Praha - V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) vrcholí přípravy na první transplantaci tenkého střeva v Česku a v zemích bývalého východního bloku. Lékaři si ověřili metodu v experimentu na zvířatech a byli při operacích pacientů na předních světových klinikách. IKEM má na čekací listině zatím jednu pacientku. Studii transplantace ocenila ministryně zdravotnictví čestným uznáním pro rok 2009. Na slavnosti v Martinickém paláci předala ministryně ještě ceny pěti nejúspěšnějším projektům medicínského výzkumu a další čtyři čestná uznání.
Až zahájí IKEM transplantace tenkého střeva, budou tamní lékaři schopni nahradit už šestý orgán lidského těla. Transplantace pomohou lidem, kteří nemohou kvůli nefunkčnímu tenkému střevu přijímat potravu ústy a jsou závislí na umělé výživě do žíly. Ročně to bude jen několik nemocných, mezi nimi i děti.
Transplantace tenkého střeva patří podle vedoucího programu Martina Oliveriuse k nejsložitějším z hlediska technického provedení i imunitní reakce. Řada nemocných má totiž za sebou mnoho operací v dutině břišní, která je tím pádem plná srůstů, zmenšená a těžko přístupná. Tenké střevo je největším imunitním orgánem v těle, a tak po přenosu hrozí silná reakce těla na darovanou tkáň.
Pavel Trunečka, přednosta Transplantcentra IKEM:
„Transplantace střeva v žádném případě nepatří mezi lehké transplantace. Naopak je to transplantace nejtěžší, a to jak po stránce chirurgické, to znamená vlastní techniky, tak i po stránce imunologické.“
Tato transplantace není určena pro lidi s rakovinou. Život zachrání pacientům se selháním tenkého střeva, kdy neplní své základní funkce, což je trávení a hospodaření s vodou a minerály. Nejčastěji proto, že pacient o střevo přijde, například po úrazu, vlivem častých operací, onemocnění nebo po ozařování. Případně má střevo celé, to ale nevstřebává. Pro transplantaci je vhodné, aby dárce byl menší než příjemce, mnoho pacientů má totiž dutinu břišní zmenšenou po předchozích operacích. Štěp se odebere od dárce celý a podle potřeb příjemce se zmenší.
Jurásková: Přínos oceněných projektů se projevuje i v praxi
Cenu ministryně získal projekt pražského Endokrinologického ústavu o roli genů v onemocnění cukrovkou 2. typu a těhotenskou cukrovkou, olomoucké fakultní nemocnice studující poruchu složení krevních tuků, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy zaměřený na výzkum leukemie, pražské Fakultní nemocnice Motol o vlivu helikobakteru na chorobné změny v ústech a hltanu a farmaceutické fakulty v Hradci Králové zabývající se bezpečností léčiv.
Dana Jurásková:
„Vzhledem k dosaženým výsledkům všech deseti posuzovaných projektů navržených na cenu jsme nakonec rozhodli udělit cenu ministryně zdravotnictví pěti řešitelům a zbývajícím pěti čestná uznání, neboť jejich výsledky mají podstatný význam pro zdravotnický výzkum a vývoj a jejich přínos se projevuje i v praxi.“
Další čestná uznání obdržely projekty pražské Všeobecné fakultní nemocnice srovnávající změny na cévách u nemocných s různými formami vysokého tlaku, lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity o předpovědních faktorech útlaku krční míchy, pražské Fakultní nemocnice Motol o přínosu vyšetření vzorku svalu při těžké svalové slabosti vlivem nádoru brzlíku a pražského Institutu klinické a experimentální medicíny zabývající se vlivem genů na účinek léků na potlačení imunity po transplantaci ledvin.
Ceny udílejí šéfové resortu od roku 1990, a to vždy v prosinci na připomínku českého lékaře a přírodovědce Jana Evangelisty Purkyně. Narodil se 17. prosince 1787 a do dějin medicíny se zapsal objasněním významu buněk.
