Oslo - Norsko si připomíná dva roky od masakru na ostrově Utöya. Extremista Anders Breivik tam tehdy zastřelil 69 lidí, dalších osm zabil nastraženými bombami v Oslu. Loni si masakr připomínalo celé Norsko a podobné to je i letos. Součástí vzpomínkových akcí je bohoslužba na památku zemřelých v katedrále v Oslu a uctění obětí na ostrově Utöya. Premiér Jens Stoltenberg položil věnec v místě, kde terorista odpálil největší bombu.
Dvaadvacátý červenec 2011 dnes platí za jedno z nejtemnějších dat v historii Norska. První dějství obstaraly bomby nastražené u vládních budov v centru Osla. A několik hodin potom přišel ještě silnější úder střelnými zbraněmi na nedalekém ostrově Utöya. Extremista Anders Breivik zabil dohromady 77 lidí a přes 300 dalších zranil. „Někdy mám sny, že mě někdo hledá, a musím utíkat, přitom slyším střelbu. Ten zážitek mi zůstane v hlavě navždy,“ řekla jedna z přeživších Frida Stensrudová.
Premiér Stoltenberg v projevu vyzval občany, aby pokračovali v boji proti všem formám extremismu. „Myslíme na ty, kteří byli zraněni a na jejich příbuzné. Nikdy se nesmíme vzdát našich hodnot na úkor teroru. Odpovědí na násilí je ještě větší otevřenost, více demokracie, ale nikdy ne naivita. To je moje odpověď,“ prohlásil Stoltenberg.
V projevu reagoval na kritiku, že se Norsko příliš zaměřilo na údajně špatnou reakci policie a armády na útoky a méně se již věnuje diskusi o Breivikově ideologii namířené proti muslimům a přistěhovalcům obecně. „Potřebujeme obojí. Potřebujeme bezpečnost, ale také otevřenou společnost, která se nestane živnou půdou extremismu,“ řekl premiér. Dodal přitom, že bedlivě sleduje rozmach krajně pravicových populistických hnutí v Evropě, který je podle něj poháněn „zoufalstvím“ ve stávajícím finančním ovzduší.
Útoky z léta 2011 si Norové připomínají na obou místech, kde Anders Breivik vraždil – ostrově Utöya i v osloské vládní čtvrti. Sociálnědemokratická mládež, na jejíž prázdninový tábor Breivik předloni útočil, uspořádá vzpomínkové akce i na dalších místech. Naposled bude „vzpomínat“ také kemp na Utöye, kde se chystá velká rekonstrukce, upozornil spolupracovník České televize Yngvar Brenna. Upozornil ovšem, že po dvou letech začíná odkaz Breivikových útoků dostávat i jinou podobu – vládní sociální demokraté se snaží jejich odkaz využívat při prosazování své politiky a umlčování kritických hlasů.
Stoltenberg se také vyjádřil k zadržení norského neonacisty ve Francii z minulého týdne. Hudebník Kristian Vikernes, který byl v mládí odsouzen k 21 letům vězení za zavraždění jednoho z členů své kapely, se netají svým obdivem k Breivikovi a na internetu zveřejňuje xenofobní, hlavně protižidovské texty. „Musíme se distancovat od extremismu. Měli bychom respektovat různé názory, ale nikdy nemůžeme přijmout, když se nějaký člověk povyšuje nad zákony a když si osobuje právo na život druhých ve jménu svého boha a svých hodnot,“ uvedl Stoltenberg.
Breivik útočil kvůli politice, na ostrově se totiž tehdy konal tábor sociálnědemokratické mládeže, kde bylo asi 650 lidí. Podle jeho vidění světa levicová strana ohrožuje Evropu svým vstřícným postojem k imigrantům. I kvůli tomu se soud s Breivikem zařadil mezi nejostřeji sledované světové události. Verdikt padl vloni v srpnu. Breivik dostal nejvyšší možný trest, který může být opakovaně prodlužován až do jeho smrti.
„Neuznávám tento soud, protože získal mandát od politických stran, které podporují multikulturalismus,“ vyjádřil se Breivik k verdiktu. Podle norské vlády Breivik se svým plánem neuspěl, národ se mu prý rozdělit nepodařilo.
