Nobelovu cenu míru dostal někdejší finský prezident Ahtisaari

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu míru získal někdejší finský prezident Martti Ahtisaari. Výbor pro udělování cen dnes ve Stockholmu ocenil jeho více než třicetileté politické působení, během kterého přispěl k řešení mezinárodních konfliktů. Ahtisaari se podílel na mírovém úsilí OSN v Jugoslávii, mimo jiné byl i vyslancem Evropské unie pro Kosovo. V různých mezinárodních krizích získal pověst obratného a neutrálního zprostředkovatele.

„Přirozeně jsem vděčný a velmi potěšen tímto rozhodnutím,“ uvedl Ahtisaari pro norský veřejnoprávní rozhlas.

Ahtisaari se narodil v roce 1937 v Rusku. Od sedmdesátých let pracuje pro OSN. V diplomatických kruzích se poprvé zviditelnil během své práce v Namibii. Zde jako zástupce OSN vedl jednání o nezávislosti této země na JAR. Namibie samostatnosti dosáhla roku 1990. On sám považuje toto období za svůj vůbec největší diplomatický úspěch.

Ahtisaariho kosovská mise

Byl také generálním tajemníkem OSN pro administrativu a řízení. Podílel se na rozvojových programech OSN v Africe, Asii a Latinské Americe.  V devadesátých letech se stal vedoucím pracovní skupiny OSN pro Bosnu a Hercegovinu. Stal se také velvyslancem Evropské unie pro Kosovo.

Během svého působení v Kosovu přiměl Slobodana Miloševiče k tomu, aby přijal podmínky Severoatlantické aliance k ukončení bojů v Kosovu. Díky tomu se jméno Ahtisaariho již několikrát objevilo mezi možnými kandidáty na Nobelovu cenu míru.

K otázce Kosova se Ahtisaari letos znovu vrátil, když jako velvyslanec EU navrhoval nezávislost pro kosovské Srby. Tato Ahtisaariho mise je však podle redaktora deníku E15 Martina Ježka sporná, protože se finskému diplomatovi nepodařilo původní plán. Tato bývalá srbská provincie nicméně samostatnost bez podpory mezinárodní politické scény vyhlásila. Někteří odborníci mají za to, že se tak stalo podle Ahtisaariho původního návrhu.  

„Nelze se vracet do minulosti, Kosovo je nyní nezávislé a bude hledat členství v mezinárodních finančních institucích. Jeho prioritou je zlepšit především ekonomiku,“ uvedl dnes Ahtisaari.

V roce 2005 se Ahtisaari zasloužil také o mírovou smlouvu mezi vládou Indonésie a indonéskou odštěpeneckou provincií Aceh, čímž po třiceti letech skončily boje mezi povstalci a vládou. Někdejší učitel na základní škole se po odchodu do diplomacie angažoval také v Severním Irsku, Iráku i Africe.

Magne Bondevik o Ahtisaarim:

„Síla slov je pro něj víc než síla zbraní. Lidi z různých stran konfliktu dokáže dostat k jednomu stolu.“

Ahtisaari je víc světovým než finským politikem

V roce 1994 byl zvolen finským prezidentem, v úřadu strávil šest let. Ahtisaari byl první prezident v historii Finska zvolený přímým hlasováním. Je jednoznačným zastáncem vstupu Finska do Evropské unie. I když pracuje zejména v zahraničních politických kruzích, je ve Finsku velmi populární. Přesto je ale znám spíš jako diplomat zabývající se zahraničními problémy.

Jednasedmdesátiletý Ahtisaari také vede mnoho mezinárodních institucí a projektů bojujících za mír, demokracii a řešení světových konfliktů. Letos uspěl v konkurenci více favorizovaných kandidátů na Nobelovu cenu, mezi nimiž byla například kolumbijská politička Ingrid Bétancourtová nebo vůdce zimbabwské opozice Morgan Tsvangirai. „Síla slov je pro něj víc než síla zbraní. Lidi z různých stran konfliktu dokáže dostat k jednomu stolu,“ řekl o Ahtisaarim bývalý norský premiér Kjell Magne Bondevik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump a saúdský princ podepsali investiční dohodu za stovky miliard dolarů

