Největší a nejtěžší vyráběný vrtulník. Ruský Mi-26 létá už 40 let

Před čtyřiceti lety se poprvé vznesl do vzduchu nejsilnější létající stroj svého druhu – ruský vrtulník s označením Mi-26. Sovětská armáda helikoptéru, které se ty západní dokázaly svými výkony jen přiblížit, do běžné služby zařadila až v polovině 80. let.

Největším a nejtěžším vrtulníkem světa se mohl Sovětský svaz chlubit už od konce 50. let minulého století. Starší typ Mil Mi-6 ale překonal v roce 1977 jeho nástupce s označením Mi-26. Jeho velikost vynikne zejména v porovnání s jinými stroji s rotujícím křídlem. Na délku – včetně ocasu – měří dodnes vyráběný ruský vrtulník více než 40 metrů. Je tak téměř stejně dlouhý jako nejdelší verze dopravního Boeingu 737. Průměr osmilistého hlavního rotoru pak činí 32 metrů (tedy více, než je šířka hokejového kluziště). Obřím vnějším rozměrům odpovídá i nezvykle velký prostor pro náklad.

Útroby vrtulníku pojmou vše od běžných vojenských terénních automobilů až po obrněný transportér. Podobně jako jiné vrtulníky může i Mi-26 přepravovat také pasažéry a i v tomhle parametru se vyrovná menším dopravním letadlům. Podle předpisů se do něj vejde 90 vyzbrojených vojáků (nebo až 60 nosítek se zraněnými), ve skutečnosti ale Mi-26 uveze lidí mnohem více – jeho náklad totiž může vážit až 20 tun.

Velká kapacita vrtulíku stojí za jednou z nejhorších leteckých katastrof v dějinách Ruska

Velký vnitřní prostor a rekordní nosnost lákaly například během války v Čečensku ruskou armádu k využívání jeho kapacity až na hranice možností. Nebylo výjimkou, že se do Mi-26 vešlo i více než 100 výsadkářů. Velký vrtulník ale také představoval snadný cíl. V srpnu 2002 sestřelili u ruské základny nedaleko Grozného stroj s více než 150 lidmi na palubě, pád do minového pole nepřežilo 127 mužů.

Technické parametry vrtulníku Mil MI–26
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Kvůli vysokému počtu obětí je tato událost jednou z nejhorších leteckých katastrof v dějinách Ruska a zároveň také jedním z nejtragičtějších pádů helikoptér – zřejmě i proto, že žádný ze západních strojů nepojme tolik pasažérů. Nejtěžší a nejsilnější vrtulníky amerického původu, CH-47 Chinook a CH-53 Sea Stallion, mohou převážet nejvýše 55 lidí a jejich nosnost dosahuje poloviny (Chinook), respektive tří čtvrtin (Sea Stallion) Mi-26.

Vrtulník koupilo i Mexiko nebo Indie

Sovětští konstruktéři postavili koncem 60. let dokonce ještě větší vrtulník, Mil V-12 připomínající dopravní letadlo s krátkými křídly s rotory na koncích. Do výroby se ale stroj pro skoro 200 pasažérů nebo 40 tun nákladu nedostal. Největším a nejtěžším vyráběným vrtulníkem všech dob je tak právě Mil Mi-26. Kromě Ruska a postsovětských zemí jej koupily Mexiko, Venezuela nebo Indie a létá i u několika civilních provozovatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 47 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...