Neexistují okolnosti, za kterých bychom dohodu o brexitu podpořili, varuje šéfka severoirské DUP

Šéfka severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterová v reakci na návrh dohody o brexitu řekla, že neexistují okolnosti, za kterých by její strana dokument podpořila. Fosterová to uvedla jen několik minut poté, co se pro dohodu vyslovil nedělní summit EU v Bruselu. Nově vyjednaný dokument bude v příštích týdnech britská premiérka Theresa Mayová hájit v parlamentu, kde však nemá jistou podporu. Dohodu podle Jeremyho Corbyna nepodpoří ani opoziční labouristé.

Zástupci 27 zemí Evropské unie v neděli podpořili text dohody o britském odchodu z EU i politickou deklaraci o budoucích vztazích. Hned po nedělním mimořádném summitu EU předsedkyně severoirské DUP, která toleruje současnou menšinovou britskou vládu konzervativců, řekla, že neexistují okolnosti, za kterých by její strana dokument podpořila.  

Ujednání je pro unionisty nepřijatelné, protože by oddělilo Severní Irsko od Spojeného království.

Zda její strana v této souvislosti ukončí podporu menšinové vlády Mayové Fosterová neuvedla. Vyzvala ale k dalším rozhovorům, které by vedly k lepšímu plánu. „Myslím, že bychom měli využít nynějšího času k tomu, abychom hledali třetí cestu, jinou cestu, lepší cestu,“ citovala Fosterovou zpravodajská stanice BBC.  

Schválenou dohodu kritizoval i vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Dokument označil za „špatnou dohodu pro zemi“. „Jde o důsledek ostudného selhání při vyjednávání, které vyústilo v to nejhorší možné,“ prohlásil Corbyn. Dodal, že jeho strana dohodu v parlamentu nepodpoří. Spolu s dalšími stranami se ale labouristé budou snažit vypracovat alternativní plán.

8 minut
Události ČT: Mimořádný summit EU potvrdil dohodu o brexitu
Zdroj: ČT24

Mayová: dojednaná dohoda je nejlepší možná

Mayová z Bruselu v neděli vzkázala, že dojednaná dohoda o odchodu země z EU je nejlepší možná a splňuje to, co si britští občané přáli, když před více než dvěma lety hlasovali v referendu pro brexit.

Ujednání znamená konec volného pohybu osob a návrat kontroly nad britskými hranicemi, konec vysokých každoročních plateb do unijního rozpočtu i návrat plné kontroly nad britskými zákony, domnívá se Mayová.

Dokument  podle ní ale také zaručí, že Británie bude mít s Evropskou unií hospodářské partnerství těsnější než jakákoli jiná země. „Je to dobré pro byznys a je to v našem národním zájmu,“ zdůraznila premiérka. Potřeba je také zachovat trvající úzké bezpečnostní partnerství.  

Britský šéf diplomacie Jeremy Hunt rovněž dojednané dokumenty ocenil, nicméně také vyjádřil pochybnosti ohledně budoucího schválení. Dohoda je podle Hunta velmi dobrým východiskem pro to, aby Británie dostala při odchodu z EU všechno, co chce. Její schválení ale bude výzvou, dodal.

8 minut
Tisková konference britské premiérky Theresy Mayové
Zdroj: ČT24

Média už v sobotu zveřejnila dopis, který Mayová napsala přímo britskému lidu a ve kterém ho žádá o podporu pro svou dohodu o odchodu země z Evropské unie. V otevřeném listu mimo jiné říká, že udělá vše pro to, aby se jí podařilo dohodu prosadit v britském parlamentu. „Bude to dohoda, která je v našem národním zájmu, taková, která bude fungovat pro celou zemi a pro všechny obyvatele, ať již hlasovali pro Odejít či Zůstat,“ napsala premiérka v dopise zaslaném novinářům.

Skotská premiérka a šéfka Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová, jejíž strana dohodu rovněž nechce podpořit, ale list ihned zkritizovala s tím, že „téměř nic v tomto zoufalém dopisu není pravda“.

Riziko „tvrdého brexitu“

Odmítnutí dokumentu v britském parlamentu může znamenat, že Británie 29. března 2019 opustí evropský blok formou takzvaného „tvrdého brexitu“, tedy bez dohody a se všemi příslušnými důsledky pro obchodní i další vzájemné vztahy.   

O dohodě bude podle Mayové parlament v Londýně hlasovat ještě před Vánoci. Prosazení dohody ve skepticky naladěném britském parlamentu ale nebude jednoduché; odmítá ji totiž nejen opozice, ale i část jejích vlastních konzervativních poslanců.

Nejcitlivější částí dohody o brexitu je přitom podle historika z Univerzity Karlovy Martina Kováře ta, která se týká hranic Severního Irska. „Nespokojenost panuje u konzervativců, severních Irů, po svém to vidí Evropská unie,“ řekl s tím, že navzdory dohodě je budoucnost hranice Severního Irska velmi nejasná.

Vztahy mezi Británií, Irskem a Severním Irskem přitom mohou být křehčí, než se na první pohled zdá, uvedl Kovář a dodal, že v případě komplikací nelze vyloučit, že se opět nevyhrotí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 35 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 46 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...