Německý vicekancléř: Integrace běženců bude stát miliardy a potrvá desetiletí

Německo podle vicekancléře Sigmara Gabriela s integrací běženců do společnosti ani zdaleka nezačalo. Podobný úkol podle jeho slov potrvá desetiletí a náklady budou v řádu miliard eur ročně. Do Německa loni přišlo přes milion uprchlíků a není vyloučeno, že podobný počet dorazí i letos. Z Bavorska se ozývají hlasy o uzavírání hranic, bulvární média zase odhalují další strategie německé vlády ke zvládnutí krize.

Podle odhadů mnichovského institutu Ifo loni vydalo Německo ze státního rozpočtu a z prostředků spolkových zemí a obcí na péči o uprchlíky až 20 miliard eur (540 miliard korun).

Integrace běženců si podle Gabriela vyžádá dodatečné náklady. „Budeme potřebovat přijmout nových 9000 policistů, 25 tisíc nových učitelů, 15 tisíc nových vychovatelů. Budeme muset zdvojnásobit výstavbu nových bytů, tak aby jich bylo zprovozněno nejméně 400 tisíc ročně,“ řekl vicekancléř. „Náklady, které jsou nutné pro tento integrační program, se pohybují kolem pěti miliard eur (135 miliard korun) ročně,“ dodal.

Veškerá finanční síla, kterou jsme dosud vynaložili, šla na zajištění ubytování běženců, aby se z nich nestávali bezdomovci. Pokud jde o integraci, stojíme teprve na začátku.
Sigmar Gabriel
německý vicekancléř

Bulvární deník Bild napsal, že německé úřady chtějí uprchlíkům pevně určovat místo trvalého bydliště na tři roky. List se odvolává na interní dokumenty spolkové agentury práce – s tím, že přestěhovat by se lidé mohli jen v případě, že najdou práci jinde. Jde údajně o opatření, které zamezí vytváření ghett ve velkých městech.

Útočiště pro uprchlíky v Berlíně
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Od začátku roku platí pro uprchlíky tříměsíční rezidenční povinnost. Podle BfA je však tato lhůta příliš krátká a běženci se po jejím uplynutí stěhují do velkých měst, kde žijí komunity lidí pocházejících ze stejného regionu, jež mají podobnou kulturu. Často ani nemají motivaci naučit se německy, takže nezískají práci. To by mohlo podle úřadů do budoucna znamenat bezpečnostní riziko.

Vládní konzervativci mezitím navrhují zařadit některé severoafrické státy mezi bezpečné země, jejichž občané by prakticky neměli možnost získávat v Německu politický azyl.

Bavorský ministr financí Markus Söder v týdeníku Spiegel prohlásil, že pokud nedojde k řešení uprchlické krize, je na místě mluvit o zavření německých hranic. Nyní přichází do Německa denně 3000 až 4000 uprchlíků, což je podle ministra příliš mnoho.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Velmi stojíme o evropské řešení, to však nyní není v dohledu,“ řekl Söder. „Potřebujeme plán B. Dokud nezačnou evropská řešení skutečně fungovat, potřebujeme účinná řešení na národní úrovni,“ dodal. Uzavření hranice podle něj neohrozí existenci schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. „Naopak. Kdybychom nejednali, Schengen by se zhroutil, protože by ho občané neakceptovali,“ řekl.

  • Do Německa loni přišlo na 1,1 milionu běženců, nejvíc od konce druhé světové války. Politici v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou nyní uvádějí, že se počet příchozích běženců musí snížit, protože Německo dlouhodobě nedokáže takový počet přistěhovalců integrovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...