Novým německým prezidentem bude Frank-Walter Steinmeier

3 minuty
Steinmeier byl podle očekávání zvolen do funkce německého prezidenta
Zdroj: ČT24

Dlouholetý ministr zahraničních věcí a sociální demokrat Frank-Walter Steinmeier se stane v pořadí 12. německým prezidentem. Velkou většinou hlasů byl zvolen Spolkovým shromážděním, když se pro něj vyslovilo 931 z celkového počtu 1239 volitelů. Jedenašedesátiletý Steinmeier vystřídá 19. března v úřadu Joachima Gaucka, který se v 77 letech rozhodl odejít do politického důchodu.

Vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) se na Steinmeierově kandidatuře domluvila loni v listopadu. Koaliční strany drží v obou komorách parlamentu skoro tři čtvrtiny křesel, Steinmeier byl tedy podle očekávání zvolen již v prvním kole hlasování.

Žádný z jeho protikandidátů se mu ani vzdáleně nepřiblížil. Politolog z univerzity v Kolíně nad Rýnem Christoph Butterwegge nominovaný stranou Levice dostal 128 hlasů, místopředseda Alternativy pro Německo Albrecht Glaser 42 hlasů, z německé televize známý právník Alexander Hold navržený stranou Svobodných voličů 25 hlasů. Poslední kandidát Engelbert Sonneborn, kterého nominoval jeho syn a člen sboru volitelů, satirik Martin Sonneborn, obdržel deset hlasů. Přes 100 hlasujících se zdrželo.

Steinmeier volbu, jak je v Německu zvykem, přijal. Naplňuje ho velkou radostí a respektem a dodává mu odvahy, podotkl také. Odvahu chce Německu dodávat také on. 

„Milí spoluobčané, buďme odvážní,“ vyzval Němce Steinmeier. Lidé podle něj zvláště v takto bouřlivých dobách musí bojovat za uchování svobody a demokracie ve sjednocené Evropě. „Tento základ musíme společně bránit. Není nezranitelný, ale jsem pevně přesvědčen, že je silný,“ prohlásil.

Pro ČR je nesmírně důležité, když nastupující německý prezident říká, že je pro Německo velkou poctou, když jej dnes jiné země vidí jako povzbuzení na cestě k demokracii nebo její obraně. To ne proto, že by v Německu bylo vše dobré a dokonalé, ale proto, že Německo ukázalo, že se lze poučit z historie, přijmout odpovědnost, rozlišovat mezi pravdou a lží a snažit se dělat svět trochu lepším. Takové Německo bude vždy naším spojencem a dobrým sousedem.
Lubomír Zaorálek

Pozitivní reakce

Gratulace kancléřky Angely Merkelové novému německému prezidentovi
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Volbě Steinmeiera se dostalo velmi pozitivních reakcí. Německá kancléřka a šéfka CDU Angela Merkelová je přesvědčena, že dlouholetý politik bude vynikajícím prezidentem Německa. Předseda bavorské CSU Horst Seehofer má zase za to, že si Steinmeier, který je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem Německa, v úřadu povede stejně dobře jako jeho předchůdce Gauck.

Český premiér Bohuslav Sobotka v reakci na Steinmeierovo zvolení vyzdvihl jeho postoje k evropské spolupráci i k česko-německým vztahům. Krok německých volitelů uvítal i šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek, podle něhož je Steinmeierovo zvolení zárukou rozumu a rozvážnosti. Podobně se vyjádřili i další čeští politici.

Hlasem rozumu bude Steinmeier také podle šéfky diplomacie Evropské unie Federiky Mogheriniové. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že Steinmeier svým dílem přispěje k rozvoji rusko-německých vztahů. 

Nejvyšší notář a morální autorita

Němci nevolí prezidenta přímo, ale prostřednictvím takzvaného Spolkového shromáždění. Jde o sbor volitelů složený z 630 poslanců Spolkového sněmu a stejného počtu zástupců spolkových zemí.

Role německého prezidenta je spíše reprezentativní. Na žádost spolkového sněmu jmenuje a odvolává kancléře, uzavírá mezinárodní smlouvy nebo vyhlašuje a podepisuje zákony a zastupuje zemi navenek. Většina rozhodnutí prezidenta ale musí být kontrasignována.

„Je to především reprezentační funkce, což bude pro Steinmeiera trochu obtížné, zatím hodně rozhodoval, byl vedoucím představitelem státu v zahraničních stycích,“ poznamenal Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů.

„Také se říká, že německý prezident je nejvyšší notář, stvrzuje svým podpisem všechny zákony, takže to je také důležitá funkce. Ale asi ta nejdůležitější funkce, která se vykrystalizovala během historického vývoje Německa po druhé světové válce, je to, že oslovuje morální a etické aspekty politiky jak vůči vládě, tak směrem k veřejnosti,“ dodal Handl.

5. ledna 1956 - Narodil se v západoněmeckém Detmoldu.

1974-1976 - Absolvoval vojenskou službu.

1975 - Vstoupil do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD).

1986 - Druhou státní zkouškou z práva ukončil studia práv a politologie na univerzitě v Giessenu, kde poté působil jako vědecký pracovník na katedře veřejného práva a politické vědy.

1991 - Získal doktorát a nastoupil jako referent pro mediální právo a politiku v kanceláři spolkové země Dolní Sasko. Tak se seznámil s tehdejším premiérem této země Gerhardem Schröderem. Později se stal například ředitelem Schröderova kabinetu.

1995 - Oženil se s Elke Büdenbenderovou, mají spolu dceru.

1998 - Nastoupil do funkce státního sekretáře německého kancléře, kterým se po vítězství SPD ve volbách stal Gerhard Schröder.

1999-2005 - Ředitel úřadu spolkového kancléře Gerharda Schrödera.

2005-2009 - Ministr zahraničních věcí SRN v první vládě velké koalice Angely Merkelové a od roku 2007 i vicekancléř v tomto kabinetu.

2007 - Jako šéf diplomacie ohajoval před parlamentním vyšetřovacím výborem svůj postup v případu německo-tureckého vězně Murata Kurnaze, který byl podezřelý z terorismu a několik let byl držen na americké základně Guantánamo.

2008 - Čelil podezření, že dva agenti německé zahraniční rozvědky BND působící v Bagdádu pomáhali spojeneckým jednotkám vedeným Američany během bojů za svržení režimu Saddáma Husajna v roce 2003. Steinmeier měl v té době v kancléřství na starosti právě tajné služby.

2008-2009 - Dočasný předseda SPD.

2009 - Kandidát SPD na kancléře, strana ale skončila ve volbách na druhém místě a odešla do opozice.

2009-2013 - Předseda poslaneckého klubu SPD ve Spolkovém sněmu.

2010 - Podstoupil operaci, při níž daroval své těžce nemocné manželce Elke
ledvinu.

2013 - Ocitl se v podezření, že opisoval ve své doktorské práci. Podle komise univerzity nepodváděl.

2013-2017 - Ministr zahraničí v další vládě velké koalice Angely Merkelové. Jako šéf diplomacie podepsal v roce 2015 s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem deklaraci o česko-německém strategickém dialogu, která navazuje na smlouvu o dobrém sousedství mezi Československem a Německem z roku 1992 a na česko-německou deklaraci podepsanou o pět let později.

2017 - Zvolen německým prezidentem.

Frank-Walter Steinmeier
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 19 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...