Berlín – Během pouhých deseti hodin rozhodnou v neděli Němci o tom, kdo jim bude další čtyři roky vládnout. Velká překvapení se při volbách do dolní komory parlamentu – Spolkového sněmu – nečekají. V podstatě jsou jen dvě možnosti: buď bude pokračovat současná červeno-černá pravolevá velká koalice křesťanských a sociálních demokratů, nebo se podaří vytvořit žluto-černou koalici křesťanských demokratů a liberálů, která vládla i za bývalého spolkového kancléře Helmuta Kohla. Volební místnosti budou otevřeny od osmi od rána do šesti do večera a hlasovat může přes 62 milionů lidí.
Podle průzkumů favorizují Němci „černé“ křesťanské demokraty (CDU/CSU) současné kancléřky Angely Merkelové. Ti se těší podpoře přibližně třetiny voličů. Jejich současný koaliční partner a hlavní volební rival – „červení“ sociální demokraté SPD, které do voleb vede ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier – za nimi zaostává o deset procent. Kolem deseti procent se pak pohybují preference „žlutých“ liberálů (FDP), zelených (Spojenectví 90/Zelení) a postkomunistů (Levice). Ta sice v poslední době posiluje, její koaliční potenciál je ale prakticky nulový, protože spolupráci s ní odmítají obě největší strany. FDP už před volbami vyloučila svou případnou účast v „semaforové“ (červeno-žluto-zelené) koalici, stejně jako Zelení předem odmítli případné zapojení do koalice „jamajské“ (černo-žluto-zelené, což jsou barvy jamajské vlajky).
Pravděpodobnost, že by se kromě uvedených pěti stran dostala do parlamentu ještě některá další z celkově 28 kandidujících, je podle předvolebních průzkumů velmi malá. Síly obou hlavních konkurentů jsou víceméně vyrovnané, i po nynějších volbách tak hrozí obnovení patu z roku 2005. Němci si přitom pokračování velké koalice nepřejí, stejně jako si ji nepřeje Merkelová. Ta by dala přednost žluto-černé koalici, zatímco SPD tiše doufá v pokračování té současné červeno-černé.
Předvolební kampaň: Nuda nuda, šeď šeď
Historicky první žena v čele Německa Merkelová patří v zemi k nejoblíbenějším politikům. Americký časopis Forbes ji čtyřikrát za sebou označil za nejmocnější ženu světa, doma jí ale zase říkají „teflonová kancléřka“, po níž veškerá kritika a útoky bez většího účinku stékají jako po teflonové pánvi. Vyčítají jí také neustálé hledání kompromisů: často přes ni projdou návrhy, s nimiž se neztotožňuje, jako bylo například zavedení šrotovného. Steinmeierova kandidatura je spíše výsledkem nedostatku výrazných osobností, které by se mohly úspěšné kancléřce postavit. Šéf německé diplomacie se voliče snaží přilákat velkorysým desetiletým plánem proti nezaměstnanosti, není ale příliš zdatným řečníkem, který by dokázal strhnout davy.
Vzhledem k vládní spoluodpovědnosti obou hlavních rivalů v posledních čtyřech letech nebyla předvolební kampaň příliš vyhrocená a korunovala jí stejně nevýrazná až nudná televizní debata obou volebních lídrů. Předvolebním tématům dominovaly sociální otázky, ekonomická krize a ekologie. SPD a Zelení například chtějí zavést minimální mzdu a zvýšit horní sazbu daně z příjmu, CDU/CSU a FDP slibují naopak snižování daní. Zelení a Levice například prosazují omezení rychlosti na německých dálnicích. Ani jedna z parlamentních stran s výjimkou Levice není pro stažení německýchvojáků z Afghánistánu, k čemuž v pátek v nové nahrávce vyzýval šéf teroristické organizace al-Káida Usáma bin Ládin. Na stránkách wahl-o-mat.de si může (v němčině a v angličtině) každý vyzkoušet, která z partají je jeho pohledu na svět nejbližší.
Do Spolkového sněmu se volí poměrným i většinovým systémem
Systém voleb do Bundestagu je kombinací většinové a proporční volby. Každý volič má dva hlasy: první dává konkrétnímu kandidátovi, druhý straně. Kdo v 299 volebních okrscích obdrží nejvíce prvních hlasů, získá tzv. přímý mandát. Dalších 299 mandátů se rozdělí na základě stranických kandidátek podle poměrných zisků politických stran. Voliči nezřídka dávají po jednom hlasu některé z hlavních a některé z menších stran.
Pro vstup do parlamentu musí strana získat alespoň tři přímé mandáty nebo pět procent druhých hlasů. Pokud získá více přímých mandátů, než kolik jí podle poměrného zisku druhých hlasů přísluší, je o tyto tzv. převislé mandáty navýšen počet členů Spolkového sněmu, kterých je za normálních okolností 598. Touto volební zvláštností se už zabýval i ústavní soud, podle něhož se do 30. června 2011 musí systém přepočítávání na převislé mandáty upravit. V současném Bundestagu je 614 poslanců.
Vedle voleb do Bundestagu se v Braniborsku a Šlesvicku-Holštýnsku o víkendu konají současně ještě volby regionální.
