Mírová dohoda udělala tečku za nejdelší válkou v Latinské Americe

Kolumbijská vláda a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) se dohodli na definitivním klidu zbraní. O míru se jednalo v Havaně 3,5 roku. Nejdelší válka v Latinské Americe si vyžádala na 220 tisíc obětí. Miliony Kolumbijců navíc donutila opustit domovy. Konflikt začal v roce 1964.

Dohoda se podle kolumbijských médií skládá ze tří částí. V první jsou definovány zóny, v nichž se nachází jednotky FARC, aby mohlo být kontrolováno dodržování příměří. Druhým bodem je harmonogram předávání zbraní, na nějž mají podle lednové dohody dohlížet zástupci OSN a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).

Třetí bod stanoví bezpečnostní záruky pro povstalce. Těmi se podle španělského deníku El País rozumí mimo jiné to, aby se neopakovala situace z 80. a 90. let, kdy paravojenské vládní jednotky systematicky likvidovaly poslance, senátory, radní i řadové členy strany Vlastenecký svaz (UP), kterou v roce 1985 založili právě guerilloví bojovníci.

Nahrávám video



Součástí dohody je i závazek bojovat proti kriminálním organizacím, které se označují za následovníky paramilitaristických skupin, a potírat trestné činy, jež by ohrožovaly mírový proces.

Oficiálního oznámení dohody se mají podle deníku El País zúčastnit například generální tajemník OSN Pan Ki-mun, kubánský prezident Raúl Castro, venezuelský prezident Nicolás Maduro, chilská prezidenta Michelle Bacheletová a podle některých zdrojů i americký ministr zahraničí John Kerry.

Vyjednávači se už dříve dohodli na pozemkové reformě, zapojení někdejších povstalců do politiky a na společné strategii omezení obchodu s drogami.

V prosinci byla podepsána dohoda o finančních kompenzacích pro obyvatele, které poškodily útoky vládních vojsk či povstalců během konfliktu. Vyjednávači se dohodli i na zvláštních tribunálech, které budou soudit bojovníky FARC i vládní vojáky kvůli jejich bojové činnosti. 

Vláda také v rámci budování důvěry při rozhovorech omilostnila zatím třicítku členů FARC. První z nich byli propuštěni v lednu. V květnu pak FARC slíbil propustit všechny dětské vojáky mladší patnácti let.

Dětský voják FARC
Zdroj: ČT24

FARC jsou nejstarší a největší povstaleckou organizací v Kolumbii. V roce 2002 měly asi 20 tisíc bojovníků, v současnosti je jejich počet odhadován na pár tisíc – pokles je důsledkem střetů s vládními silami, zajetí nebo dezerce.

Svůj boj, původně vedený za prosazení radikálních levicových idejí, financují povstalci především z obchodu s drogami, ale i z vydírání a vymáhání výkupného za unesené osoby. V minulosti mírové rozhovory mezi rebely a vládou třikrát zkrachovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled