Nepřízně počasí se nebojím, říká veslař, který se znova pokusí přeplout z USA přes Atlantik do Evropy

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Na člunu s vesly a bez motoru jen sám s vlastními silami se pokusil Milan Světlík přeplout ze Spojených států přes Atlantik do Evropy. Zdolal skoro tisíc kilometrů, když přišla několikadenní bouře, a tak se o to samé pokusí za pár měsíců znova. A jak uvedl v pořadu Události, komentáře, největší obavu nemá z počasí, ale ze selhání techniky.

Veslař Milan Světlík pochází z Náchoda, ale žije v New Yorku, živí se jako projektant, ale možná raději, anebo minimálně stejně rád než pracovní cíle zdolává dobrodružné mise. Zdolat – a navíc sám – Atlantik od břehů USA až do Evropy představuje pro něho obrovskou výzvu.

„Vždycky jsem byl dobrodružné povahy a chtěl jsem si něco dokázat ještě předtím, než zestárnu a nebudu mít síly,“ vysvětluje. A nápad převeslovat oceán přišel podle něho vlastně náhodou, původně přemýšlel spíše o tom, že by zdolal Himaláje. „Ale jak jsem zjistil, že něco takového je v podstatě možné nebo existuje (možnost veslovat přes oceán), tak jsem se pro to nadchl – a dá se říct, že jsem se tak nějak instantně bezprostředně rozhodl,“ popisuje.

Plavba potrvá tři až čtyři měsíce

Tři měsíce mu trvalo, než se rozhodl definitivně, a pak už začal vyhledávat vše, co je k takovému kroku potřeba, tedy nejen věci, ale také kontakty, informace a nakonec koupil i veslici. A zhruba stejnou dobu – tři až čtyři měsíce  – mu bude trvat i to, než se skutečně ze Spojených států do Evropy na veslici dostane. Připravit se však na tak dlouhou dobu o samotě se podle Světlíka příliš nedá, nasimulovat podobně extrémní podmínky, kdy zhruba dvanáct i více hodin denně je potřeba veslovat, není možné. 

„Myslím si, že to je jedna z věcí, kterou člověk asi musí mít v sobě. Pochopitelně, pokud to nezkusí a není na oceánu, tak to asi neví a nezjistí, což samozřejmě byl i můj případ letos. I když se znám a myslel jsem si, že to problém nebude, tak jsem nemohl vědět, jakým způsobem to na mě bude působit,“ přibližuje. Nakonec to však pro něj problém nepředstavovalo, naopak. „Mně se tam líbilo, vyhovovalo mi to, takže se na to už těším,“ dodává.

Nepřízně počasí se nebojí

Lidí, kteří úspěšně zdolali stejným způsobem Antantik, není s ohledem na náročnost plavby mnoho. Světlík počítá například s tím, že se zhruba třicetkrát za cestu převrátí. Do plánovaného vyplutí z New Yorku mu teď zbývá něco přes čtyři měsíce.

Počasí mu obecně tolik strarostí nedělá, i když umí být děsivé, jak říká. „Někdy to není sranda. Ale právě letos jsem si vyzkoušel, že se dá zvládnout i velmi špatné počasí, které může člověku přinést určité obavy,“ vypráví. Strach má však z případného selhání techniky. Například filtru na vodu, se kterým měl už problémy letos.

„Mám samozřejmě i záložní, ale určitě bych byl radši, kdyby fungoval hlavní. A potom samozřejmě také baterie, vysílačka, nabíjení, solární panely a všeobecně ta loď, její funkce, vesla,“ popisuje. Naopak úrazů nebo zdravotních problémů se tolik neobává. „Byl jsem tam letos 37 dní a musím zaklepat, že se mně nic nestalo,“ dodává.

Než přijde pomoc, může to tvat dva až tři dny

Pokud by se přesto dostal do potíží, má k dispozici spojení přes satelit. „Mám v podstatě takové malé rádio, které vysílá přes vysílačku, přes satelit a je spojené s mým telefonem přes aplikaci. To znamená, že jsem schopný relativně rychle si přímo zavolat, spojit se,“ vysvěluje.

A kdyby i to selhalo, pak má další možnost – „beacon“. „Je to v podstatě vysílač. Když se mi něco stane, nebudu moct třeba mluvit nebo se zraním, tak jsem schopný jenom tlačítkem nebo odlomením pojistky pustit signál a ten se vyšle přes satelit k nejbližší lodi nebo do záchranného střediska na pevnině. Tam automaticky budou vědět moji přesnou polohu, i když nebudou vědět, co se mi konkrétně stalo,“ vysvěluje.

Jak dlouho pak skutečně potrvá, než pomoc přijde, je ale podle něho už otázkou. „Když budu uprostřed Atlantiku, tak to může trvat dva a půl až tři dny,“ dodává však s tím, že to je věc, se kterou prostě počítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 13 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled