O Ukrajině lžete, tvrdí USA. K ruským tvrzením uvádějí protiargumenty

Kyjev - Konec ukrajinské krize je zatím v nedohlednu. Nepřinesla ho ani ruská anexe Krymu, kterou Západ neuznal. Krize se teď naplno rozhořela na jihovýchodě země. Podle Spojených států se Rusko snaží ospravedlnit své protiprávní jednání na Ukrajině pomocí „propagandistické mašinérie“. Násilí podněcuje tím, že vytváří falešné hrozby, tvrdí americké ministerstvo zahraničí. Na svém webu publikovalo seznam deseti údajně nepravdivých ruských tvrzení i s protiargumentací. USA trvají kupříkladu na tom, že se na Ukrajině nacházejí ruští špioni. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to přitom dál popírá.

1. Ruské tvrzení: Na Ukrajině nejsou aktivní ruští agenti

Lavrov dnes opět jednoznačně odmítl, že by na Ukrajině působila ruská civilní nebo vojenská rozvědka. Rusko prý nezasahuje do dění na Ukrajině, jelikož by to bylo proti jeho zájmům. Podle ministra Moskva chce, aby Ukrajina zůstala jednotná - všichni občané ale musí mít stejná práva. Tomu však nevěří odborníci. „Vojenský expert Dmitrij Tymčuk hovoří o tom, že už od roku 2010 ruská rozvědka na východě Ukrajiny začala vytvářet agenturní síť a začala se připravovat na možné složitosti v tomto regionu, aby je mohla využít ke svému prospěchu,“ upozornil spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. Ukrajinské ministerstvo zahraničí už oznámilo, že je vzhledem k pronikání ruských agentů a dalším provokacím Moskvy připraveno uzavřít společné hranice.

Podle Američanů jsou fakta jasná - ukrajinské úřady v posledních týdnech zadržely více než tucet podezřelých ruských zpravodajských agentů, z nichž mnozí byli v okamžiku zatčení ozbrojeni. V prvním dubnovém týdnu měla ukrajinská vláda informace, že důstojníci GRU (ruská vojenská rozvědka) instruovali v Charkově a v Doněcku některé osoby o tom, jak organizovat protesty či jak se zmocnit vládních budov.

Dvanáctého dubna pak ozbrojení proruští bojovníci obsadili při koordinované a profesionální akci vládní budovy v šesti městech na východě Ukrajiny. Mnozí z nich měli neprůstřelné vesty, maskovací uniformy s odstraněnými identifikačními znaky a zbraně ruské výroby jako například útočné pušky AK-74 nebo ostřelovačské pušky Dragunov. Příslušníci těchto ozbrojených jednotek, z nichž někteří měli černooranžové svatojiřské stuhy připomínající oslavy ruského Dne vítězství, vztyčili ruské a separatistické vlajky na obsazených budovách a volali po referendu o odtržení a připojení k Rusku. USA upozorňují na nápadné podobnosti s Krymem.

Barack Obama, americký prezident

„Žádná propaganda na světě nemůže udělat něco dobrého z toho, o čem svět ví, že je špatné.“

2. Ruské tvrzení: Proruských demonstrací se účastní dobrovolně výhradně Ukrajinci - stejně jako na Majdanu

Podle USA je skutečnost jiná. Základem v tomto případě není ukrajinský občanský aktivismus, jako je tomu u hnutí Euromajdan, které z protestů hrstky studentských demonstrantů přerostlo v akce statisíců Ukrajinců ze všech částí země a ze všech oblastí života. Ruské internetové servery otevřeně rekrutují dobrovolníky k cestě z Ruska na Ukrajinu a k podněcování násilí. Existují důkazy, že mnozí z těchto takzvaných demonstrantů jsou placeni za svoji účast na násilnostech a nepokojích. Podle Američanů je zřejmé, že tyto incidenty nejsou spontánní, ale spíše jsou součástí dobře zorganizované ruské kampaně podněcování, separatismu a sabotáže ukrajinského státu. Ukrajinské úřady pokračují v zatýkání dobře připravených a dobře vybavených ruských provokatérů působících po celém regionu.

3. Ruské tvrzení: Separatisté na východní Ukrajině mají širokou podporu veřejnosti

Nedávné demonstrace na východní Ukrajině nemají podle Spojených států v regionu širokou
podporu. Podle průzkumu doněckého Ústavu pro sociální výzkum a politické analýzy z konce března velká většina obyvatel Doněcka (65,7 procenta) chce žít ve sjednocené Ukrajině a odmítá spojení s Ruskem. Proruské demonstrace na východní Ukrajině jsou skromné co do velikosti, zvláště ve srovnání s prosincovými majdanovskými protesty ve stejných městech, a s postupem času se zmenšují. 

„To, že jsou na východě Ukrajiny etničtí Rusové nebo rusky mluvící populace, ještě neznamená, že se ti lidé chtějí stát součástí Ruska,“ řekl politický geograf Martin Riegl z FSV UK. Podle něj byl z tohoto pohledu případ Krym výjimečný. "Historicky to bylo území
ruské. Myslím si, že ta podpora připojení k Rusku či vyhlášení nezávislosti v Doněcku či Charkově je naprosto minimální. Naprosto drtivá většina v tuto chvíli mlčí, ti lidé se asi bojí, střety na ulicích jsou velmi krvavé,„ podotkl Riegl. Prozatímní prezident Oleksandr Turčynov už dal na srozuměnou, že se úplně nebrání vyhlášení referenda o “jednotě země". Sám Riegl
si myslí, že federalizace je jedním z možných východisek z krize.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