Prezident USA Donald Trump přiletěl do Rijádu, kde zahájil cestu po zemích Perského zálivu: Saúdské Arábii, Kataru a Spojených arabských emirátech. Cílem jeho návštěvy jsou zejména obchodní dohody a jednání o obřích investicích těchto zemí do americké ekonomiky. Odpoledne Bílý dům oznámil, že byla se Saúdskou Arábií podepsána dohoda zahrnující zakázky za stovky miliard dolarů. Očekává se ale i jednání o válce v Gaze, v níž se Washington s Katarem a Egyptem snaží zprostředkovat příměří, či rozhovory o Íránu nebo Sýrii. Trump avizoval „převratné“ oznámení.
10:30Aktualizovánopřed 43 mminutami

Dříve byl „ostrovem míru“. Teď je Ekvádor hlavní branou kokainu do Evropy

Ekvádor byl dříve považován za jednu z nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky a přezdívalo se mu „ostrov míru“. Země sevřená mezi dvěma největšími producenty kokainu na světě, Kolumbií a Peru, se ale v posledních letech proměnila z tranzitního bodu v klíčový logistický uzel hlavní pašerácké trasy kokainu do Evropy. Nárůst násilí přiměl prezidenta Daniela Nobou v roce 2024 k vyhlášení výjimečného stavu a zahájení války proti drogovým kartelům. Na pašování drog do Evropy se přitom nepodílí jen tamní gangy či mexické drogové kartely, ale také albánská mafie.
před 1 hhodinou

EU zpřísní protiruské sankce, pokud se do týdne nepokročí k míru, hrozí Merz

Evropská unie zpřísní protiruské sankce, pokud do konce týdne nepokročí jednání o ukončení války na Ukrajině, řekl v úterý německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj je na tahu v jednáních o konci války výhradně Rusko. Případné nové sankce proti režimu Vladimira Putina by se týkaly energetického sektoru a finančního trhu. Představitelé EU hrozili jejich zpřísněním už v případě, že Rusko nepřistoupí na návrh třicetidenního příměří, které mělo začít platit od pondělí.
15:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
před 1 hhodinou

Albánský premiér Rama míří k jasnému vítězství ve volbách

Albánský premiér Edi Rama se nejspíše počtvrté stane premiérem. Po sečtení 94 procent okrsků to naznačují výsledky z nedělních parlamentních voleb, v nichž jeho Socialistická strana (PS) zatím získala 52 procent hlasů, zatímco opoziční Demokratická strana (PD) 34 procent. Napsala to agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Britská policie zadržela podezřelého ze zapálení domu premiéra Starmera

Britská policie zadržela v úterý nad ránem muže podezřelého ze založení požáru v londýnském domě, který patří premiéru Keiru Starmerovi. Policisté z protiteroristického oddělení vyšetřují jednadvacetiletého muže kvůli podezření ze žhářství s úmyslem ohrozit život, informují agentury. Starmer bydlel v domě v severolondýnské čtvrti Camden do chvíle, než se loni v červenci stal ministerským předsedou a přestěhoval se do premiérského bytu v Downing Street 10.
před 6 hhodinami

Japonští „kravaťáci“ sdílí radost z roztleskávání

Mění činnost, dresscode však ne. Členové japonské akrobatické skupiny Cheer Re-Man’s přes týden pracují v kancelářích, po víkendech se ale scházejí u netradičního koníčku – roztleskávání. Svou vášeň sdílí i s ostatními, když nedávno úspěšně působili v britské talentové soutěži nebo při veřejném vystoupení v Tokiu.
před 6 hhodinami

Kandidátku na starostku na jihu Mexika v přímém přenosu zastřelili

V mexickém státě Veracruz zastřelili během volební kampaně kandidátku na starostku a tři další lidi. Útok se stal v neděli a v pondělí ho potvrdila i mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová, podle níž zatím není jasný motiv činu. Zavražděná kandidátka patřila k vládní straně Morena. Podle agentury AP jde už o druhého zavražděného kandidáta před červnovými volbami ve státě Veracruz.
před 6 hhodinami
Načítání...