Několik dní před svým odvoláním chtěl Comey více peněz na vyšetřování Ruska

Čerstvě odvolaný šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey zhruba týden před svým koncem žádal více peněz na vyšetřování možných zásahů Ruska do loňských voleb. Uvedl to deník New York Times. Podle svých slov se Comey obrátil na ministerstvo spravedlnosti s dotazem na další zdroje k vyšetřování. Ministerstvo ale tuto informaci popřelo.

Comey o svém kroku prý následně informoval senátní výbor pro bezpečnost, uvedla televize CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem Comeyho výpovědi.

Podle nich se tehdy ještě úřadující šéf FBI obrátil na zástupce ministerstva Roda Rosensteina, tedy jednoho z vrchních úředníků dohlížejících na celé vyšetřování. Comey se dožadoval  více peněz, které jsou v souvislosti s možnými ruskými vlivy využity.

To ale samo ministerstvo popřelo. Mluvčí Sara Floresová označila Comeyho výpověď za „stoprocentně lživou“. Z jeho strany prý požadavek na větší finanční obnos nepřišel. FBI odmítla zprávu komentovat.

Před členy Kongresu prý Comey před týdnem mluvil o své „frustraci nad množstvím zdrojů“ věnovaným vyšetřování možného vlivu Ruska na volby. Požadavkem prý chtěl celý proces urychlit.

Nahrávám video

Bílý dům: Trump zvažoval Comeyho odvolání už od voleb

V čerstvém vyjádření nyní Bílý dům zmínil, že Trump zvažoval odvolání šéfa FBI už od svého zvolení loni v listopadu.

„Prezident ztratil důvěru k řediteli Comeymu a upřímně řečeno zvažoval jeho odchod už ode dne, kdy byl zvolen,“ prohlásila členka tiskového odboru Bílého domu Sarah Sandersová. Trump prý v pondělí hovořil právě se zástupci ministerstva spravedlnosti, kteří mu měli „vyjádřit své obavy“.

Odvoláním šéfa FBI prezident Trump v úterý překvapil celou americkou politickou scénu. Oficiálním vysvětlením jsou chyby při vyšetřování skandálu kolem služební elektronické pošty jeho loňské volební soupeřky Hillary Clintonové.

Bývalá ministryně zahraničí rozesílala e-maily ze soukromého poštovního účtu, což FBI označila za krajně lehkomyslné, nikoli ovšem trestné.

Podle názoru většiny amerických médií je ale skutečným důvodem Trumpův odpor k vyšetřování údajných zásahů Ruska. Trump na toto vyšetřování tvrdě útočil a v minulých dnech ho označil za „šarádu“ za peníze daňových poplatníků.

Kromě FBI skandál vyšetřují tři kongresové výbory, jejich pátrání ale do značné míry závisí na postupu FBI. Po vyhazovu Comeyho je nyní vyšetřování ohroženo, obávají se komentátoři.

Podle parlamentních zdrojů nelze očekávat, že Comeyho nástupce bude jmenován brzy. FBI prozatímně povede Comeyho zástupce Andrew McCabe.

James Comey
Zdroj: Reuters

Nový šéf vyšetřovací služby může pátrání po vlivu Ruska na prezidentské volby úplně zastavit, nebo zbrzdit. Může podle AP rovněž ukončit spolupráci se třemi výbory Kongresu, které skandál vyšetřují a které jsou na informacích od FBI závislé.

Demokraté chtějí nezávislé vyšetřování

Řada politiků Demokratické strany už vyzvala, aby se vyšetřování údajných ruských zásahů do hlasování ujal nezávislý vyšetřovatel. Šéf demokratické menšiny v americkém Senátu Chuck Schumer podle svých slov Trumpovi po telefonu řekl, že dělá „velkou chybu“.

„Víme, že sněmovna vyšetřuje vměšování do volební kampaně ve prospěch Trumpa, to samé i Senát. Víme, že FBI se zajímala, zda Trumpův volební štáb neuzavřel tajnou dohodu s Moskvou. To je velmi vážné obvinění a možná šlo šetření příliš blízko k Trumpovi,“ zauvažoval Schumer.

Vyzval také ke jmenování „nebojácného, nezávislého zvláštního prokurátora“, který by se po propuštění šéfa FBI zabýval údajnými zásahy Ruska do amerických voleb. Vytvoření zvláštní komise požadoval také republikánský senátor John McCain. Nečekané odstranění Comeyho z čela FBI podle něj „jen potvrzuje potřebu takové komise“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Macron v Paříži odhalil památník obětem rwandské genocidy

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.
před 2 hhodinami

Trump mění tvář Washingtonu. Podle kritiků ignoruje názory odborníků

Další kontroverze kolem projektů Donalda Trumpa, který před oslavami 250. výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu. Prezident ostře kritizoval soudce, který označil za nelegální nadzemní stavbu sálu na místě zbořeného východního křídla Bílého domu. Hlava státu uvedla, že verdikt ohrožuje národní bezpečnost. Stavba je v současnosti kvůli odvolání federálních úřadů pozastavena. Podle Trumpa je americká metropole zanedbaná, kritici mu ale vyčítají, že při snaze zapsat se do její podoby ignoruje zavedená pravidla a názory odborníků.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni byli nejspíše zastřeleni dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Soud v úterý vpodvečer také na tři týdny pozastavil výstavbu zařízení a přikázal vládě, aby zveřejnila všechny související dohody s USA.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Litevský parlament podpořil mírnější reformu veřejnoprávní stanice LRT, píše AFP

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausedy.
před 3 hhodinami

Počet případů podezřelých na nákazu ebolou v Kongu podle WHO prudce klesl

Počet podezřelých případů eboly v Demokratické republice Kongo výrazně klesl z více než tisíc na 116. Důvodem je vyřazení stovek lidí po negativních testech, oznámila podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO). Konžské úřady vpodvečer podle agentury uvedly, že počet potvrzených případů eboly vzrostl zhruba o dvacet na 344, z nichž šedesát tvoří úmrtí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump jako nového šéfa tajných služeb vybral hypotečního specialistu Pulteho

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.
před 6 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 7 hhodinami
Načítání...