Na kole přijeli, na kole odjedou. Norové posílají migranty zpátky do Ruska

Norsko pošle zpět do Ruska tisíce migrantů, kteří loni do země vstoupili přes hraniční přechod Storskog. Cestu zpět budou prý muset absolvovat stejným způsobem, jakým se do skandinávské země dostali, tedy na jízdním kole, píše server The Local.

Do Norska se v loňském roce pokoušeli migranti dostat nejen takzvanou balkánskou stezkou vedoucí přes Turecko, Řecko, západní Balkán, Rakousko a Německo, ale i „arktickou stezkou“. Z Ruska do Norska nejčastěji přecházeli přes hraniční přechod Storskog, který však není otevřen pro chodce. Migranti si proto pro překonání hranice pořizovali jízdní kola. Loni se tímto způsobem dostalo do Norska asi 5500 uprchlíků.

Norské policejní ředitelství nyní oznámilo, že vypovězení migranti budou muset absolvovat cestu zpět do Ruska znovu na kole. Požádalo prý už policisty ze stanic v okolí přechodu Storskog, aby se pokusili získat co nejvíce kol, která za hranicí loni našli, a uvedli je do pojízdného stavu.

Na kole se do Norska dostaly tisíce uprchlíků
Zdroj: Cornelius Poppe/Reuters

„Chápu, že to zní trošku divně,“ uvedl mluvčí ředitelství Jan Erik Thomassen. Tomu, aby museli migranti přejet hranici opět na kole, se chtěli norští policisté podle něj vyhnout, kvůli neochotě ruské strany spolupracovat ale prý nezbyla jiná možnost.

Oslo už dříve uvedlo, že bude některé Syřany, kteří do Norska přicházejí přes Rusko, posílat zpět, neboť se údajně většinou jedná o lidi, kteří delší dobu žili v Rusku a mají povolení tam zůstat. Nejedná se tak prý o uprchlíky. Získat ruská víza není pro Syřany problém a na severu se obešli i bez služeb převáděčů.

Na přechodu ve Storskogu zůstaly tisíce kol
Zdroj: Tore Meek/Reuters

Proti odeslání uprchlíků zpátky do Ruska protestuje Norská organizace pro azyl. „Norsko nemůže vracet běžence do Ruska, protože to je obratem pošle zpátky do Sýrie. Musíme dbát na zásady mezinárodního práva,“ řekl představitel organizace norské televizi NRK.

Norsko sice není členskou zemí Evropské unie, ale je součástí schengenského prostoru volného cestování. Skandinávská země loni přijala skoro 33 000 žadatelů o azyl. Většina z nich přicestovala přes sousední Švédsko. Na počátku ledna Oslo oznámilo, že asi pět tisíc běženců vrátí také do členských zemí Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 14 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 34 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami
Načítání...