Brusel - Některé evropské nacionalistické strany, které výrazným způsobem ovládly parlamentní volby v různých zemích napříč Evropou, zřejmě budou chtít založit společnou frakci v Evropském parlamentu. Oznámila to dnes Šéfka francouzské Národní fronty (FN) Marine Le Penová spolu s předsedy dalších čtyř nacionalistických stran z Nizozemska, Rakouska, Itálie a Belgie.
V evropském parlamentu již brzy možná vznikne nová frakce. „Existence této skupiny bude dokladem suverénní a bratrské Evropy, která musí existovat. Bude dokladem toho, že totalitární a technokratická Evropa je již přežitkem,“ podotkla Le Penová. Nová skupina by podle ní měla být ustavena ještě před prvním plenárním zasedáním na začátku července.
K jejímu ustavení ale potřebuje podporu ještě alespoň dvou stran zemí EU. „Jsme si celkem jistí, že skupinu založíme. Máme pět zemí ze sedmi, můžeme být velmi optimističtí,“ prohlásila Le Penová. Ke vzniku frakce totiž stačí v europarlamentu 25 poslanců, ovšem nejméně ze sedmi zemí. Už nyní má pětice stran skoro čtyřicet členů.
- Matteo Salvini z italské Ligy Severu: „Budeme bojovat proti všemu, co je jednotné: měně, jídlu, způsobu myšlení, obchodním smlouvám, které jsou nám vnucovány.“
Geert Wilders, předseda nizozemské Strany pro svobodu, považuje dnešní setkání pěti nacionalistických stran z pěti různých zemí za historický mezník. „Jsou to strany, které se zasazují za suverenitu národních států,“ konstatoval. Démonizace těchto stran politiky i novináři tak byla podle něj neúčinná.
Podle Le Penové by strany, často obviňované z nacionalismu a xenofobie, chtěly v europarlamentu bránit národní zájmy a přinutit proevropské strany zleva i zprava, aby hlasovaly společně a prokázaly tak, že mezi nimi fakticky není rozdíl. „Nechceme žádný další federalismus,“ zdůraznila Le Penová. „Myslím, že jsme projevili obrovskou soudržnost a jednotu našich hnutí a vyzrálost nové politické generace, kterou zastupujeme,“ poznamenala.
Frakce protiunijních stran by zřejmě neměla přílišný vliv
Pokud by se Le Penové skutečně podařilo utvořit frakci, není jisté, jak dalece by byla efektivní. Spolupráci s některými příliš extrémními stranami, jako Národnědemokratická strana Německa (NPD), řecký Zlatý úsvit či maďarský Jobbik, se totiž nejeví jako příliš reálná. „FN a holandská PVV proti sobě za minulého europarlamentu hlasovali skoro v polovině případů, takže otázka vzniku frakce je v této chvíli skutečně spekulací,“ tvrdí analytička Corine Stratulatová z bruselského Centra evropské politiky.
Pro FN, stranu s výrazně antievropským a protipřistěhovaleckým programem, je vítězství v evropských volbách ve Francii historický výsledek. Poprvé vyhrála celostátní volby a navíc s jasnou převahou. Místo současných tří europoslanců, z nichž jedním je šéfka strany Le Penová, by strana v případě potvrzení výsledků průzkumů získala v Evropském parlamentu 23 až 25 křesel. Tři nynější europoslanci FN nejsou členy žádné stávající frakce.
Marine Le Penová se dlouhodobě snaží zbavit FN pověsti extremistické organizace, kterou získala v dobách, kdy straně vládl její otec Jean-Marie Le Pen. Ten byl pravomocně odsouzen k podmínečnému vězení za popření nacistických zločinů. FN je nepřátelská vůči cizincům a usiluje o vystoupení Francie z EU a z eurozóny. Le Penová, která už vyzvala prezidenta Hollanda k rezignaci, k rozpuštění Národního shromáždění a k vypsání nových parlamentních voleb, požaduje i uspořádání referenda o vystoupení Francie z EU.
