Stockholm - Letošní Nobelovu cenu míru získal někdejší finský prezident Martti Ahtisaari. Výbor pro udělování cen dnes ve Stockholmu ocenil jeho více než třicetileté politické působení, během kterého přispěl k řešení mezinárodních konfliktů. Ahtisaari se podílel na mírovém úsilí OSN v Jugoslávii, mimo jiné byl i vyslancem Evropské unie pro Kosovo. V různých mezinárodních krizích získal pověst obratného a neutrálního zprostředkovatele.
Nobelovu cenu míru dostal někdejší finský prezident Ahtisaari
„Přirozeně jsem vděčný a velmi potěšen tímto rozhodnutím,“ uvedl Ahtisaari pro norský veřejnoprávní rozhlas.
Ahtisaari se narodil v roce 1937 v Rusku. Od sedmdesátých let pracuje pro OSN. V diplomatických kruzích se poprvé zviditelnil během své práce v Namibii. Zde jako zástupce OSN vedl jednání o nezávislosti této země na JAR. Namibie samostatnosti dosáhla roku 1990. On sám považuje toto období za svůj vůbec největší diplomatický úspěch.
Ahtisaariho kosovská mise
Byl také generálním tajemníkem OSN pro administrativu a řízení. Podílel se na rozvojových programech OSN v Africe, Asii a Latinské Americe. V devadesátých letech se stal vedoucím pracovní skupiny OSN pro Bosnu a Hercegovinu. Stal se také velvyslancem Evropské unie pro Kosovo.
Během svého působení v Kosovu přiměl Slobodana Miloševiče k tomu, aby přijal podmínky Severoatlantické aliance k ukončení bojů v Kosovu. Díky tomu se jméno Ahtisaariho již několikrát objevilo mezi možnými kandidáty na Nobelovu cenu míru.
K otázce Kosova se Ahtisaari letos znovu vrátil, když jako velvyslanec EU navrhoval nezávislost pro kosovské Srby. Tato Ahtisaariho mise je však podle redaktora deníku E15 Martina Ježka sporná, protože se finskému diplomatovi nepodařilo původní plán. Tato bývalá srbská provincie nicméně samostatnost bez podpory mezinárodní politické scény vyhlásila. Někteří odborníci mají za to, že se tak stalo podle Ahtisaariho původního návrhu.
„Nelze se vracet do minulosti, Kosovo je nyní nezávislé a bude hledat členství v mezinárodních finančních institucích. Jeho prioritou je zlepšit především ekonomiku,“ uvedl dnes Ahtisaari.
V roce 2005 se Ahtisaari zasloužil také o mírovou smlouvu mezi vládou Indonésie a indonéskou odštěpeneckou provincií Aceh, čímž po třiceti letech skončily boje mezi povstalci a vládou. Někdejší učitel na základní škole se po odchodu do diplomacie angažoval také v Severním Irsku, Iráku i Africe.
Magne Bondevik o Ahtisaarim:
„Síla slov je pro něj víc než síla zbraní. Lidi z různých stran konfliktu dokáže dostat k jednomu stolu.“
Ahtisaari je víc světovým než finským politikem
V roce 1994 byl zvolen finským prezidentem, v úřadu strávil šest let. Ahtisaari byl první prezident v historii Finska zvolený přímým hlasováním. Je jednoznačným zastáncem vstupu Finska do Evropské unie. I když pracuje zejména v zahraničních politických kruzích, je ve Finsku velmi populární. Přesto je ale znám spíš jako diplomat zabývající se zahraničními problémy.
Jednasedmdesátiletý Ahtisaari také vede mnoho mezinárodních institucí a projektů bojujících za mír, demokracii a řešení světových konfliktů. Letos uspěl v konkurenci více favorizovaných kandidátů na Nobelovu cenu, mezi nimiž byla například kolumbijská politička Ingrid Bétancourtová nebo vůdce zimbabwské opozice Morgan Tsvangirai. „Síla slov je pro něj víc než síla zbraní. Lidi z různých stran konfliktu dokáže dostat k jednomu stolu,“ řekl o Ahtisaarim bývalý norský premiér Kjell Magne Bondevik.
GALERIE
Martti Ahtisaari a Slobodan Milosević