Novým německým prezidentem bude Frank-Walter Steinmeier

3 minuty
Steinmeier byl podle očekávání zvolen do funkce německého prezidenta
Zdroj: ČT24

Dlouholetý ministr zahraničních věcí a sociální demokrat Frank-Walter Steinmeier se stane v pořadí 12. německým prezidentem. Velkou většinou hlasů byl zvolen Spolkovým shromážděním, když se pro něj vyslovilo 931 z celkového počtu 1239 volitelů. Jedenašedesátiletý Steinmeier vystřídá 19. března v úřadu Joachima Gaucka, který se v 77 letech rozhodl odejít do politického důchodu.

Vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) se na Steinmeierově kandidatuře domluvila loni v listopadu. Koaliční strany drží v obou komorách parlamentu skoro tři čtvrtiny křesel, Steinmeier byl tedy podle očekávání zvolen již v prvním kole hlasování.

Žádný z jeho protikandidátů se mu ani vzdáleně nepřiblížil. Politolog z univerzity v Kolíně nad Rýnem Christoph Butterwegge nominovaný stranou Levice dostal 128 hlasů, místopředseda Alternativy pro Německo Albrecht Glaser 42 hlasů, z německé televize známý právník Alexander Hold navržený stranou Svobodných voličů 25 hlasů. Poslední kandidát Engelbert Sonneborn, kterého nominoval jeho syn a člen sboru volitelů, satirik Martin Sonneborn, obdržel deset hlasů. Přes 100 hlasujících se zdrželo.

Steinmeier volbu, jak je v Německu zvykem, přijal. Naplňuje ho velkou radostí a respektem a dodává mu odvahy, podotkl také. Odvahu chce Německu dodávat také on. 

„Milí spoluobčané, buďme odvážní,“ vyzval Němce Steinmeier. Lidé podle něj zvláště v takto bouřlivých dobách musí bojovat za uchování svobody a demokracie ve sjednocené Evropě. „Tento základ musíme společně bránit. Není nezranitelný, ale jsem pevně přesvědčen, že je silný,“ prohlásil.

Pro ČR je nesmírně důležité, když nastupující německý prezident říká, že je pro Německo velkou poctou, když jej dnes jiné země vidí jako povzbuzení na cestě k demokracii nebo její obraně. To ne proto, že by v Německu bylo vše dobré a dokonalé, ale proto, že Německo ukázalo, že se lze poučit z historie, přijmout odpovědnost, rozlišovat mezi pravdou a lží a snažit se dělat svět trochu lepším. Takové Německo bude vždy naším spojencem a dobrým sousedem.
Lubomír Zaorálek

Pozitivní reakce

Gratulace kancléřky Angely Merkelové novému německému prezidentovi
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Volbě Steinmeiera se dostalo velmi pozitivních reakcí. Německá kancléřka a šéfka CDU Angela Merkelová je přesvědčena, že dlouholetý politik bude vynikajícím prezidentem Německa. Předseda bavorské CSU Horst Seehofer má zase za to, že si Steinmeier, který je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem Německa, v úřadu povede stejně dobře jako jeho předchůdce Gauck.

Český premiér Bohuslav Sobotka v reakci na Steinmeierovo zvolení vyzdvihl jeho postoje k evropské spolupráci i k česko-německým vztahům. Krok německých volitelů uvítal i šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek, podle něhož je Steinmeierovo zvolení zárukou rozumu a rozvážnosti. Podobně se vyjádřili i další čeští politici.

Hlasem rozumu bude Steinmeier také podle šéfky diplomacie Evropské unie Federiky Mogheriniové. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že Steinmeier svým dílem přispěje k rozvoji rusko-německých vztahů. 

Nejvyšší notář a morální autorita

Němci nevolí prezidenta přímo, ale prostřednictvím takzvaného Spolkového shromáždění. Jde o sbor volitelů složený z 630 poslanců Spolkového sněmu a stejného počtu zástupců spolkových zemí.

Role německého prezidenta je spíše reprezentativní. Na žádost spolkového sněmu jmenuje a odvolává kancléře, uzavírá mezinárodní smlouvy nebo vyhlašuje a podepisuje zákony a zastupuje zemi navenek. Většina rozhodnutí prezidenta ale musí být kontrasignována.

„Je to především reprezentační funkce, což bude pro Steinmeiera trochu obtížné, zatím hodně rozhodoval, byl vedoucím představitelem státu v zahraničních stycích,“ poznamenal Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů.

„Také se říká, že německý prezident je nejvyšší notář, stvrzuje svým podpisem všechny zákony, takže to je také důležitá funkce. Ale asi ta nejdůležitější funkce, která se vykrystalizovala během historického vývoje Německa po druhé světové válce, je to, že oslovuje morální a etické aspekty politiky jak vůči vládě, tak směrem k veřejnosti,“ dodal Handl.

5. ledna 1956 - Narodil se v západoněmeckém Detmoldu.

1974-1976 - Absolvoval vojenskou službu.

1975 - Vstoupil do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD).

1986 - Druhou státní zkouškou z práva ukončil studia práv a politologie na univerzitě v Giessenu, kde poté působil jako vědecký pracovník na katedře veřejného práva a politické vědy.

1991 - Získal doktorát a nastoupil jako referent pro mediální právo a politiku v kanceláři spolkové země Dolní Sasko. Tak se seznámil s tehdejším premiérem této země Gerhardem Schröderem. Později se stal například ředitelem Schröderova kabinetu.

1995 - Oženil se s Elke Büdenbenderovou, mají spolu dceru.

1998 - Nastoupil do funkce státního sekretáře německého kancléře, kterým se po vítězství SPD ve volbách stal Gerhard Schröder.

1999-2005 - Ředitel úřadu spolkového kancléře Gerharda Schrödera.

2005-2009 - Ministr zahraničních věcí SRN v první vládě velké koalice Angely Merkelové a od roku 2007 i vicekancléř v tomto kabinetu.

2007 - Jako šéf diplomacie ohajoval před parlamentním vyšetřovacím výborem svůj postup v případu německo-tureckého vězně Murata Kurnaze, který byl podezřelý z terorismu a několik let byl držen na americké základně Guantánamo.

2008 - Čelil podezření, že dva agenti německé zahraniční rozvědky BND působící v Bagdádu pomáhali spojeneckým jednotkám vedeným Američany během bojů za svržení režimu Saddáma Husajna v roce 2003. Steinmeier měl v té době v kancléřství na starosti právě tajné služby.

2008-2009 - Dočasný předseda SPD.

2009 - Kandidát SPD na kancléře, strana ale skončila ve volbách na druhém místě a odešla do opozice.

2009-2013 - Předseda poslaneckého klubu SPD ve Spolkovém sněmu.

2010 - Podstoupil operaci, při níž daroval své těžce nemocné manželce Elke
ledvinu.

2013 - Ocitl se v podezření, že opisoval ve své doktorské práci. Podle komise univerzity nepodváděl.

2013-2017 - Ministr zahraničí v další vládě velké koalice Angely Merkelové. Jako šéf diplomacie podepsal v roce 2015 s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem deklaraci o česko-německém strategickém dialogu, která navazuje na smlouvu o dobrém sousedství mezi Československem a Německem z roku 1992 a na česko-německou deklaraci podepsanou o pět let později.

2017 - Zvolen německým prezidentem.

Frank-Walter Steinmeier
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 6 mminutami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 1 hhodinou

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 9 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 10 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 15 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 19 hhodinami
Načítání...