Nové sídlo NATO se představuje: obří ultramoderní zelená budova prošpikovaná kamerami

V Bruselu se schyluje k velkému stěhování, v těchto dnech se totiž dokončuje nové sídlo Severoatlantické aliance za víc než miliardu eur. Ultramoderní budova využívá zelené technologie a kromě kanceláří nabízí zaměstnancům také kurty, plavecký bazén nebo tělocvičny. Ostrahu budovy pak řídí moderní počítačový systém, který využívá přes 1000 bezpečnostních kamer. Jenže právě kvůli němu nabralo stěhování další zpoždění a stavba se také prodražuje. Do nového sídla se nyní stěhuje generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, veškerý další personál bude následovat až 15. června.

Stávající sídlo Severoatlantické aliance bylo postaveno už v roce 1967, od té doby ovšem NATO značně nabobtnalo. Počet členských zemí se skoro zdvojnásobil, Černá Hora se loni stala už 29. členem Aliance. V centrále NATO navíc otevřela své diplomatické mise řada partnerských zemí. Pětina kanceláří tak byla v posledních letech rozeseta různě po Bruselu.

Nové sídlo mohlo kvůli bojkotu USA vyrůstat v Praze

Proto se už na summitu v roce 1999 rozhodlo o výstavbě nového sídla, a chvíli to vypadalo, že by mohla být ve hře i Praha. USA totiž pohrozily bojkotem bruselské centrály kvůli zákonu, na jehož základě šlo u belgických soudů podávat žaloby na kohokoli ve světě kvůli válečným zločinům nebo zločinům proti lidskosti a řada amerických politiků či generálů byla takto z různých stran obviňována.

Jako alternativy Bruselu se pak podle interního sdělení nejmenovaného belgického diplomata z NATO ozvaly právě Praha a také Varšava, Budapešť či Barcelona.

Belgická vláda ale problém zažehnala: ve snaze zachránit příjmy z NATO i tisíce pracovních míst ustupovala na celé čáře. Zmiňovaný zákon dvakrát mírnila a nakonec navrhla jeho omezení pouze na belgické občany. V případě stěhování sídla NATO totiž hrozil také odchod Vrchního velitelství ozbrojených sil NATO v Evropě (SHAPE), které působí nedaleko belgického Monsu.

Architektonickou soutěž na nové sídlo v Bruselu nakonec v roce 2004 vyhrála architektonická kancelář Assar Architects, hlavním autorem návrhu byl Jo Palma. „Bylo třeba přijít s budovou, která je vysoce zabezpečená, komfortní, funkční a ultramoderní, s pokročilými prvky pro komunikaci a informační technologie,“ uváděli ke stavbě její autoři.

Půdorys budovy připomíná prsty sepnutých rukou – tento tvar má symbolizovat alianční jednotu a spolupráci. Komplikovaná budova má celkem osm masivních křídel napojených na velkou centrální prostoru označovanou jako „agora“.

  • Nová budova nabízí plochu 254 tisíc metrů čtverečních
  • Prosklená okna zabírají 72 tisíc metrů čtverečních
  • Sídlo Aliance pojme až 4500 zaměstnanců či návštěníků
  • V budově se nachází 18 konferenčních místností
  • Sedm kanceláří je vybaveno zařízením pro virtuální realitu
  • Devadesát procent vody pro splachování či zavlažování má pokrýt dešťová voda
  • Náklady na výstavbu by neměly převýšit 1,17 miliardy eur (30,5 mld. Kč)

Nové sídlo NATO je obrovské, nabízí plochu více než 254 tisíc metrů čtverečních. Dovnitř by mělo vejít zhruba 1500 diplomatů i dalšího personálů, který patří k zastoupení členských zemí. Vedle toho i pro 1700 vojenských a civilních pracovníků samotné Aliance, dalších 800 lidí pracujících v různých agenturách NATO i pro zhruba 500 návštěvníků každý den.

Zelené technologie i důraz na zabezpečení

Nová budova využívá ekologické technologie: k topení i chlazení využívá takzvané zemní výměníky tepla, které v létě udržují chladnější vzduch a v zimě naopak teplejší. Devadesát procent vody určené k zavlažování i k hygienickým účelům má být recyklovaná dešťová voda.

 Díky speciálnímu izolačnímu sklu zase dochází k úspoře energie, velké prosklené plochy navíc zvyšují přísun přirozeného světla, což vede k dalším úsporám. Nové sídlo má být ekologičtější i z toho důvodu, že budou mít zaměstnanci snadný přístup na veřejnou hromadnou dopravu, využívání telekonferencí pak má omezit cestování.

Uvnitř najdou zaměstnanci nejen kanceláře a konferenční místnosti, využívat mohou také kurty, tělocvičny, plavecký bazén i různé restaurace a obchody. Budova má také několik stupňů bezpečnostního zajištění – nejnižší se týká tiskového střediska či restaurací, nejzabezpečenější je západní část s jednacím sálem, kde se mají scházet šéfové států a vlád aliančních zemí.

Jednací sál patří mezi nejvíc zabezpečené místnosti
Zdroj: www.assar.com

Jenže komplikované počítačové sítě stály podle diplomatů i za protahováním výstavby a jejím prodražováním. Konkrétním důvodem byl problém s novým počítačovým systémem, který má podle informací z NATO řídit nejen veškerou elektronickou komunikaci, ale rovněž ostrahu budov. Tento systém má ústředí Aliance ochránit před možnými teroristickými a kybernetickými útoky: mimo jiné zahrnuje přes 1000 kamer a systémů vstupní kontroly, které jsou schopné rozpoznávat oční duhovky.

Kvůli technickým potížím tak padl plán na stěhování do konce roku 2017 a Severoatlantická aliance musela měnit časový rozvrh stěhování. Původně měla být přitom budova hotová ještě o dva roky dříve. Odklad podle agentury DPA znamená i zvýšení nákladů: schválený horní limit 1,12 miliardy eur (asi 29,3 miliardy korun) tak bude o víc než miliardu korun překročen. 

  • Část berlínské zdi, která za studené války rozdělovala německé hlavní město, připomíná nedaleko nového sídla Aliance někdejší rozdělení Evropy.
  • Část konstrukce zřícených mrakodrapů Světového obchodního střediska (WTC) zase upomíná na jedinou událost, v jejímž důsledku zatím NATO reagovalo podle svého nejdůležitějšího pravidla „všichni za jednoho“. Pátý článek Washingtonské smlouvy o tom, že útok na jeden členský stát je útokem na všechny, byl zatím využit jen v reakci na teroristické útoky 11. září 2001 ve Spojených státech.
  • Na prostranství před novou budovu se už také přestěhoval symbol NATO: čtyřcípá hvězda, která zdobila vstup do dosavadních aliančních prostor.