4. Ruské tvrzení: Situace na východní Ukrajině hrozí přerůst v občanskou válku

To, co se odehrává na východní Ukrajině, by se podle USA nemohlo dít bez ruské dezinformace a provokatérů podněcujících nepokoje. Nemohlo by se to stát, kdyby nebylo velké ruské vojenské síly soustředěné na hranicích, která destabilizuje situaci svou otevřeně hrozící přítomností. V oblasti nebyly rozsáhlé protesty. Malý počet separatistů obsadil několik vládních budov ve východních městech jako Doněck, Luhansk a Slavjansk, ale nezískal významnou podporu veřejnosti. Ukrajinské úřady projevily pozoruhodnou zdrženlivost ve svém úsilí o vyřešení situace a konaly jen tehdy, když byly vyprovokovány ozbrojenci a když byla ohrožena veřejná bezpečnost. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci
v Evropě (OBSE) uvádějí, že tyto incidenty byly velmi lokální.

Martin Riegl, politický geograf

„Jestli bude napětí na východě Ukrajiny pokračovat, to záleží na strategii separatistů podporovaných Moskvou. Bylo by to logické z toho důvodu, že čím víc bude ohnisek napětí, čím víc bude zasaženo měst, tím víc se rozdrobí pozornost ukrajinských bezpečnostních složek a bude pro ně těžší situaci normalizovat.“

5. Ruské tvrzení: Ukrajinci v Doněcku odmítli nelegální vedení v Kyjevě a vytvořili nezávislou Doněckou lidovou republiku
   
Jaká jsou fakta podle Američanů? Široký a reprezentativní výběr občanské společnosti a nevládních organizací v Doněcku kategoricky odmítl vyhlášení Doněcké lidové republiky,
které učinila malá skupina separatistů okupujících regionální administrativní budovu. Stejné organizace potvrdily, že podporují prozatímní vládu a svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, upozorňuje americké ministerstvo zahraničí. 
    
6. Ruské tvrzení: Rusko nařídilo částečné stažení jednotek od ukrajinských hranic
  
Spojené státy tvrdí, že neexistují důkazy významného přesunu ruských sil od ukrajinských hranic. Jeden prapor nestačí. Odhadem 35 až 40 tisíc ruských vojáků zůstává soustředěno podél hranice a zároveň zhruba 25 tisíc se jich nachází na Krymu. Podle spolupracovníka Aktuálně.cz ruské ozbrojené síly zřejmě zůstávají, kde byly v uplynulých týdnech. Ukrajinské
zdroje prý nehovoří o tom, že by docházelo k nějaké jejich větší koncentraci. „Hovoří se o diverzních oddílech, které koordinují separatisty, ne o invazi,“ konstatoval Just.

7. Ruské tvrzení: Etničtí Rusové jsou na Ukrajině ohroženi
  
Neexistují věrohodné zprávy o ohrožení etnických Rusků na Ukrajině, konstatuje americké ministerstvo zahraničí. Průzkum International Republican Institute zveřejněný 5. dubna
zjistil, že 74 procent rusky hovořící populace na východě a jihovýchodě Ukrajiny uvádí, že „nejsou vystaveni tlaku nebo ohrožení kvůli svému jazyku“. Mezitím na Krymu se zvýšily obavy OBSE o bezpečnost menšinové populace, především etnických Ukrajinců, krymských Tatarů a dalších. Je smutné, že nejvíce ohroženi jsou ti etničtí Rusové, kteří žijí v Rusku a jsou v opozici vůči Putinovu autoritářskému režimu. Tito Rusové jsou neustále pronásledováni a hrozí jim roky vězení za jejich projevy namířené proti Putinovu pravidelnému zneužívání moci. 
    
8. Ruské tvrzení: Nová ukrajinská vláda je vedena radikálními nacionalisty a fašisty

Fakta podle USA: Ukrajinský parlament se v únoru nezměnil. Je to stejný parlament, který
byl zvolen všemi Ukrajinci, zahrnuje všechny strany existující před únorovými událostmi, včetně Strany regionů bývalého prezidenta Janukovyče. Nová vláda, která byla v parlamentu schválena drtivou většinou - a to i mnohými členy Janukovyčovy bývalé strany - se zavázala chránit práva všech Ukrajinců, včetně těch na Krymu.

Arsenij Jaceňuk hovořil v RB OSN
Zdroj: ČTK/AP/John Minchillo

9. Ruské tvrzení: Etnické menšiny čelí na Ukrajině pronásledování od fašistické vlády v Kyjevě
  
Představitelé ukrajinských Židů, stejně jako německých, českých a maďarských komunit, veřejně vyjádřili svůj pocit bezpečí pod novou kyjevskou vládou, upozorňují Spojené státy. Navíc mnoho menšinových skupin vyjádřilo obavy z pronásledování na Krymu okupovaném Rusy, což doložili pozorovatelé OBSE. 
    
10. Ruské tvrzení: Rusko nevyužívá energetiku a obchod jako zbraně proti Ukrajině 
   
Podle Ameriky je skutečnost jiná - po ruské nelegální anexi a okupaci Krymu během dvou týdnů Rusko zvýšilo Ukrajině cenu za zemní plyn o 80 procent. Navíc se snaží získat zpět 11 miliard dolarů po zrušení charkovských dohod z roku 2010. Ruské počínání hrozí prohloubit vážné ekonomické potíže, kterým Ukrajina čelí. Navíc Moskva pokračuje v omezování ukrajinského vývozu do Ruska, který tvoří významnou část ukrajinského exportu, dodává americké ministerstvo zahraničí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 13 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...