Na přesuny NATO musíme náležitě reagovat, nařídil Putin špičkám obrany

Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin vyzval své armádní představitele, aby možné ohrožení ruské bezpečnosti nebrali na lehkou váhu a vypracovali „náležitou odpověď“. Jde o prohlášení související s chystaným plánem NATO na větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě. Rusko už před nedávnem vyhlásilo novou vojenskou doktrínu – šéf Kremlu Putin se dnes navíc sám postavil do čela komise, která dohlíží na přezbrojení ruských obranných sil. Geopolitické napětí nad ukrajinskou krizí dál trvá, už několik dní ale platí křehké příměří mezi armádou a separatisty na východě.

„Je třeba přesně vyhodnotit potenciální hrozby pro vojenskou bezpečnost Ruska. Na každou z nich je třeba dát adekvátní odpověď,“ citovala z Putinova projevu ruská státní agentura ITAR-TASS. Šéf Kremlu je znepokojen budováním americké protiraketové obrany nedaleko ruských hranic, militarizací kosmu, rychle postupujícím vývojem nejaderných strategických zbraní a zejména nedávno oznámenými plány NATO na posílení vojenské přítomnosti ve východní Evropě.

Prezident připomněl, že tento krok aliance zdůvodňuje krizí na Ukrajině, „kterou naši západní partneři vyprovokovali a vyvolali a nyní ji využívají pro oživení svého vojenského bloku“. Putin zdůraznil, že bezpečnost Ruské federace musí být zajištěna za jakýchkoli vnějších podmínek. Rovněž oznámil, že se rozhodl osobně postavit do čela takzvané vojensko-průmyslové komise, která koordinuje přezbrojení ruské armády a dbá na plnění státních zbrojních zakázek. Komise byla dosud podřízena ruské vládě.

Odpovědnost za MH17 má Kyjev a jeho silové kroky, vzkázal Šojgu

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu obvinil Kyjev z toho, že nese plnou zodpovědnost za tragédii malajsijského boeingu, který byl sestřelen na východě Ukrajiny. K neštěstí by podle ruského ministra nedošlo, kdyby Kyjev neřešil domácí problémy násilím a zbraněmi. Právě včera zveřejněná zpráva vyšetřovatelů bez dalších detailů hovoří o tom, že letadlo spadlo vlivem vnějšímu zásahu, nikoliv chybou či závadou. Ukrajinské vedení naopak dlouhodobě tvrdí, že pád letu MH17 mají na svědomí separatisté s přispěním Ruska.

„Katastrofa se odehrála ve vzdušném prostoru Ukrajiny, která nese veškerou, plnou odpovědnost za to, co se stalo,“ řekl generál Šojgu při schůzce s malajsijským ministrem obrany. „Jsem přesvědčen, že kdyby Ukrajina řešila vnitřní problémy bez použití ozbrojených sil, bez krveprolití, bez nasazení těžkého dělostřelectva, raketometů, letectva (…), pak by se ta tragédie neodehrála,“ řekl Šojgu podle agentury ITAR-TASS.

O údajném sestřelení stroje se ve včerejší zprávě nemluví, ani o jeho viníkovi. Cílem aktuálně vydané zprávy byly podle vyšetřovatelů hlavně technické příčiny pádu. Zpráva čítá 30 stran a obsahuje detaily z hlasových záznamů z kokpitu, satelitní snímky i informace z radarů.

Rusko úspěšně otestovalo raketu Bulava, dopadla na kamčatce

Ruské ministerstvo obrany dnes také oznámilo úspěšný test mezikontinentální rakety Bulava. Ta odstartovala z nové jaderné ponorky Vladimir Monomach v Bílém moři a dopadla na opačné konci země v Asii. „Bojové hlavice úspěšně zasáhly polygon Kura na Kamčatce,“ citovala agentura Interfax generála Igora Konašenkova. 

Podobný loňský test byl neúspěšný. Rakety Bulava, které mají patřit k základním prvkům ruského systému jaderného odstrašování po tři další desetiletí, dosud podle agentury Interfax neuspěly v osmi z 19 testů. 

Raketa je prý s to přepravit na vzdálenost 8 000 kilometrů až deset jaderných hlavic, schopných samostatně manévrovat v rychlosti několikanásobně překračujících rychlost zvuku. To má zaručit proniknutí protiraketovou obranou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 37 mminutami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 1 hhodinou

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo vedení tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
před 4 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 9 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...