Novým německým prezidentem bude Frank-Walter Steinmeier

Nahrávám video

Dlouholetý ministr zahraničních věcí a sociální demokrat Frank-Walter Steinmeier se stane v pořadí 12. německým prezidentem. Velkou většinou hlasů byl zvolen Spolkovým shromážděním, když se pro něj vyslovilo 931 z celkového počtu 1239 volitelů. Jedenašedesátiletý Steinmeier vystřídá 19. března v úřadu Joachima Gaucka, který se v 77 letech rozhodl odejít do politického důchodu.

Vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) se na Steinmeierově kandidatuře domluvila loni v listopadu. Koaliční strany drží v obou komorách parlamentu skoro tři čtvrtiny křesel, Steinmeier byl tedy podle očekávání zvolen již v prvním kole hlasování.

Žádný z jeho protikandidátů se mu ani vzdáleně nepřiblížil. Politolog z univerzity v Kolíně nad Rýnem Christoph Butterwegge nominovaný stranou Levice dostal 128 hlasů, místopředseda Alternativy pro Německo Albrecht Glaser 42 hlasů, z německé televize známý právník Alexander Hold navržený stranou Svobodných voličů 25 hlasů. Poslední kandidát Engelbert Sonneborn, kterého nominoval jeho syn a člen sboru volitelů, satirik Martin Sonneborn, obdržel deset hlasů. Přes 100 hlasujících se zdrželo.

Steinmeier volbu, jak je v Německu zvykem, přijal. Naplňuje ho velkou radostí a respektem a dodává mu odvahy, podotkl také. Odvahu chce Německu dodávat také on. 

„Milí spoluobčané, buďme odvážní,“ vyzval Němce Steinmeier. Lidé podle něj zvláště v takto bouřlivých dobách musí bojovat za uchování svobody a demokracie ve sjednocené Evropě. „Tento základ musíme společně bránit. Není nezranitelný, ale jsem pevně přesvědčen, že je silný,“ prohlásil.

Pro ČR je nesmírně důležité, když nastupující německý prezident říká, že je pro Německo velkou poctou, když jej dnes jiné země vidí jako povzbuzení na cestě k demokracii nebo její obraně. To ne proto, že by v Německu bylo vše dobré a dokonalé, ale proto, že Německo ukázalo, že se lze poučit z historie, přijmout odpovědnost, rozlišovat mezi pravdou a lží a snažit se dělat svět trochu lepším. Takové Německo bude vždy naším spojencem a dobrým sousedem.
Lubomír Zaorálek

Pozitivní reakce

Gratulace kancléřky Angely Merkelové novému německému prezidentovi
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Volbě Steinmeiera se dostalo velmi pozitivních reakcí. Německá kancléřka a šéfka CDU Angela Merkelová je přesvědčena, že dlouholetý politik bude vynikajícím prezidentem Německa. Předseda bavorské CSU Horst Seehofer má zase za to, že si Steinmeier, který je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem Německa, v úřadu povede stejně dobře jako jeho předchůdce Gauck.

Český premiér Bohuslav Sobotka v reakci na Steinmeierovo zvolení vyzdvihl jeho postoje k evropské spolupráci i k česko-německým vztahům. Krok německých volitelů uvítal i šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek, podle něhož je Steinmeierovo zvolení zárukou rozumu a rozvážnosti. Podobně se vyjádřili i další čeští politici.

Hlasem rozumu bude Steinmeier také podle šéfky diplomacie Evropské unie Federiky Mogheriniové. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že Steinmeier svým dílem přispěje k rozvoji rusko-německých vztahů. 

Nejvyšší notář a morální autorita

Němci nevolí prezidenta přímo, ale prostřednictvím takzvaného Spolkového shromáždění. Jde o sbor volitelů složený z 630 poslanců Spolkového sněmu a stejného počtu zástupců spolkových zemí.

Role německého prezidenta je spíše reprezentativní. Na žádost spolkového sněmu jmenuje a odvolává kancléře, uzavírá mezinárodní smlouvy nebo vyhlašuje a podepisuje zákony a zastupuje zemi navenek. Většina rozhodnutí prezidenta ale musí být kontrasignována.

„Je to především reprezentační funkce, což bude pro Steinmeiera trochu obtížné, zatím hodně rozhodoval, byl vedoucím představitelem státu v zahraničních stycích,“ poznamenal Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů.

„Také se říká, že německý prezident je nejvyšší notář, stvrzuje svým podpisem všechny zákony, takže to je také důležitá funkce. Ale asi ta nejdůležitější funkce, která se vykrystalizovala během historického vývoje Německa po druhé světové válce, je to, že oslovuje morální a etické aspekty politiky jak vůči vládě, tak směrem k veřejnosti,“ dodal Handl.

5. ledna 1956 - Narodil se v západoněmeckém Detmoldu.

1974-1976 - Absolvoval vojenskou službu.

1975 - Vstoupil do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD).

1986 - Druhou státní zkouškou z práva ukončil studia práv a politologie na univerzitě v Giessenu, kde poté působil jako vědecký pracovník na katedře veřejného práva a politické vědy.

1991 - Získal doktorát a nastoupil jako referent pro mediální právo a politiku v kanceláři spolkové země Dolní Sasko. Tak se seznámil s tehdejším premiérem této země Gerhardem Schröderem. Později se stal například ředitelem Schröderova kabinetu.

1995 - Oženil se s Elke Büdenbenderovou, mají spolu dceru.

1998 - Nastoupil do funkce státního sekretáře německého kancléře, kterým se po vítězství SPD ve volbách stal Gerhard Schröder.

1999-2005 - Ředitel úřadu spolkového kancléře Gerharda Schrödera.

2005-2009 - Ministr zahraničních věcí SRN v první vládě velké koalice Angely Merkelové a od roku 2007 i vicekancléř v tomto kabinetu.

2007 - Jako šéf diplomacie ohajoval před parlamentním vyšetřovacím výborem svůj postup v případu německo-tureckého vězně Murata Kurnaze, který byl podezřelý z terorismu a několik let byl držen na americké základně Guantánamo.

2008 - Čelil podezření, že dva agenti německé zahraniční rozvědky BND působící v Bagdádu pomáhali spojeneckým jednotkám vedeným Američany během bojů za svržení režimu Saddáma Husajna v roce 2003. Steinmeier měl v té době v kancléřství na starosti právě tajné služby.

2008-2009 - Dočasný předseda SPD.

2009 - Kandidát SPD na kancléře, strana ale skončila ve volbách na druhém místě a odešla do opozice.

2009-2013 - Předseda poslaneckého klubu SPD ve Spolkovém sněmu.

2010 - Podstoupil operaci, při níž daroval své těžce nemocné manželce Elke
ledvinu.

2013 - Ocitl se v podezření, že opisoval ve své doktorské práci. Podle komise univerzity nepodváděl.

2013-2017 - Ministr zahraničí v další vládě velké koalice Angely Merkelové. Jako šéf diplomacie podepsal v roce 2015 s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem deklaraci o česko-německém strategickém dialogu, která navazuje na smlouvu o dobrém sousedství mezi Československem a Německem z roku 1992 a na česko-německou deklaraci podepsanou o pět let později.

2017 - Zvolen německým prezidentem.

Frank-Walter Steinmeier
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 16 mminutami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 3 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 5 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 5 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.