Nepřízně počasí se nebojím, říká veslař, který se znova pokusí přeplout z USA přes Atlantik do Evropy

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Na člunu s vesly a bez motoru jen sám s vlastními silami se pokusil Milan Světlík přeplout ze Spojených států přes Atlantik do Evropy. Zdolal skoro tisíc kilometrů, když přišla několikadenní bouře, a tak se o to samé pokusí za pár měsíců znova. A jak uvedl v pořadu Události, komentáře, největší obavu nemá z počasí, ale ze selhání techniky.

Veslař Milan Světlík pochází z Náchoda, ale žije v New Yorku, živí se jako projektant, ale možná raději, anebo minimálně stejně rád než pracovní cíle zdolává dobrodružné mise. Zdolat – a navíc sám – Atlantik od břehů USA až do Evropy představuje pro něho obrovskou výzvu.

„Vždycky jsem byl dobrodružné povahy a chtěl jsem si něco dokázat ještě předtím, než zestárnu a nebudu mít síly,“ vysvětluje. A nápad převeslovat oceán přišel podle něho vlastně náhodou, původně přemýšlel spíše o tom, že by zdolal Himaláje. „Ale jak jsem zjistil, že něco takového je v podstatě možné nebo existuje (možnost veslovat přes oceán), tak jsem se pro to nadchl – a dá se říct, že jsem se tak nějak instantně bezprostředně rozhodl,“ popisuje.

Plavba potrvá tři až čtyři měsíce

Tři měsíce mu trvalo, než se rozhodl definitivně, a pak už začal vyhledávat vše, co je k takovému kroku potřeba, tedy nejen věci, ale také kontakty, informace a nakonec koupil i veslici. A zhruba stejnou dobu – tři až čtyři měsíce  – mu bude trvat i to, než se skutečně ze Spojených států do Evropy na veslici dostane. Připravit se však na tak dlouhou dobu o samotě se podle Světlíka příliš nedá, nasimulovat podobně extrémní podmínky, kdy zhruba dvanáct i více hodin denně je potřeba veslovat, není možné. 

„Myslím si, že to je jedna z věcí, kterou člověk asi musí mít v sobě. Pochopitelně, pokud to nezkusí a není na oceánu, tak to asi neví a nezjistí, což samozřejmě byl i můj případ letos. I když se znám a myslel jsem si, že to problém nebude, tak jsem nemohl vědět, jakým způsobem to na mě bude působit,“ přibližuje. Nakonec to však pro něj problém nepředstavovalo, naopak. „Mně se tam líbilo, vyhovovalo mi to, takže se na to už těším,“ dodává.

Nepřízně počasí se nebojí

Lidí, kteří úspěšně zdolali stejným způsobem Antantik, není s ohledem na náročnost plavby mnoho. Světlík počítá například s tím, že se zhruba třicetkrát za cestu převrátí. Do plánovaného vyplutí z New Yorku mu teď zbývá něco přes čtyři měsíce.

Počasí mu obecně tolik strarostí nedělá, i když umí být děsivé, jak říká. „Někdy to není sranda. Ale právě letos jsem si vyzkoušel, že se dá zvládnout i velmi špatné počasí, které může člověku přinést určité obavy,“ vypráví. Strach má však z případného selhání techniky. Například filtru na vodu, se kterým měl už problémy letos.

„Mám samozřejmě i záložní, ale určitě bych byl radši, kdyby fungoval hlavní. A potom samozřejmě také baterie, vysílačka, nabíjení, solární panely a všeobecně ta loď, její funkce, vesla,“ popisuje. Naopak úrazů nebo zdravotních problémů se tolik neobává. „Byl jsem tam letos 37 dní a musím zaklepat, že se mně nic nestalo,“ dodává.

Než přijde pomoc, může to tvat dva až tři dny

Pokud by se přesto dostal do potíží, má k dispozici spojení přes satelit. „Mám v podstatě takové malé rádio, které vysílá přes vysílačku, přes satelit a je spojené s mým telefonem přes aplikaci. To znamená, že jsem schopný relativně rychle si přímo zavolat, spojit se,“ vysvěluje.

A kdyby i to selhalo, pak má další možnost – „beacon“. „Je to v podstatě vysílač. Když se mi něco stane, nebudu moct třeba mluvit nebo se zraním, tak jsem schopný jenom tlačítkem nebo odlomením pojistky pustit signál a ten se vyšle přes satelit k nejbližší lodi nebo do záchranného střediska na pevnině. Tam automaticky budou vědět moji přesnou polohu, i když nebudou vědět, co se mi konkrétně stalo,“ vysvěluje.

Jak dlouho pak skutečně potrvá, než pomoc přijde, je ale podle něho už otázkou. „Když budu uprostřed Atlantiku, tak to může trvat dva a půl až tři dny,“ dodává však s tím, že to je věc, se kterou prostě počítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 40 mminutami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 9 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 15 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 16 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
včera v 07:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.