Nepřízně počasí se nebojím, říká veslař, který se znova pokusí přeplout z USA přes Atlantik do Evropy

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Na člunu s vesly a bez motoru jen sám s vlastními silami se pokusil Milan Světlík přeplout ze Spojených států přes Atlantik do Evropy. Zdolal skoro tisíc kilometrů, když přišla několikadenní bouře, a tak se o to samé pokusí za pár měsíců znova. A jak uvedl v pořadu Události, komentáře, největší obavu nemá z počasí, ale ze selhání techniky.

Veslař Milan Světlík pochází z Náchoda, ale žije v New Yorku, živí se jako projektant, ale možná raději, anebo minimálně stejně rád než pracovní cíle zdolává dobrodružné mise. Zdolat – a navíc sám – Atlantik od břehů USA až do Evropy představuje pro něho obrovskou výzvu.

„Vždycky jsem byl dobrodružné povahy a chtěl jsem si něco dokázat ještě předtím, než zestárnu a nebudu mít síly,“ vysvětluje. A nápad převeslovat oceán přišel podle něho vlastně náhodou, původně přemýšlel spíše o tom, že by zdolal Himaláje. „Ale jak jsem zjistil, že něco takového je v podstatě možné nebo existuje (možnost veslovat přes oceán), tak jsem se pro to nadchl – a dá se říct, že jsem se tak nějak instantně bezprostředně rozhodl,“ popisuje.

Plavba potrvá tři až čtyři měsíce

Tři měsíce mu trvalo, než se rozhodl definitivně, a pak už začal vyhledávat vše, co je k takovému kroku potřeba, tedy nejen věci, ale také kontakty, informace a nakonec koupil i veslici. A zhruba stejnou dobu – tři až čtyři měsíce  – mu bude trvat i to, než se skutečně ze Spojených států do Evropy na veslici dostane. Připravit se však na tak dlouhou dobu o samotě se podle Světlíka příliš nedá, nasimulovat podobně extrémní podmínky, kdy zhruba dvanáct i více hodin denně je potřeba veslovat, není možné. 

„Myslím si, že to je jedna z věcí, kterou člověk asi musí mít v sobě. Pochopitelně, pokud to nezkusí a není na oceánu, tak to asi neví a nezjistí, což samozřejmě byl i můj případ letos. I když se znám a myslel jsem si, že to problém nebude, tak jsem nemohl vědět, jakým způsobem to na mě bude působit,“ přibližuje. Nakonec to však pro něj problém nepředstavovalo, naopak. „Mně se tam líbilo, vyhovovalo mi to, takže se na to už těším,“ dodává.

Nepřízně počasí se nebojí

Lidí, kteří úspěšně zdolali stejným způsobem Antantik, není s ohledem na náročnost plavby mnoho. Světlík počítá například s tím, že se zhruba třicetkrát za cestu převrátí. Do plánovaného vyplutí z New Yorku mu teď zbývá něco přes čtyři měsíce.

Počasí mu obecně tolik strarostí nedělá, i když umí být děsivé, jak říká. „Někdy to není sranda. Ale právě letos jsem si vyzkoušel, že se dá zvládnout i velmi špatné počasí, které může člověku přinést určité obavy,“ vypráví. Strach má však z případného selhání techniky. Například filtru na vodu, se kterým měl už problémy letos.

„Mám samozřejmě i záložní, ale určitě bych byl radši, kdyby fungoval hlavní. A potom samozřejmě také baterie, vysílačka, nabíjení, solární panely a všeobecně ta loď, její funkce, vesla,“ popisuje. Naopak úrazů nebo zdravotních problémů se tolik neobává. „Byl jsem tam letos 37 dní a musím zaklepat, že se mně nic nestalo,“ dodává.

Než přijde pomoc, může to tvat dva až tři dny

Pokud by se přesto dostal do potíží, má k dispozici spojení přes satelit. „Mám v podstatě takové malé rádio, které vysílá přes vysílačku, přes satelit a je spojené s mým telefonem přes aplikaci. To znamená, že jsem schopný relativně rychle si přímo zavolat, spojit se,“ vysvěluje.

A kdyby i to selhalo, pak má další možnost – „beacon“. „Je to v podstatě vysílač. Když se mi něco stane, nebudu moct třeba mluvit nebo se zraním, tak jsem schopný jenom tlačítkem nebo odlomením pojistky pustit signál a ten se vyšle přes satelit k nejbližší lodi nebo do záchranného střediska na pevnině. Tam automaticky budou vědět moji přesnou polohu, i když nebudou vědět, co se mi konkrétně stalo,“ vysvěluje.

Jak dlouho pak skutečně potrvá, než pomoc přijde, je ale podle něho už otázkou. „Když budu uprostřed Atlantiku, tak to může trvat dva a půl až tři dny,“ dodává však s tím, že to je věc, se kterou prostě počítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 8 hhodinami
Načítání...