Několik dní před svým odvoláním chtěl Comey více peněz na vyšetřování Ruska

Čerstvě odvolaný šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey zhruba týden před svým koncem žádal více peněz na vyšetřování možných zásahů Ruska do loňských voleb. Uvedl to deník New York Times. Podle svých slov se Comey obrátil na ministerstvo spravedlnosti s dotazem na další zdroje k vyšetřování. Ministerstvo ale tuto informaci popřelo.

Comey o svém kroku prý následně informoval senátní výbor pro bezpečnost, uvedla televize CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem Comeyho výpovědi.

Podle nich se tehdy ještě úřadující šéf FBI obrátil na zástupce ministerstva Roda Rosensteina, tedy jednoho z vrchních úředníků dohlížejících na celé vyšetřování. Comey se dožadoval  více peněz, které jsou v souvislosti s možnými ruskými vlivy využity.

To ale samo ministerstvo popřelo. Mluvčí Sara Floresová označila Comeyho výpověď za „stoprocentně lživou“. Z jeho strany prý požadavek na větší finanční obnos nepřišel. FBI odmítla zprávu komentovat.

Před členy Kongresu prý Comey před týdnem mluvil o své „frustraci nad množstvím zdrojů“ věnovaným vyšetřování možného vlivu Ruska na volby. Požadavkem prý chtěl celý proces urychlit.

Nahrávám video
Trump odvolal šéfa FBI. Demokraté ho za to kritizují
Zdroj: ČT24

Bílý dům: Trump zvažoval Comeyho odvolání už od voleb

V čerstvém vyjádření nyní Bílý dům zmínil, že Trump zvažoval odvolání šéfa FBI už od svého zvolení loni v listopadu.

„Prezident ztratil důvěru k řediteli Comeymu a upřímně řečeno zvažoval jeho odchod už ode dne, kdy byl zvolen,“ prohlásila členka tiskového odboru Bílého domu Sarah Sandersová. Trump prý v pondělí hovořil právě se zástupci ministerstva spravedlnosti, kteří mu měli „vyjádřit své obavy“.

Odvoláním šéfa FBI prezident Trump v úterý překvapil celou americkou politickou scénu. Oficiálním vysvětlením jsou chyby při vyšetřování skandálu kolem služební elektronické pošty jeho loňské volební soupeřky Hillary Clintonové.

Bývalá ministryně zahraničí rozesílala e-maily ze soukromého poštovního účtu, což FBI označila za krajně lehkomyslné, nikoli ovšem trestné.

Podle názoru většiny amerických médií je ale skutečným důvodem Trumpův odpor k vyšetřování údajných zásahů Ruska. Trump na toto vyšetřování tvrdě útočil a v minulých dnech ho označil za „šarádu“ za peníze daňových poplatníků.

Kromě FBI skandál vyšetřují tři kongresové výbory, jejich pátrání ale do značné míry závisí na postupu FBI. Po vyhazovu Comeyho je nyní vyšetřování ohroženo, obávají se komentátoři.

Podle parlamentních zdrojů nelze očekávat, že Comeyho nástupce bude jmenován brzy. FBI prozatímně povede Comeyho zástupce Andrew McCabe.

James Comey
Zdroj: Reuters

Nový šéf vyšetřovací služby může pátrání po vlivu Ruska na prezidentské volby úplně zastavit, nebo zbrzdit. Může podle AP rovněž ukončit spolupráci se třemi výbory Kongresu, které skandál vyšetřují a které jsou na informacích od FBI závislé.

Demokraté chtějí nezávislé vyšetřování

Řada politiků Demokratické strany už vyzvala, aby se vyšetřování údajných ruských zásahů do hlasování ujal nezávislý vyšetřovatel. Šéf demokratické menšiny v americkém Senátu Chuck Schumer podle svých slov Trumpovi po telefonu řekl, že dělá „velkou chybu“.

„Víme, že sněmovna vyšetřuje vměšování do volební kampaně ve prospěch Trumpa, to samé i Senát. Víme, že FBI se zajímala, zda Trumpův volební štáb neuzavřel tajnou dohodu s Moskvou. To je velmi vážné obvinění a možná šlo šetření příliš blízko k Trumpovi,“ zauvažoval Schumer.

Vyzval také ke jmenování „nebojácného, nezávislého zvláštního prokurátora“, který by se po propuštění šéfa FBI zabýval údajnými zásahy Ruska do amerických voleb. Vytvoření zvláštní komise požadoval také republikánský senátor John McCain. Nečekané odstranění Comeyho z čela FBI podle něj „jen potvrzuje potřebu takové komise“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 56 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...