Mírová dohoda udělala tečku za nejdelší válkou v Latinské Americe

Kolumbijská vláda a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) se dohodli na definitivním klidu zbraní. O míru se jednalo v Havaně 3,5 roku. Nejdelší válka v Latinské Americe si vyžádala na 220 tisíc obětí. Miliony Kolumbijců navíc donutila opustit domovy. Konflikt začal v roce 1964.

Dohoda se podle kolumbijských médií skládá ze tří částí. V první jsou definovány zóny, v nichž se nachází jednotky FARC, aby mohlo být kontrolováno dodržování příměří. Druhým bodem je harmonogram předávání zbraní, na nějž mají podle lednové dohody dohlížet zástupci OSN a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).

Třetí bod stanoví bezpečnostní záruky pro povstalce. Těmi se podle španělského deníku El País rozumí mimo jiné to, aby se neopakovala situace z 80. a 90. let, kdy paravojenské vládní jednotky systematicky likvidovaly poslance, senátory, radní i řadové členy strany Vlastenecký svaz (UP), kterou v roce 1985 založili právě guerilloví bojovníci.

Nahrávám video



Součástí dohody je i závazek bojovat proti kriminálním organizacím, které se označují za následovníky paramilitaristických skupin, a potírat trestné činy, jež by ohrožovaly mírový proces.

Oficiálního oznámení dohody se mají podle deníku El País zúčastnit například generální tajemník OSN Pan Ki-mun, kubánský prezident Raúl Castro, venezuelský prezident Nicolás Maduro, chilská prezidenta Michelle Bacheletová a podle některých zdrojů i americký ministr zahraničí John Kerry.

Vyjednávači se už dříve dohodli na pozemkové reformě, zapojení někdejších povstalců do politiky a na společné strategii omezení obchodu s drogami.

V prosinci byla podepsána dohoda o finančních kompenzacích pro obyvatele, které poškodily útoky vládních vojsk či povstalců během konfliktu. Vyjednávači se dohodli i na zvláštních tribunálech, které budou soudit bojovníky FARC i vládní vojáky kvůli jejich bojové činnosti. 

Vláda také v rámci budování důvěry při rozhovorech omilostnila zatím třicítku členů FARC. První z nich byli propuštěni v lednu. V květnu pak FARC slíbil propustit všechny dětské vojáky mladší patnácti let.

Dětský voják FARC
Zdroj: ČT24

FARC jsou nejstarší a největší povstaleckou organizací v Kolumbii. V roce 2002 měly asi 20 tisíc bojovníků, v současnosti je jejich počet odhadován na pár tisíc – pokles je důsledkem střetů s vládními silami, zajetí nebo dezerce.

Svůj boj, původně vedený za prosazení radikálních levicových idejí, financují povstalci především z obchodu s drogami, ale i z vydírání a vymáhání výkupného za unesené osoby. V minulosti mírové rozhovory mezi rebely a vládou třikrát zkrachovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti proruským silám v Mariupolu.
před 9 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 31 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli Oleksandru Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina píše, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly i odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

„Milostní“ podvodníci za sebou zanechávají zlomená srdce a finanční krach

Lidská schopnost snášet osamělost je velká a touha být milován je přirozená. Bohužel není nouze o lidi, kteří jsou ochotni těchto skutečností zneužít k vlastnímu finančnímu prospěchu, informuje Lotyšská televize (LTV).
před 36 mminutami

Války, (přírodní) katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 1 hhodinou

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovné zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.