Nizozemsko radikálně omezí těžbu plynu, obyvatele trápí častá zemětřesení

Nahrávám video

Zemní plyn je pro Nizozemsko zlatá žíla, pro některé obyvatele ale představuje noční můru. Těžba totiž vede k přibývajícím zemětřesením. Po otřesech o síle 3,4 stupně ze začátku ledna rozhodla tamní vláda o radikálním snížení spotřeby paliva do čtyř let. Později se mají vrty zastavit úplně.

Těžba zemního plynu straší Nizozemce, kteří žijí nad ložisky na severu země. Lidé musejí domy kvůli častým otřesům posilovat v základech, nebo je dokonce nechávají zdemolovat. Poničeny byly i historické památky.

„Zamilovala jsem si tohle místo. Moc se mi líbilo. O zemětřesení jsem nic nevěděla, nikdo to nevěděl,“ podotkla obyvatelka nizozemské provincie Groningen Nienke Bastiaansová. 

O stinné stránce těžby se vědělo od 90. let

V Groningenu leží jedno z největších nalezišť plynu na světě, těžit se tu začalo v roce 1963. Tlak na pískovec ale způsobuje stále častější zemětřesení. Spojitost s otřesy se sice potvrdila už v 90. letech, vrtat se ovšem nepřestalo.

Těžba plynu v Groningenu
Zdroj: ČT24

Nizozemí na těžbě dosud vydělalo 265 miliard eur, do budoucna ale o peníze přijde. Sílící demonstrace místních obyvatel vedly už před čtyřmi lety k nepatrnému snížení produkce, radikální změnu ale spustily až lednové otřesy, které byly v zemi nejsilnější za pět let.

Čtyřletý deadline na konec používání zdejšího plynu se týká celkem 200 nizozemských firem. „Vláda chce spotřebu ukončit rychleji. Tak, aby do roku 2022 velcí průmysloví zákazníci nepoužívali plyn z Groningenu,“ zdůraznil nizozemský ministr hospodářství Eric Wiebes.

„Tak trochu jsme zlenivěli, protože pokaždé, když chceme něco změnit, uvědomíme si, že naše celá společnost stojí na plynu,“ okomentovala vývoj aktivistka proti těžbě plynu Jorien de Legeová.

Škody přitom rozhodně nejsou zanedbatelné. Poničené zdi a nestabilní základy nahlásilo jen do konce roku 2016 zhruba 85 tisíc lidí. Ceny nemovitostí se propadly a pro mnohé je strach z možných otřesů nesnesitelný.

Zastavit stroje ale nebude úplně jednoduché. Plyn používá 90 procent nizozemských domácností a stát má smlouvy na dodávky paliva na dlouhé roky dopředu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 2 mminutami

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
14:30Aktualizovánopřed 20 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila večer na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 30 mminutami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 19 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 19 lidí včetně pěti dětí, oznámily pozdě odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 34 mminutami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 1 hhodinou

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 2 hhodinami

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 3 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.