Člověk bloudí labyrintem pocitů a vjemů, které v mozku vyvolávají vůní. Ucítí třeba esenci starověkých Egypťanů, znovu vytvořenou podle dávných receptů speciálně pro nové muzeum. Nebo první destilovaný parfém středověku – vodu maďarské královny.
„Jak voňavkář vytváří své parfémy? Jakým způsobem pracuje jeho čichová paměť? Na základě jakých surovin, přírodních i syntetických, své vůně vytváří?“ vyjmenovává generální ředitelka Velkého muzea parfémů Sandra Armstrongová otázky, na které mohou nejlépe odpovědět Francouzi – světové jedničky ve výrobě parfémů.
Krátce před vánočními svátky otevřeli v Paříži zbrusu nové muzeum, které na velké ploše ukazuje parfémy a interaktivně tak návštěvníkům přibližuje jedno z nejvybranějších řemesel, které Francouze proslavilo po celém světě. Zároveň se je snaží přesvědčit o tom, že to není jen práce, ale velmi svébytný druh umění.
Kromě historické části je muzeum hlavně interaktivní. Návštěvníci si mohou exponáty sami očichat. V zavěšených bublinách se skrývá příběh pětadvaceti nejdůležitějších přísad. A takzvané varhany zase naznačují, jak složitý proces vznik nového parfému vlastně je.
Všechno je co nejvíce intuitivní, aby muzeum bylo přístupné i pro začátečníky a pro lidi, kteří obvykle do muzeí nechodí. Stále je provázejí smyslové a multimediální zážitky, jak si to tvůrci muzea od začátku přáli.
„Ten nápad vyvolal nadšení u řady expertů, takže jsme mohli vytvořit jakýsi vědecko-kulturní výbor s šestnácti odborníky: historiky, výzkumníky, experty na čich, neurobiology a samozřejmě výrobci parfémů,“ dodává ředitelka.
Největší světoví voňavkáři předvádějí v muzeu i své výrobky. Muzeum ale nechce být jen výkladní skříň, ale hlavně živý organismus. V budoucnu by mělo nabídnout například skleník nebo prostory, kde si umění parfému budou moci vyzkoušet školáci.
Muzeum vzniklo za pouhé dva roky, mimo jiné i proto, že si záhy získalo podporu slavných tvůrců parfémů. Někteří z nich v něm v budoucnu budou dělat i kreativní dílny.
