ řekl politický geograf Martin Riegl z FSV UK. Podle něj byl z tohoto pohledu případ Krym výjimečný. "Historicky to bylo území
ruské. Myslím si, že ta podpora připojení k Rusku či vyhlášení nezávislosti v Doněcku či Charkově je naprosto minimální. Naprosto drtivá většina v tuto chvíli mlčí, ti lidé se asi bojí, střety na ulicích jsou velmi krvavé,„ podotkl Riegl. Prozatímní prezident Oleksandr Turčynov už dal na srozuměnou, že se úplně nebrání vyhlášení referenda o “jednotě země". Sám Riegl
si myslí, že federalizace je jedním z možných východisek z krize.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

4. Ruské tvrzení: Situace na východní Ukrajině hrozí přerůst v občanskou válku

To, co se odehrává na východní Ukrajině, by se podle USA nemohlo dít bez ruské dezinformace a provokatérů podněcujících nepokoje. Nemohlo by se to stát, kdyby nebylo velké ruské vojenské síly soustředěné na hranicích, která destabilizuje situaci svou otevřeně hrozící přítomností. V oblasti nebyly rozsáhlé protesty. Malý počet separatistů obsadil několik vládních budov ve východních městech jako Doněck, Luhansk a Slavjansk, ale nezískal významnou podporu veřejnosti. Ukrajinské úřady projevily pozoruhodnou zdrženlivost ve svém úsilí o vyřešení situace a konaly jen tehdy, když byly vyprovokovány ozbrojenci a když byla ohrožena veřejná bezpečnost. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci
v Evropě (OBSE) uvádějí, že tyto incidenty byly velmi lokální.

Martin Riegl, politický geograf

„Jestli bude napětí na východě Ukrajiny pokračovat, to záleží na strategii separatistů podporovaných Moskvou. Bylo by to logické z toho důvodu, že čím víc bude ohnisek napětí, čím víc bude zasaženo měst, tím víc se rozdrobí pozornost ukrajinských bezpečnostních složek a bude pro ně těžší situaci normalizovat.“

5. Ruské tvrzení: Ukrajinci v Doněcku odmítli nelegální vedení v Kyjevě a vytvořili nezávislou Doněckou lidovou republiku
   
Jaká jsou fakta podle Američanů? Široký a reprezentativní výběr občanské společnosti a nevládních organizací v Doněcku kategoricky odmítl vyhlášení Doněcké lidové republiky,
které učinila malá skupina separatistů okupujících regionální administrativní budovu. Stejné organizace potvrdily, že podporují prozatímní vládu a svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, upozorňuje americké ministerstvo zahraničí. 
    
6. Ruské tvrzení: Rusko nařídilo částečné stažení jednotek od ukrajinských hranic
  
Spojené státy tvrdí, že neexistují důkazy významného přesunu ruských sil od ukrajinských hranic. Jeden prapor nestačí. Odhadem 35 až 40 tisíc ruských vojáků zůstává soustředěno podél hranice a zároveň zhruba 25 tisíc se jich nachází na Krymu. Podle spolupracovníka Aktuálně.cz ruské ozbrojené síly zřejmě zůstávají, kde byly v uplynulých týdnech. Ukrajinské
zdroje prý nehovoří o tom, že by docházelo k nějaké jejich větší koncentraci. „Hovoří se o diverzních oddílech, které koordinují separatisty, ne o invazi,“ konstatoval Just.

7. Ruské tvrzení: Etničtí Rusové jsou na Ukrajině ohroženi
  
Neexistují věrohodné zprávy o ohrožení etnických Rusků na Ukrajině, konstatuje americké ministerstvo zahraničí. Průzkum International Republican Institute zveřejněný 5. dubna
zjistil, že 74 procent rusky hovořící populace na východě a jihovýchodě Ukrajiny uvádí, že „nejsou vystaveni tlaku nebo ohrožení kvůli svému jazyku“. Mezitím na Krymu se zvýšily obavy OBSE o bezpečnost menšinové populace, především etnických Ukrajinců, krymských Tatarů a dalších. Je smutné, že nejvíce ohroženi jsou ti etničtí Rusové, kteří žijí v Rusku a jsou v opozici vůči Putinovu autoritářskému režimu. Tito Rusové jsou neustále pronásledováni a hrozí jim roky vězení za jejich projevy namířené proti Putinovu pravidelnému zneužívání moci. 
    
8. Ruské tvrzení: Nová ukrajinská vláda je vedena radikálními nacionalisty a fašisty

Fakta podle USA: Ukrajinský parlament se v únoru nezměnil. Je to stejný parlament, který
byl zvolen všemi Ukrajinci, zahrnuje všechny strany existující před únorovými událostmi, včetně Strany regionů bývalého prezidenta Janukovyče. Nová vláda, která byla v parlamentu schválena drtivou většinou - a to i mnohými členy Janukovyčovy bývalé strany - se zavázala chránit práva všech Ukrajinců, včetně těch na Krymu.

Arsenij Jaceňuk hovořil v RB OSN
Zdroj: ČTK/AP/John Minchillo

9. Ruské tvrzení: Etnické menšiny čelí na Ukrajině pronásledování od fašistické vlády v Kyjevě
  
Představitelé ukrajinských Židů, stejně jako německých, českých a maďarských komunit, veřejně vyjádřili svůj pocit bezpečí pod novou kyjevskou vládou, upozorňují Spojené státy. Navíc mnoho menšinových skupin vyjádřilo obavy z pronásledování na Krymu okupovaném Rusy, což doložili pozorovatelé OBSE. 
    
10. Ruské tvrzení: Rusko nevyužívá energetiku a obchod jako zbraně proti Ukrajině 
   
Podle Ameriky je skutečnost jiná - po ruské nelegální anexi a okupaci Krymu během dvou týdnů Rusko zvýšilo Ukrajině cenu za zemní plyn o 80 procent. Navíc se snaží získat zpět 11 miliard dolarů po zrušení charkovských dohod z roku 2010. Ruské počínání hrozí prohloubit vážné ekonomické potíže, kterým Ukrajina čelí. Navíc Moskva pokračuje v omezování ukrajinského vývozu do Ruska, který tvoří významnou část ukrajinského exportu, dodává americké ministerstvo zahraničí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 3 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 2 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 5 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 6 hhodinami
Načítání...