Mírová dohoda udělala tečku za nejdelší válkou v Latinské Americe

Kolumbijská vláda a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) se dohodli na definitivním klidu zbraní. O míru se jednalo v Havaně 3,5 roku. Nejdelší válka v Latinské Americe si vyžádala na 220 tisíc obětí. Miliony Kolumbijců navíc donutila opustit domovy. Konflikt začal v roce 1964.

Dohoda se podle kolumbijských médií skládá ze tří částí. V první jsou definovány zóny, v nichž se nachází jednotky FARC, aby mohlo být kontrolováno dodržování příměří. Druhým bodem je harmonogram předávání zbraní, na nějž mají podle lednové dohody dohlížet zástupci OSN a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).

Třetí bod stanoví bezpečnostní záruky pro povstalce. Těmi se podle španělského deníku El País rozumí mimo jiné to, aby se neopakovala situace z 80. a 90. let, kdy paravojenské vládní jednotky systematicky likvidovaly poslance, senátory, radní i řadové členy strany Vlastenecký svaz (UP), kterou v roce 1985 založili právě guerilloví bojovníci.

Nahrávám video



Součástí dohody je i závazek bojovat proti kriminálním organizacím, které se označují za následovníky paramilitaristických skupin, a potírat trestné činy, jež by ohrožovaly mírový proces.

Oficiálního oznámení dohody se mají podle deníku El País zúčastnit například generální tajemník OSN Pan Ki-mun, kubánský prezident Raúl Castro, venezuelský prezident Nicolás Maduro, chilská prezidenta Michelle Bacheletová a podle některých zdrojů i americký ministr zahraničí John Kerry.

Vyjednávači se už dříve dohodli na pozemkové reformě, zapojení někdejších povstalců do politiky a na společné strategii omezení obchodu s drogami.

V prosinci byla podepsána dohoda o finančních kompenzacích pro obyvatele, které poškodily útoky vládních vojsk či povstalců během konfliktu. Vyjednávači se dohodli i na zvláštních tribunálech, které budou soudit bojovníky FARC i vládní vojáky kvůli jejich bojové činnosti. 

Vláda také v rámci budování důvěry při rozhovorech omilostnila zatím třicítku členů FARC. První z nich byli propuštěni v lednu. V květnu pak FARC slíbil propustit všechny dětské vojáky mladší patnácti let.

Dětský voják FARC
Zdroj: ČT24

FARC jsou nejstarší a největší povstaleckou organizací v Kolumbii. V roce 2002 měly asi 20 tisíc bojovníků, v současnosti je jejich počet odhadován na pár tisíc – pokles je důsledkem střetů s vládními silami, zajetí nebo dezerce.

Svůj boj, původně vedený za prosazení radikálních levicových idejí, financují povstalci především z obchodu s drogami, ale i z vydírání a vymáhání výkupného za unesené osoby. V minulosti mírové rozhovory mezi rebely a vládou třikrát zkrachovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi. Do Kyjeva zároveň ve středu přicestovalo několik vrcholných evropských politiků.
08:10Aktualizovánopřed 22 mminutami

Devět zemí EU chce konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.
před 40 mminutami

Série nových útoků USA zabila nejméně 30 civilistů, tvrdí Teherán

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně třicet civilistů, tvrdí íránská vláda s tím, že zranění utrpělo přes 260 lidí. Ve středu kolem 4:00 SELČ zároveň dokončila armáda USA vlnu úderů, která trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci hlásily útoky. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet nakažených ebolou v Kongu překročil dva tisíce

Evidovaných případů eboly je v Kongu přes dva tisíce, oznámily v noci na středu dle agentury Reuters vládní úřady. Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý uvedla, že skutečné počty nakažených mohou být i několikanásobně vyšší. Zemřelo 754 nakažených.
před 2 hhodinami

VideoAmerický archiv nahrál na internet sbírku členských legitimací NSDAP

V Německu nebylo ještě donedávna snadné jednoznačně odpovědět na otázku, jestli něčí prarodiče byli nacisté. Dochované členské legitimace Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) byly kvůli přísné ochraně osobních dat přístupné jen omezeně a fyzicky v berlínském archivu. Americký archiv teď sbírku nahrál na internet.
před 6 hhodinami

Americká armáda oznámila obnovení námořní blokády íránských přístavů

Velitelství americké armády CENTCOM oznámilo, že obnovilo námořní blokádu íránských přístavů od úterních 22:00 SELČ. Tento postup nařídil v pondělí americký prezident Donald Trump. Americké námořnictvo má v oblasti více než dvacet bojových lodí a stovky letounů, uvedlo velitelství. Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu, sdělil dle agentur Trump při vystoupení na stanici Fox News.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pohraniční kontroly mezi Španělskem a Gibraltarem skončily

Kontroly na hranici mezi Španělskem a Gibraltarem ve středu krátce po půlnoci skončily. Píší to agentury AFP a AP. Je to výsledek dohody podepsané v úterý mezi Británií a Evropskou unií o statusu tohoto britského území na jihu Pyrenejského poloostrova. Jedním z cílů ujednání bylo právě odstranění pozemní hranice.
před 10 hhodinami

VideoFinsko spouští náborovou kampaň do tajné služby, reaguje tím na ruské aktivity

Finská tajná služba žádá občany o spolupráci při ochraně proti nepřátelským státům. Na její novou kampaň už odpověděly tři tisíce lidí. Jde o nejrozsáhlejší nábor civilistů do bezpečnostních služeb za poslední roky v celém regionu. Výhodou je znalost ruštiny nebo čínštiny, protože tyto země Finsko vnímá jako hrozbu. Hlásit se mohou všichni zájemci ochotní projít zpravodajským výcvikem, vítáni jsou i důchodci. Helsinky tím reagují na ruské útoky proti infrastruktuře, které po vstupu do NATO nepolevují. Ještě proaktivnější nabídky zveřejňuje vojenská rozvědka v Dánsku.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.